Objasněné krádeže aut nelze přesně vyčíslit

Objasněnost krádeží osobních automobilů v Česku se podle statistik dlouhodobě pohybuje kolem dvacetiprocentní hranice. A to i přesto, že krádeží aut je rok od roku méně. To ale neznamená, že by policisté v praxi lapili méně zlodějů. Za nízkým číslem podle nich spíše stojí fakt, že sestavit zcela přesnou statistiku je prakticky nemožné. Podíl na tom má hned několik faktorů.

Objasněnost krádeží osobních automobilů byla za prvních deset měsíců roku 2016 podle policejních statistik kolem 21 %. Přesné množství zadržených zlodějů z tohoto čísla ale ve skutečnosti vyčíst nelze. Pachatele totiž sice policisté často vypátrají, třeba dokonce i s kradeným vozem, ale samotnou krádež mu dokázat nemohou.

„V mnoha případech nejsme schopni dokázat vlastní krádež. Poté přichází v úvahu, že se pachateli sdělí obvinění za trestný čin podílnictví nebo neoprávněné užívání cizí věci. Jedná se především o případy, kdy je osoba například chycena v kradeném vozidle, ale tvrdí, že dostala zaplaceno za převoz na určité místo a podobně,“ přiblížil Alexander Zajíc z Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, který se tímto druhem kriminality dlouhodobě zabývá. „Pachatel je tedy v podstatě dopaden, vozidlo je vráceno majiteli, ale statisticky není krádež objasněna, protože nebyla prokázána konkrétní osobě,“ dodal Alexander Zajíc.

Do statistik se nezapočítávají ani případy, kdy se auto majiteli vrátí, ale zloděj dopaden není. Mezi tato čísla se rovnítko nedá dát, protože mnoho aut je například policií, případně monitorovací firmou, nalezeno ještě odstavených na ulici, a tudíž je vráceno, aniž by byl pachatel dopaden. Běžnou praxí zlodějů je totiž nechat auto pár dnů po krádeži „odstát“ a vrátit se k němu až po několika dnech. Je-li vůz chráněn pokrádežovým systém, je velká šance, že se jej do několika hodin podaří najít. „Od ledna do začátku prosince letošního roku jsme majitelům vrátili automobily v hodnotě 18,5 milionu korun. Úspěšnost systému se dlouhodobě pohybuje nad osmadevadesátiprocentní hranicí,“ sdělil Petr Rybníček, specialista na zabezpečení a vyhledávání vozidel systémem SHERLOG.

Podobná situace je pak i u vozů, které zloději po krádeži legalizovali například pomocí padělaných dokladů na auto dovezené ze zahraničí nebo na doklady totálně havarovaného vozidla. Policie se na tento druh vozidel v provozu zaměřuje a nezřídka kdy se stane, že takové auto odhalí, ale pachatele krádeže se již zjistit nepodaří. Vozidlo se tak vrátí majiteli, případně pojišťovně, ale krádež jako taková objasněna opět není.

Opačný případ je pak u velmi častého rozebrání auta na součástky. To se děje zejména u starších vozů známých značek, jako je Škoda, Renault, Ford nebo Volkswagen, u nichž je po náhradních dílech velká poptávka. V řadě případů policie dopadne pachatele až ve chvíli, kdy už je auto rozebrané a díly jsou pryč. Krádež tak objasněná je, vozidlo se však majiteli nevrátí.

Zloději v Česku letos ukradli v roce 2016 už přes 4 274 aut. Třetina vozů zmizela v Praze. Více než čtyři tisíce dvě stě automobilů ukradli podle policejních statistik zloději v celé České republice za prvních deset měsíců letošních roku. Celá třetina aut zmizela v Praze, nejméně pak naopak v Karlovarském kraji a na Vysočině. Meziročně se počet ukradených vozů snížil, objasněnost krádeží je však podle statistik stále velmi nízká a letos se zatím pohybuje kolem 21 %.

Policejní statistiky za období od ledna do konce října letošního roku uvádějí, že zloději v České republice ukradli celkem 4 274 osobních automobilů v hodnotě přesahující 600 milionů korun. Největší část z tohoto počtu, celkem 1 458 vozů, ukrojila Praha, která v těchto statistikách obsazuje první příčku pravidelně. Po hlavním městě se nejvíce kradlo ve Středočeském kraji (542), Libereckém kraji (409), na jihu Moravy (347) a v Ústeckém kraji (342). Naopak nejméně aut bylo ukradeno v Karlovarském kraji (31).

Co do srovnání s loňským rokem počet krádeží mírně klesl. Za první pololetí 2016 bylo ukradeno v celém Česku 2 721 aut, ve stejném období roku 2015 to bylo 3 357 vozidel. Meziročně se tak jedná o 19% rozdíl. „Vývoj autokriminality vykazuje s výjimkou roku 2013 dlouhodobě klesající trend. Počet krádeží dvoustopých vozidel v roce 2015 meziročně poklesl o 28 procent,“ uvedla Jana Horáková z odboru bezpečnostní politiky a prevence kriminality ministerstva vnitra. Podle dosavadních údajů se dá předpokládat, že klesající trend bude pokračovat i v letošním roce.

Nejčastějším terčem zlodějů aut jsou v Česku dlouhodobě vozy tuzemské značky Škoda, mezi nimiž patří k „nejvyhledávanějším“ modely Škoda Octavia a Škoda Fabia. Z dalších značek se pak často jedná o Volkswagen, Ford nebo Renault. Podle Jany Horákové se aktuálně nejvíce kradou auta, jež jsou nejčastěji v provozu a u nichž je tím pádem též velká poptávka po náhradních dílech. „V souvislosti se zvyšujícím se prodejem korejských a japonských vozů v posledních letech lze ale předpokládat, že jak bude vozový park stárnout, bude se zvyšovat poptávka i po náhradních dílech těchto vozů, což může vést ke zvýšení krádeží uvedených koncernových značek,“ dodala Horáková.

Zloději se však nesoustředí jen na nejrozšířenější značky a modely. Cílem jejich nájezdů se stávají i vozy, jejichž pořizovací cena se vyšplhá i nad milion korun. „Jedná se například o vozy značky Land Rover, vyšší řady BMW, Audi či Mercedes. Tyto vozy jsou často kradeny takzvaně na zakázku a mají směřovat mimo Českou republiku,“ přiblížil Petr Rybníček, specialista na zabezpečení a vyhledávání vozidel systémem SHERLOG.

Majitelé hřeší na slabé zabezpečení i pojištění
V řadě případů odcizených, ale také vykradených vozů, jdou jejich majitelé podle policie zlodějům naproti. Může jít i o opomenutí uzamčení auta, ponechání klíčů uvnitř či přítomnost lákavých předmětů jako tašky, elektronika nebo sportovní vybavení. Svou roli též hraje úroveň zabezpečení – vyjma klíčků s imobilizérem není řada aut nijak zabezpečená, a když ano, tak se často jedná jen o jednoduché mechanické zabezpečení, které zkušený zloděj snadno překoná. U běžných vozů, jež jsou však právě nejčastějším cílem zlodějů, podle Horákové není příliš časté ani použití systémů, které auto pomohou dohledat po krádeži.

„Základním prvkem takzvaného pokrádežového vyhledávacího systému je miniaturní jednotka, která se nainstaluje do vozidla tak, aby ji případný zloděj mohl jen těžko najít a vyjmout. Jednotka je napojená na privátní rádiovou síť, jež je odolná proti běžným prostředkům rušení,“ vysvětlil Petr Rybníček s tím, že úspěšnost systému při vyhledávání odcizených vozů činí dlouhodobě více než 98 % a vůz se průměrně majiteli vrátí do dvou hodin.

„V nízké míře je na rozdíl od ostatních zemí EU využíváno havarijní pojištění, které se oproti základnímu pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vztahuje nejen na pojištění odpovědnosti za škody způsobené dopravní nehodou, ale i na vandalismus, živelní události a odcizení celého vozidla nebo jeho části,“ doplnila přehled Jana Horáková z odboru bezpečnostní politiky a prevence kriminality ministerstva vnitra.

Krádeže vozidel v ČR leden až říjen 2016:
Celá ČR: 4 274
Praha: 1 458
Středočeský kraj: 542
Jihočeský kraj: 105
Plzeňský kraj: 139
Ústecký kraj: 342
Královéhradecký kraj: 153
Jihomoravský kraj: 347
Moravskoslezský kraj: 287
Olomoucký kraj: 153
Zlínský kraj: 129
Kraj Vysočina: 81
Pardubický kraj: 88
Liberecký kraj: 409
Karlovarský kraj: 31
Ostatní: 10

Meziročně:
1. pololetí 2015: 3 357
1. pololetí 2016: 2 721
rozdíl vyjádřený v procentech: −19 %

Komentáře