Artritida není artróza aneb jaký je rozdíl?

Stále více lidí prožívají muka spojená s onemocněním kloubů. Bolest omezující pohyb má několik podob. Je důležité přijít nemoci na kloub a porozumět rozdílům mezi revmatismem, artritidou, artrózou či osteoporózou. Na měsíc říjen připadá světový týden kostí a kloubů, který vyhlásily organizace OSN a světová zdravotnická organizace WHO. Připomeňme si důležitost včasné diagnózy problémů či onemocnění. 

ARTRITIDY
Revmatických chorob, které vznikají na podkladě genetickém, metabolickém či degenerativním je mnoho, něco přes dva tisíce. Mezi ně patří i revmatoidní artritida (RA) /Světový den boje proti artritidě je 12. 10. /, nejčastější revmatická onemocnění, které postihuje přibližně 1 % populace. Ženy jsou postiženy třikrát častěji. Toto chronické zánětlivé kloubní onemocnění vede k rozvoji kloubních destrukcí a deformit. Revmatoidní artritida je systémové autoimunitní onemocnění, a může proto kromě kloubů postihovat i jiné orgány (mimokloubní postižení). Revmatoidní artritida není nemocí z prochlazení nebo chladného podnebí, jak se řada pacientů domnívá. Vyskytuje se na všech kontinentech i ve všech podnebných pásech. Příčinu vzniku a rozvoje revmatoidní artritidy zatím stále neznáme. Jisté je, že se na jejím vzniku podílí více faktorů vnitřních (genetická predispozice) i vnějších (virové a bakteriální antigeny), jež aktivují imunitní systém a vedou k rozvoji chronického kloubního zánětu, spojeného s destrukcí kloubních tkání. Pro revmatoidní artritidu je typické oboustranné postižení většího počtu kloubů. Uvnitř kloubu se vytváří revmatická tkáň, která prorůstá do nitra kloubu a poškozuje chrupavku i přilehlé kostní struktury. První poškození kosti (eroze) se objevují v okrajových místech, tam, kde je kost ještě součástí kloubu, ale není kryta chrupavkou. V konečném stadiu dojde k úplné destrukci kloubní štěrbiny a ke spojení kostních trámců – kostěné ankylóze.

Další ze zánětlivých artritid je reaktivní artritida (ReA), kdy se jedná o kloubní zánět, který vzniká u geneticky disponovaných jedinců v důsledku infekce proběhlé v jiné části organismu, nejčastěji v oblasti urogenitální nebo ve střevě.

Septická artritida (hnisavá, negonokoková) artritida je velmi závažné onemocnění (více než 20 % onemocnění končí úmrtím). Nejčastěji postihuje starší osoby nebo jedince ohrožené poklesem imunit. Tato nemoc může být též komplikací úrazu u jinak zdravého člověka.  Septická artritida je způsobena pyogenními bakteriemi, nejčastěji zlatými stafylokoky nebo β-hemolytickými streptokoky. Bakterie se mohou do kloubu dostat přímo, např. v důsledku úrazu nebo zavlečením např. při vnitrokloubní punkci či injekci do, častěji jsou však do kloubu zaneseny krví bakterie ze vzdáleného infekčního ložiska, např. v dýchacích cestách. Septická artritida může být závažnou komplikací implantace endoprotézy.
 
OSTEOARTRÓZA
Další ze závažných revmatických chorob je osteoartróza, která postihuje 80 % populace nad 55 let. V České republice je od 45 let populace četnost pracovní neschopnosti z důvodu onemocnění kloubů osteoartrózou téměř 90 tisíc případů ročně, kdy pracovní neschopnost v průměru trvá 67 dnů. Případy pracovní neschopnost pro onemocnění kloubů osteoartrózou se však vyskytují už u mladých lidí, kdy je v pracovní neschopnosti téměř 10 tisíc mladých lidí do 30 let. Ve věku 70 let je pak osteoartrózou postiženo až 90 % obyvatelstva této věkové skupiny. Pojmem osteoartróza je označována skupina překrývajících se chorobných stavů, při nichž je porušena rovnováha mezi výživovými činiteli chrupavky či mezi anabolickými a katabolickými procesy probíhajícími v kloubní chrupavce i v subchondrální kosti (tedy kosti pod chrupavkou). V průběhu osteoartrózy dochází zpočátku k patologickému zvýšení metabolické a enzymatické aktivity v chrupavce, je zvýšená hydratace chrupavky, která se stává měkčí a méně odolnou k zátěži. Postupně je možné pozorovat rozvláknění chrupavky a vznik trhlin na jejím povrchu. Současně se mění i subchondrální kost. Konečným výsledkem je destrukce chrupavky i kosti. Osteoartrózou jsou postiženy především velké nosné klouby – kolena, kyčle, páteř, ramenní klouby, drobné klouby rukou a nohou.  Osteoartróza není pouze degenerativní onemocnění kloubů, které je důsledkem stárnutí a opotřebování kloubů, jak se dříve myslelo, ale postihuje i mladší lidi a její mikroskopické známky a někdy i projevy lze pozorovat už u dvacetiletých lidí. Je podmíněno geneticky, ale významně ovlivňuje jeho vznik a průběh životní styl, způsob pohybu a výživy.

PREVENTIVNÍ PÉČE A KOLAGEN
Jednou z možností, jak povzbudit pacienty k aktivní péči o svůj pohybový aparát je užívání kloubní výživy, která by se měla stát součástí životního stylu lidí s namáhanými klouby. Kloubní výživa tak, jak ji dnes známe, vznikla na základě myšlenky zakladatele moderní evropské medicíny Hippokrata: „Tvoje strava budiž Tvým lékem“. Tuto myšlenku pak dále rozvedla významné evropská léčitelka a lékařka sv. Hildegarda z Bingenu, která ve 12. století poručovala polévku z telecích nebo vepřových nožiček, tedy extrakt z kolagenu. Přestože sv. Hildegarda popisovala blahodárný účinek kolagenu na onemocnění kloubů již v roce 1175 n. l., byla mu větší pozornost věnována až ve 20. století.

Mezi prvními lékaři, kteří se zabývali působením kolagenu na choroby pohybového aparátu, byl prof. MUDr. Milan Adam, DrSc. který se zabýval výzkumem revmatických chorob a biochemie kolagenu přes 50 let. Prof. Adam zjistil, že jen specifické kolagenní peptidy s molekulovou hmotností asi 3000 Da jsou schopné přimět chrupavčité i kostní buňky k produkci mladých kolagenních řetězců, což přispívá k výživě buněk pojivových tkání kloubů a ke zvýšení syntézy fyziologického typu kolagenu o 100 %.

Výzkum prof. Adama týkající se výživy kloubů kolagenními peptidy pak potvrdila řada významných lékařů a vědců a to včetně prof. Ronalda F. Moskowitze z USA, který byl předsedou mezinárodní společnosti pro výzkum osteoartrózy (OARSI). Praktickým využitím poznatků sv. Hildegardy, Dr. Hertzky i prof. Adama, průkopníka ošetření zatěžovaných kloubů kolagenní kloubní výživou, který byl v roce 2003 oceněn prestižní cenou UNESCO za celoživotní přínos lékařské vědě, je kloubní výživa Geladrink®, která se zrodila v minulém století, v roce 1992.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“28024″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“536″}}]]

Co by tedy účinná kloubní výživa měla obsahovat?
Obecně je kloubní výživa určená lidem se zatěžovanými klouby. Z výzkumu prof. MUDr. Milana Adama, DrSc. a řady dalších vědců vyplývají pro kloubní výživu tyto čtyři zásady, které by měly být dodrženy, aby výživa kloubů byla smysluplná:
1) Měla by obsahovat kolagen a to ve formě kolagenních peptidů, které jsou vstřebatelné a dostávají se do chrupavkových či kostních buněk, kde ovlivňují jejich biologickou aktivitu a stimulují syntézu kolagenu typu I, II či III a to podle fyziologických potřeb organismu. Obsah kolagenní bílkoviny v kloubní výživě je důležitým kritériem, neboť právě ona je výživou kostí i kloubů a přispívá k udržování jejich normálních funkcí.
2) Obsah kolagenu, resp. kolagenních peptidů 3000 až 10000 mg v denní dávce.
3) Kloubní výživa by měla být komplexní, aby zasáhla celou kaskádu metabolismu kolagenu a pojivových tkání kloubů. Proto je dobré, pokud kloubní výživa obsahuje další látky s nutričním a fyziologickým účinkem – vitamíny, minerály, bylinné extrakty, látky tělu vlastní jako jsou glukosaminsulfát a chondroitinsulfát a antioxidanty, které doplňují metabolickou kaskádu kolagenu a kloubních tkání.

Obsahy těchto látek by měly být významné, blížící se 100 % doporučené denní dávky.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“28025″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“499″}}]]

Pohybové problémy a osteoartróza – nebezpečí pro naše klouby
Zeptali jste se nás na několik otázek. Na otázky nám odpovídá: MUDr. Pavel Drbal – specializace: fyzikální a rehabilitační lékařství, čínská medicína, akupunktura

Jaké mohou být příčiny bolesti kloubů (především kolena a lokty) a jak se o klouby starat? Je mi 32 let a na revma si připadám ještě mladá. Existuje nějaká prevence? A jaký je doporučený pohyb?
Příčin bolestí kloubů způsobených osteoartrózou může být hned několik. Genetické dispozice, poruchy metabolismu, zlomeniny kloubů, opakované drobné úrazy při sportu nebo fyzické práci či stereotypní zátěž kloubů. Nepříjemné bolesti ale může způsobovat také nadváha, zhoršená činnost ledvin nebo chybné postavení kloubů – kolena do X nebo nohy do O. Onemocněním kloubů můžete předcházet pravidelným posilováním dolních končetin. Ideálním pohybem je např. jízda na kole, chůze, plavání, jóga nebo i obyčejný strečink. Dále si také vybírejte si obuv s pružnou podrážkou, která tlumí nárazy při pohybu, nezapomínejte na zdravý životní styl. Komplexní výživu kloubů zajistí také doplňky stravy s obsahem kolagenních peptidů (např. Geladrink).

Slyšela jsem, že osteoartróza může vzniknout už v mladém věku, je to pravda? A jak se onemocnění projevuje?
Poprvé se může projevit již v relativně mladém věku, a to již po 20. roce života. Jde o selhání obnovy kloubní chrupavky. Poškození kloubů osteoartrózou je tím větší, čím více zatěžujeme své klouby sportem či nevhodným pohybem. Onemocnění lze rozpoznat podle několika příznaků. Mezi nejvýraznější patří především bolest a ztuhlost kloubů při zátěži, dále pak citlivost na chlad a počasí, bolesti svalů, výrazné zhoršení pohyblivosti nebo dokonce i bolesti během noci. Typická je také tzv. startovací bolest a ztuhlost, která vzniká především ráno po probuzení, případně po jiném delším klidu. Důležitou roli hrají také genetické dispozice, které si sice nevybíráme, ale to, jak se ke svým kloubům chovat, ovlivnit můžeme. Ideálním řešením, jak se o své klouby starat a dopřát jim dostatečnou výživu ve formě doplňků stravy, jejichž hlavní účinnou látkou jsou kolagenní peptidy (např. Geladrink).

Jaký je podle Vás nejlepší volně dostupný přípravek (gel/mast) na regeneraci po zlomeninách, lehčích kloubních úrazech? Lze provádět také nějaké cviky, které by regeneraci urychlily?
Není mi znám žádný přípravek pro vnější aplikaci, který by přímo urychloval regeneraci menších kloubních úrazů, či přímo urychloval hojení zlomenin. Rychlost hojení je vždy individuální a lze ji pozitivně ovlivnit zvýšeným přísunem vápníku, vitamínu D a kolagenu ve stravě, nebo ve formě potravinových doplňků (např. Calcidrink, Geladrink či jiné).

Do 25 let jsem závodně běhala, posledního půl roku mám bolesti v kolenou, která je při pohybu doprovázena mírným „lupáním“. Je mi 42 let, může to souviset s dřívější sportovní aktivitou? Můžu něco užívat?
Tento druh sportu bezesporu patří mezi významné faktory přetížení nosných kloubů. Vzhledem k Vašemu věku bych nepředpokládal přítomnost těžší osteoartrózy či jiné vážnější poškození kloubů, ale i tak by bylo vhodné navštívit ortopeda. Lupavé fenomény, přeskakování, či praskání v kolenu mohou být způsobeny hypermobilitou, tedy rozvolněním kloubu a jeho nadměrnou pohyblivostí. K tomu může dojít v důsledku předchozího dlouhodobého přetížení spojeného s vrozenou pomalejší syntézou kolagenu. Regeneraci kloubů můžete podpořit vhodnou specifickou výživou. Na trhu je řada preparátů, které zlepšují obnovu pojivových tkání. Mám dobrou zkušenost s řadou komplexních kolagenních doplňků stravy (např. Geladrink Forte), založenou na dlouholetém klinickém výzkumu.

Často sportuji, chodím běhat, tancovat a celkově se snažím co nejvíce hýbat. Občas mě ale bolí klouby, jak se o ně starat a existuje nějaká kloubní výživa?
Mezi nevhodné aktivity, které namáhají klouby a zvyšují tak riziko osteoartrózy, patří zejména dřepy, prudké nárazy, dopady, výskoky, klečení, prudké změny pohybu či dlouhé stání. S rozmyslem bychom tedy měli volit sporty jako je squash, tenis, aerobik, zumba, fotbal, basketbal, volejbal či v poslední době stále populárnější a oblíbenější běh. Takto aktivně a často provozovaný sport s sebou totiž nese zvýšenou zátěž na pohybový aparát. To může mít za následek opotřebování chrupavky v přetěžovaných kloubech. Mohou se tak se objevit bolesti a docházet k omezení pohybu. Při cvičení a sportu bychom tedy rozhodně neměli pociťovat bolest. Ta totiž signalizuje poškození kloubu. Klouby proto nepřetěžujte, vyhýbejte se bolestivému dotahování pohybu a švihovým pohybům. V případě, že se při cvičení bolest objeví, není pro vás cvik svou intenzitou či typem vhodný a zvolte si raději jiný cvik. Pokud tuto volbu nemáte, neváhejte se poradit s odborníky. Důležitým signálem, že cvik cvičíme špatně, může být také únava svalů.  Objeví-li se proto příznaky jako je např. třes, křeč, zvýšené napětí svalů či zhoršující se přesnost provedení pohybu, pohyb omezte, abyste tak předešli výskytu další bolesti. Nezapomeňte také na výživu kloubů. Zkusit můžete doplňky stravy s obsahem kolagenních peptidů (např. Geladrink).

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“28027″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“301″}}]]

Komentáře