Sex v ordinaci. JO, gynekolog, ten ví, jak na to…

Nebyla jsem nikdy nějak přehnaně ambiciózní, ale o svém životě jsem měla vždy jasnou představu: Až dokončím zdrávku, nastoupím na prestižní soukromou kliniku v Praze, dodělám si kurz němčiny a pojedu pracovat ven, vydělám si dost peněz, abych nemusela být závislá na žádném chlapovi, a pak někdy se možná vdám a budu mít děti.  NIKDY, ale OPRAVDU NIKDY nezapadnu do toho trapného a otřepaného klišé, že bych si vůbec kdy něco začala s doktorem.  

Celá studia jsem se soustředila jenom na školu, nelákaly mě noční výlety po zábavách jako mé spolužačky a vrstevnice, nepořádala jsem hony na doktory v nemocnici a večery jsem trávila na intru s učebnicí nebo knížkou. Pro ostatní holky jsem byla tím pádem šedá myš, kterou nikdo nebral jako konkurenci a musím říct, že při jejich historkách z nočních, které tak rády a barvitě vyprávěly, jsem se doslova červenala. 

Poslední školní rok jsem v rámci praxe trávila na gynekologickém oddělení v rakovnické nemocnici.  Holky zase šílely a pořádaly hon na nového doktora, který nastoupil na naše oddělení. Měl pověst velkého proutníka, který nenechal jedinou sukni na pokoji a údajně i tento jeho “koníček” byl důvodem jeho převelení z Prahy. Bylo mi líto jeho manželky. Tyhle typy jsem přímo nesnášela a opovrhovala jimi, ale byla jsem asi jediná, spolužačky roztávaly ihned, jak vešel do místnosti a z celkem inteligentních stvoření se rázem staly připitoměle se usmívající a nesmysly plácající slepice. Bylo mi trapně za ně.  

Tahle scéna se odehrávala jedno ráno. Soustředila jsem se na přípravu léků a to přiblblé švitoření kolem jsem vůbec nevnímala, když jsem z jeho úst slyšela moje jméno: „A co tady Danuška, ta žádného přítele nemá?“ To by nebyly holky, aby to hned nekomentovaly: „Jo, naše Danuška? Tu vdávání neláká, točí se kolem ní dva a ona neví, kterého si vybrat, hi, hi, hi“ Než jsem stačila jakkoli zareagovat, slyším, jak on říká: „Tak to většinou vyřeší někdo třetí,“ načež se sebral a s takovým zvláštním, až skoro vítězným výrazem, odešel ze sesterny.  Zrovna ty to tak budeš, ty seladone vypelichanej, pomyslela jsem si a pokračovala dál. 

Dny ubíhaly a já jsem se přistihla, že na něj nějak často myslím, ale vždy jsem se snažila tu myšlenku ihned zapudit, byl ztělesněním všeho, co jsem na chlapech nesnášela, byl samolibý, o dost starší, DOKTOR, navíc gynekolog, ženatý a ani nějak velký krasavec, ale „něco“ mě na něm hrozně provokovalo, dráždilo a svým způsobem i přitahovalo. Vůbec jsem se nepoznávala a snažila se s ním nebýt vůbec v kontaktu, jenže čím víc jsem se mu vyhýbala v realitě, tím víc jsem s ním byla v myšlenkách, představovala jsem si, jaký asi je…. A ani v té realitě se to až tak nedařilo, přece jenom jsme spolu pracovali v jedné nemocnici a jednou ten den, kdy budeme sloužit spolu, přijít musel. Byla jsem nervózní a jak na trní, ale přesvědčená, že to prostě ustojím!  Nehodlala jsem se stát jednou z nich… 

Akorát jsem připravovala ordinaci, venku začínalo jaro a paprsky mě přes zavřené okno krásné hřály do zad, já byla zabraná do své práce a opět bojovala s hříšnými myšlenkami na Něj. Najednou jsem ucítila, jak mě „někdo“ velmi něžně líbá do vlasů, sjíždí až ke krku, po celém těle mi naskočila husí kůže a já se celá začala propadat někam do tmy. NESMÍŠ, křičel můj mozek, vždyť ale nevíš, jestli je to on, oponovala jsem alibisticky sama sobě…  Moc dobře jsem věděla, že je to ON, i když stál celou dobu za mnou a já mu neviděla do tváře, pomalu mě začal hladit po celém těle, ale intimní místa vždy vynechal, doslova jsem z toho šílela, jeho ruce byly tak něžné a přitom žádoucí. Přitiskl se ke mně a já cítila, jak se jeho přirození pomalu zvětšuje a tvrdne, byla jsem úplně vlhká, ani jsem nevnímala, jak mi svlékl uniformu, položil mě na gynekologické lehátko, jazykem mě laskal na vnitřních stranách stehen a nevynechal ani milimetr, jazykem mi dráždil klitoris, až jsem se celá neovladatelně klepala a sama ho prosila, aby do mě konečně vnikl a ukončil to krásné utrpení. Ale on si mě doslova vychutnával, myslela jsem, že už nemůžu vydržet ani o vteřinu déle a mé tělo exploduje, všechno potom mám jak ve snu, nic takového jsem v životě nezažila. Najednou jsem ocenila všechno to, co jsem na něm nesnášela, jeho sebejistotu v každém doteku, jeho zkušenost, to, že je doktor, navíc gynekolog.  Do ciziny jsem pracovat neodjela, ani to s malým dítětem nešlo, mám úžasného manžela, milence a otce mého dítěte, jen jsem trochu nervózní, když slouží noční… 

 

 

 

Komentáře