Dluh obchodních společností koncem roku 2017 dosáhl 145,4 miliardy korun

Dluh obchodních společností u nebankovních finančních institucí na konci roku 2017 činil 145,4 miliardy korun a meziročně se tak zvýšil o 15 %. Průměrná výše dluhu na jednu společnost činila 2,18 milionu korun a určitou formu dluhu mělo u nebankovních finančních institucí 66 714 firem. Objem ohrožených úvěrů dosahoval 1,09 miliardy korun. Vyplývá to z dnes zveřejněných statistik Nebankovního registru klientských informací.

Celkový objem dluhu obchodních společností u uživatelů Nebankovního registru klientských informací (NRKI) se meziročně zvýšil o 19,1 miliardy korun (o 15,2 %) a počet společností, u nichž NRKI registroval nějakou formu úvěru, se oproti roku 2016 zvýšil o 6 998 firem, tedy o 11,7 %. „Nejoblíbenějším úvěrovým nástrojem mezi obchodními společnostmi je jednoznačně investiční úvěr, který registrujeme již u téměř 50 tisíc firem. To je téměř o 6 tisíc společností více než koncem roku 2016. S velkým odstupem následuje koupě na splátky, kterou využívá 13 tisíc společností a jejíž obliba v posledním roce stagnuje,“ říká Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací. V posledním roce roste také obliba operativního leasingu. Ten využívalo na konci roku 2017 přes 9,5 tisíce společností, o 2 900 více než o rok dříve. Finanční leasing potom využívalo koncem roku 2017 téměř 8,5 tisíce firem, o 558 více než o rok dříve.

Největší částky si společnosti půjčují na finanční leasing
Průměrná částka dluhu na jednu společnost se u jednotlivých úvěrových nástrojů výrazně liší. Nejvyšší je u finančního leasingu, u kterého dosahuje 5,5 milionu korun. Následuje koupě na splátky (2,9 milionu Kč), investiční úvěr (1,4 milionu Kč) a operativní leasing s jedním milionem korun. Oproti roku 2016 se průměrná částka dluhu z investičních úvěrů připadající na jednu společnost zvýšila o 9,3 %, naopak u koupě na splátky se průměrná částka dluhu na jednu společnost snížila o 15,4 %.

Nejvyšší objem dluhu registroval NRKI koncem roku 2017 u investičních úvěrů, a to právě díky jejich oblibě napříč obchodními společnostmi. Celkem šlo o 55,2 miliardy korun, což je o 9,7 miliardy (21,3 %) více než v roce 2016. Následoval finanční leasing se 46,5 miliardami korun (meziročně +7,3 %), operativní leasing s 23,4 miliardami korun (+21,7 %) a koupě na splátky s 20,2 miliardami korun (+11,6 %).

Nejrychleji rostl dluh firem na Olomoucku, nejvyšší částky si půjčovaly na Pardubicku
V celé České republice se objem dluhu obchodních společností u nebankovních finančních institucí meziročně zvýšil v průměru o 15 %. K nejvyššímu nárůstu došlo v Olomouckém kraji, kde se objem dluhu zvýšil o 21,6 %, následoval Jihočeský kraj (+18,7 %) a Plzeňský kraj (+18,1 %). K nejnižšímu meziročnímu nárůstu došlo v Pardubickém kraji (+10,7 %) a na Liberecku (+13,2 %).

Nejvyšší částku dluhu připadající na jednu společnost registroval koncem roku 2017 NRKI v Pardubickém kraji, konkrétně 3,1 milionu korun. Následovala Vysočina (2,9 milionu Kč) a Plzeňský kraj (2,7 milionu Kč). Naopak nejmenší částka dluhu připadala na společnosti v Ústeckém kraji (1,8 milionu Kč) a v Moravskoslezském kraji (1,9 milionu Kč).

Nejhůře splácejí své dluhy společnosti v Praze, nejlépe na Vysočině a ve Zlínském kraji
Objem ohroženého dluhu, tedy dluhu, u nějž společnosti nezaplatily tři po sobě jdoucí splátky nebo jim byl úvěr zesplatněn, koncem roku 2017 činil 1,09 miliardy korun. Meziročně tak vzrostl o 170 milionů korun, tedy o 18,6 %. „Objem ohroženého dluhu roste o něco rychleji než objem celkového dluhu. Především v kontextu zlepšujícího se ekonomického prostředí je tento nárůst poněkud překvapivý,“ říká Jiří Rajl. Nárůst objemu ohroženého dluhu přitom není homogenní napříč republikou. Ve třech krajích se tento objem meziročně dokonce snížil. Šlo o Olomoucký kraj (-9,8 %), Středočeský kraj (-5,1 %) a Vysočinu (-3,2 %). Naopak na Vysočině se objem ohroženého dluhu meziročně zvýšil o 43,8 % a na Pardubicku o 39 %.

Podíl ohroženého dluhu na celkovém objemu dluhu dosahoval v celé České republice v průměru 0,7 %. Nejvyšší podíl registroval NRKI v Praze (1,4 %) a v Ústeckém kraji (1,2 %). V těchto krajích NRKI evidoval rovněž nejvyšší průměrnou částku ohroženého dluhu připadající na jednu společnost. V Ústeckém kraji šlo v průměru o 604 tisíc korun a v Praze o 438 tisíc korun. Nejmenší podíl nespláceného dluhu na celkovém dluhu měly naopak společnosti na Vysočině a na Zlínsku, kde šlo pouze o 0,2 % celkového dluhu. Zde byla také v rámci České republiky nejnižší průměrná částka ohroženého dluhu na jednu společnost. Na Vysočině šlo o 198 tisíc korun a ve Zlínském kraji o 219 tisíc korun.

Zdroj: www.cncb.cz

Komentáře