50 let od smrti Ondřeje Sekory, jeho jméno i dílo žije dál

Díky Ondřeji Sekorovi jsme poznali nejen legendárního Ferdu Mravence nebo Brouka Pytlíka, ale třeba i hru ragby. Byl významným českým spisovatelem, novinářem, kreslířem, grafikem, popularizátorem sportu. Od jeho smrti  uplynulo padesát let.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“23207″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“150″}}]]

Ferda Mravenec – postavička, 1939

Výročí Ondřeje Sekory, ale i samotného Ferdy Mravence, jehož postavičku spatřili lidé poprvé před devadesáti lety, oslavuje výstava v pasáži Paláce Koruna v dolní části pražského Václavského náměstí. Mapuje celé Sekorovo dílo, otevřená bude až do 15. září, a přístupná je zdarma.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“23208″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“420″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“600″}}]]

Lidové noviny – Habeš se modlil, 1935 a Proroctví, 1938

Sekoru inspiroval Mickey Mouse
Ondřej Sekora představil Ferdu Mravence poprvé v Pestrém týdnu v komiksovém příběhu o opilém mravencovi 22. července 1927 – tehdy mu ale ještě chyběl šátek a rozhodně nebyl určený pro děti. Kreslíř a redaktor Lidových novin postavičku vymyslel v době své pracovní stáže v Paříži. Když tehdy při návštěvě kina uviděl Mickey Mouse z dílny Walta Disneyho, nápad na nového hrdinu ze živočišné říše byl na světě. Puntíkovaný šátek je prý dokonce přiznanou obdobou myšákových červených kalhot.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“23209″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“315″}}]]

Ferda Mravenec, Brouk Pytlík a laso, 1948

Další kreslené příběhy, tentokrát pro děti, vycházely v Lidových novinách od ledna 1933, v roce 1935 se zrodil i Brouk Pytlík. V roce 1936 pak vyšla první knížka s Ferdou Mravencem v hlavní roli a brzy kvůli obrovskému úspěchu následovaly další.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“23212″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“315″}}]]

Brouk Pytlík a můra, 1940

Nápad na Ferdu dostal Ondřej Sekora na druhé pracovní stáži ve Francii, ale na zmar nepřišla ani ta první – z té si přivezl ragbyový míč. Ragby ho totiž ve Francii naprosto uchvátilo, dokonce tak, že s míčem dovezl do tehdejšího Československa i pravidla, která přeložil a po svém pojmenoval i názvy jednotlivých pozic. To on vymyslel názvy hráčů, jako jsou mlynář, pilíř, vazač a rváč. Podle Sekory se dodnes všichni účastníci hry nazývají rojníci a bojují v mlýnech… Pravidla vydával v časopise Sport na pokračování. Dával také dohromady mužstva, dvě trénoval a v květnu 1926 dokonce pískal jejich historicky první utkání.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“23210″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“315″}}]]

Ferda Mravenec – souboj, 1948

Přestože Ferda Mravenec zažíval vždy úžasná dobrodružství, ve kterých vše nakonec dobře dopadlo, jeho autor to v životě neměl zrovna jednoduché. Protože si vzal Židovku, byl za války trnem v oku nacistům. S Ludmilou Roubíčkovou, se kterou měl synka Ondřeje, se odmítl rozvést, a tak v roce 1941 musel opustit Lidové noviny, následovalo vyloučení ze Syndikátu novinářů a zákaz činnosti.  Finančně ho podporoval nakladatel Josef Hokr, který mu poskytoval zálohy na budoucí poválečné reedice knih.

 [[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“23217″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“315″}}]]

Ferdův slabikář – koza, 1939

Sekora se snažil vyhnout koncentračním táborům křtem manželky i syna a novou církevní svatbou. Stejně však putoval do pracovních táborů Kleinstein a Osterode, jeho žena málem zemřela na tyfus v Terezíně. Chlapec byl zatím u babičky. Přestože koncentrační tábory rodina přežila, na Sekorově zdraví se nelidské podmínky podepsaly natrvalo. Trpěl na revma, astma, vznikla u něj porucha řeči. V roce 1964 měl mrtvici a s prací byl konec. O tři roky později zemřel.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“23211″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“315″}}]]

Hurá za Zdendou, 1960

Ondřej Sekora rozhodně není jen autorem Ferdy Mravence. Sám vydal desítky knih. Oblíbenou postavičkou byl třeba čmelák Aninka, pan Břoušek, Hnát a Patrčka, pes Voříšek, přitroublé kuře Napipi, lovec a cestovatel Animuk, nebo dobrý voják Vendelín. Mezi jeho nejzdařilejší díla patří i Uprchlík na ptačím stromě, který byl oceněn na Světové výstavě Expo 58 v Bruselu.  Kromě svých knížek pro děti ilustroval na pět desítek titulů jiných autorů, například Broučky Jana Karafiáta.

 [[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“23216″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“315″}}]]

Na břehu, 1939

Výstava Ferda Mravenec 90 let
Expozice na Václavském náměstí nabízí Sekorovy kresby, komiksy, pastely, knížky a příspěvky psané pro Lidové noviny, ale také mnoho zajímavostí ze života spisovatele. Záštitu nad výstavou převzalo hlavní město Praha.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“23213″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“320″}}]]

Z pracovních táborů, 1944-1945

Zdroj: © Ondřej Sekora/Lewron

Komentáře