Kdo si platově polepšil v roce 2016?

Rok 2016 přinesl nebývalé oživení na trhu práce v České republice, došlo k růstu minimální mzdy, zvýšení průměrného platu a především poklesu nezaměstnanosti – údaje z letošního října uvádějí rekordně nízkou nezaměstnanost na úrovní 5 %. Průzkumy spokojenosti zaměstnanců ale svědčí o určité skepsi, lidé pod vlivem optimistických zpráv o dobrých hospodářských výsledcích očekávají také výrazný růst mezd. Podle údajů portálu Platy.cz v letošním roce mzdy opravdu narostly výrazněji, ne však skokově; zajímavé je, že poměrně rovnoměrně u různých typů zaměstnanců.

„Nezaměstnanost v České republice dosahuje rekordně nízkých hodnot, počet reálně dostupných lidí na trhu se snižuje a v mnoha oborech lidé opravdu citelně chybějí,“ říká Zuzana Lincová, ředitelka pracovního portálu Profesia.cz. „I vlivem toho mzdy v letošním roce rostou, ale skokové navýšení platů předpovídané některými ekonomy, očekávat nelze. Firmy ale více investují do udržení kvalitních zaměstnanců, a to nejen do různých benefitních programů, ale také do rozvoje lidí, vzdělávání a zlepšení pracovního prostředí.“ 

Letošní vyšší růst mezd byl podle dat, které dlouhodobě vyhodnocuje portál Platy.cz, poměrně vyrovnaný z pohledu úrovně pozic. V rozmezí 3-4 % si v průměru polepšily všechny sledované skupiny zaměstnanců. O 4 % se navýšily mzdy nižšího, středního i vrcholového managementu. O 3 % narostly mzdy pomocným pracovníkům, ale také kvalifikovaným zaměstnancům, pracovníkům ve službách nebo administrativním pracovníkům. Pokud se na růst mezd podíváme z dlouhodobějšího hlediska, jsou rozdíly výraznější. V průběhu let 2009-2016 nejvíce stouply mzdy vrcholového vedení, a to o 29 %; zde je nutné upřesnit, že na Platy.cz jsou sledovány skutečné výše celkových odměn včetně benefitních složek. V pomyslném žebříčku se na druhém místě umístili se 17% nárůstem kvalifikovaní techničtí zaměstnanci a nižší a střední manažeři. V těsném závěsu za nimi skončili kvalifikovaní zaměstnanci v netechnických oborech s 16% nárůstem. Nejnižšího růstu mezd se dočkali administrativní pracovníci (8 %), následovali zaměstnanci ve službách (10 %) a pomocní pracovníci (12 %).

Zajímavé je sledovat odlišný vývoj nárůstu mezd v jednotlivých letech – zatímco vrcholovým manažerům nejrychleji rostly mzdy do roku 2011, potom se růst až do loňského roku rovnoměrně zpomaloval, ve službách nebo v administrativě byl až do roku 2014 meziroční růst minimální, potom se mzdy výrazněji zvedly. Celkem rovnoměrně se zvyšuje růst mezd u pomocných zaměstnanců.

 [[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“15345″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“104″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“600″}}]]
Tabulka – percentuální meziroční růst mezd, zdroj Platy.cz

Z pohledu regionů vzrostla v dlouhodobém horizontu v období 2009-2016 nejvíce mzda v Plzeňském kraji, a to o 26 %. Následují kraje Středočeský a Liberecký s 23% růstem, o 22 % si polepšili zaměstnanci v Jihomoravském kraji. Nejnižší, 17 % nárůst, jsme zaznamenali ve Zlínském kraji a překvapivě také v Praze. Ve kterých oborech jsou v letošním roce zaměstnanci oceňováni nejvíce? Nejvyšší průměrné mzdy jsou v bankovnictví a pojišťovnictví, následují „ajťáci“. Naopak nejméně vydělávají lidé ve službách, zejména v pohostinství a ubytovacích službách, administrativní a podpůrní pracovníci.

Mnozí zaměstnanci se s koncem roku těší na vyšší položky na výplatních páskách, které zahrnují odměnu za celoroční úsilí a výkony v práci nad rámec základní měsíční mzdy. Z analýzy portálu Platy.cz vyplývá, že odměny s koncem roku v České republice dostává 23 % zaměstnanců, jejich průměrná hrubá výše se pohybuje kolem 20 370 Kč, což je 83 % základní mzdy. Třináctý plat dostává 15 % zaměstnanců a jeho průměrná výše je 17 510 Kč, což představuje 71 % základní mzdy.

Platový průzkum Platy.cz analyzoval dva finanční benefity, které jsou součástí finančního ohodnocení zaměstnanců, a to konkrétně mimořádné odměny vyplácené s koncem roku a třinácté platy. Zatímco odměny jsou vyplácené na základě dobrovolnosti ze strany zaměstnavatele, třináctý plat je nárokovatelná složka mzdy, protože je dohodnutá v pracovní nebo kolektivní smlouvě, kde se společnost zavazuje, že zaměstnanci tuto odměnu na konci roku vyplatí.

Finančními odměnami navíc firmy motivují především manažery
„Mimořádné roční odměny jsou nejrozšířenější a nejštědřejší na manažerských pozicích, především vrcholových, kde často souvisejí s plněním vytyčených cílů,“ říká Zuzana Lincová, ředitelka Profesia.cz. Až 45 % lidí v top managementu deklaruje, že dostává mimořádné roční odměny a jejich výše představuje až dvojnásobek základního měsíčního platu. Mimořádné roční odměny jsou rozšířené také v nižším a středním managementu a týkají se asi 30 % těchto zaměstnanců, přičemž jejich výše je přibližně stejná jako průměrný měsíční plat. Třinácté platy jako formu odměny deklaruje 15 % zaměstnanců v nižším, středním a vrcholovém managementu. Lepší výplatní pásky na konci roku se ve větší míře týkají i kvalifikovaných technických zaměstnanců: 24 % z nich dostává jednorázové odměny a jeden z deseti i 13. plat. Odměna ale není tak štědrá jako u manažerských pozic a dosahuje v průměru 71 % základní mzdy. „Všeobecně platí, že čím vyšší základní plat zaměstnanec má, tím vyšší je i odměna nebo třináctý plat,“ dodává Zuzana Lincová.

Nejštědřejší jsou dodavatelé elektřiny, plynu a vody
Z pohledu odvětví jsou při odměňování nejštědřejší dodavatelé elektřiny, plynu a vody a firmy, které se zabývají odpadovým hospodářstvím, kde odměny dosahují až 125 % základní mzdy zaměstnanců a dostává je 34 % lidí pracujících v tomto odvětví. V těchto společnostech je také častým benefitem 13. plat, který dostává až 21 % zaměstnanců.  Dalším odvětvím, kde se mohou zaměstnanci na konci roku těšit na velmi dobrou výplatu, jsou finanční a pojišťovací služby. Tam odměny dostává 32 % zaměstnanců a představují až 121 % základní mzdy. Slušnými odměnami se mohou pochlubit i lidé pracující v průmyslové výrobě, kde se každoroční odměny týkají 27 % zaměstnanců a 13. plat až pětiny zaměstnanců. Jejich výše je ale o něco nižší a nepřesahuje 82 % jejich základní mzdy. Naopak nejméně těmito benefity odměňují firmy v oboru ubytování a stravovacích služeb a také v oblasti umění, zábavy a rekreace.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“15346″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“407″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“600″}}]]

Výše odměn v soukromém sektoru je dvojnásobná oproti státní správě
Z pohledu vlastnictví společnosti jsou finanční benefity nejrozšířenější v soukromých zahraničních (33 %) a ve státních a obecních společnostech (32 %). Ale v soukromém sektoru jsou průměrné odměny více než dvojnásobné oproti státní správě. Zatímco roční odměny v zahraničních korporacích dosahují v průměru částky 24 790 Kč, u zaměstnanců ve státní správě je to v průměru jen 12 071 Kč. V soukromých společnostech se zahraničním vlastníkem je také častým benefitem 13. plat, který se týká až pětiny zaměstnanců.

Na Slovensku dostane odměny více zaměstnanců
Zajímavé je porovnání se Slovenskem, kde jsou tyto benefity častější. Roční odměny dostává o 3 % více, tedy 26 % zaměstnanců, jsou ale o něco nižší, v přepočtu 18 792 Kč (v ČR 20 370 Kč). Třináctý plat dostane 17 % slovenských zaměstnanců, tedy o 2 % více než u nás, vyšší je jeho průměrná hrubá hodnota – v přepočtu 20 090 Kč oproti 17 510 Kč v ČR.

Komentáře