Odborník radí: Jak na pitný režim?

Únava, bolesti hlavy zmatenost – to jsou jedny z průvodních jevů „vysychání“ organismu u lidí, kteří málo pijí. Přednášku na téma Pitný režim, jak a čím? mladým praktikům zprostředkuje přednostka Kliniky interní, geriatrie a praktického lékařství FN Brno, prof. MUDr. Hana Matějovská Kubešová, CSc.

S nedostatečným pitným režimem se potýkají lékaři všude ve světě, Česká republika není výjimkou. Člověk by měl denně vypít 2,5 litru tekutin, při horkém počasí až o litr více. „Aby se našim ledvinám pracovalo dobře, měly by vyprodukovat 1500 ml moči za 24 hod. K tomuto množství je nutno připočítat 500 ml vody, která se vypaří přes kůži potem a dalších 500 ml vlhkosti, kterou vydýcháme. Kdyby někdo nevěřil, ať si na chvilku vezme gumové rukavice, nebo dýchne na sklo,“ říká prof. Kubešová a dodává zajímavost – kalkulované množství tekutin na pití pro vojáka v protichemickém obleku ve válce v Perském zálivu bylo 25 litrů denně.

Podle prof. Matějovské Kubešové se ale člověk může i „přepít“. Pokud příjem tekutin přesahuje za normálních podmínek 4–5 litrů, dojde ke změně regulace vnitřního prostředí. Jedinec pak může vyloučit takové množství tekutin, že výsledkem je dehydratace. „Povídat by o tom mohli pivní bohatýři po 6. či 7. pivu, zvláště, pokud do toho „zazdí“ nějakého toho „prcka.“ Kromě toho, že si zničili několik tisíc mozkových buněk a přijali navíc energie jako za vydatný oběd, následující ráno mají žízeň,“ říká prof. Kubešová.

Do pitného režimu se počítá vše, co teče, vyjma kávy, černého čaje a alkoholických nápojů, které působí močopudně. S dodržováním režimu mají podle ní největší problém staří lidé. Se zvyšujícím se věkem se totiž snižuje pocit žízně, protože klesá produkce antidiuretického hormonu. „Druhým důvodem, proč senioři nepijí, je obava z inkontinence. Omezit příjem tekutin ve snaze zabránit nechtěnému močení je ale špatné – naše ledviny mají za úkol udržovat stálost vnitřního prostředí. Snížení příjmu tekutin vede k produkci menšího, ale koncentrovanějšího množství moči, která dráždí výstelku močových cest. A tak dokonce zvyšuje pravděpodobnost nehod úniku moči.“

U starších jedinců je nejčastějším důsledkem dehydratace stav zmatenosti. Další skupinou, co „nestihá pít“ jsou pracovně vytížení lidé, kteří většinou na pravidelný příjem v pracovním shonu zapomínají. To se projeví únavou a častějšími bolestmi hlavy.

Obecně vede nízký příjem tekutin k produkci koncentrované moči, ze které snadno vznikají krystaly solí, a tedy močové kameny. Malé množství moči také teče močovými cestami pomaleji, což nestačí k zábraně vzestupu bakterií z dolních do horních močových cest, a tedy ke snazšímu vzniku močové infekce. Dávka 2,5 litru denně neplatí pro pacienty s nemocemi narušující činnost ledvin nebo pro ty, co užívají léky na odvodnění. „V těchto případech neplatí běžná kalkulace, ale je nutno dodržovat pokyny lékaře,“ doplňuje prof. Kubešová.

Lékař může nesrovnalosti v pitném režimu svého pacienta odhalit prostřednictvím takových vyšetření, jako je jako vlhkost sliznic v ústech, barva moči či rychlost vyrovnání kožní řasy, případně z laboratorních hodnot, jako je hladina sodíku nebo přítomnost močoviny v krvi.

Pitný režim je jedním z témat, která budou lékaři probírat na 3. Praktické konferenci pro praktické lékaře.

Komentáře