Odborník radí: Jak se nenapálit ve vinotéce?

Reklama

Koupili jste si „víno“ ve vinotéce, ale po otevření doma vám moc nechutná. Jaký je rozdíl mezi vínem a vinným nápojem?

Aktuálně je otázka náhražek a přidávaných látek zejména ve víně velmi palčivá. Ministerstvo zemědělství se snaží přijít se zákonnou úpravou, aby zamezilo značné míře šizení především u stáčeného vína. Nedá se říct, že by tu šlo přímo o život jako u metanolové kauzy, ale stát přichází o miliardy na daních, moravská vína o dobrou pověst a spotřebitelé o kvalitu a chuťový zážitek. Zda je vůbec možné pančovaná vína poznat, vysvětluje Stanislav Hrabal ze Spolku velkobílovických vinařů, která sdružuje 50 nejvýznamnějších producentů z tradiční a největší vinařské obce.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“8737″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“595″}}]]

Správný prodejce nabídne víno k ochutnání
Specifikem stáčeného vína je, že nemá takovou trvanlivost jako víno lahvové. Kupující by si tak měl zkontrolovat vůni a barvu vína. V kvalitních vinotékách to sami vždy nabídnou. Ze zkušenosti vinařů se při koupi rozhodují čeští zákazníci nejprve podle toho, zda chtějí bílé či červené. Poté volí odrůdu. „Odrůda je pro výběr stáčeného vína důležitá. Zákazník ji chápe jako značku a má s ní spojené asociace kvality a zážitku. Z moravských vín je to nejznámější Pálava, Tramín červený a Rulandské šedé,“ vysvětluje Stanislav Hrabal ze Spolku velkobílovických vinařů.

Otestujte prodejce, co o vínu ví
Jasným signálem, že prodejce má víno jen na zisk je také to, že nedokáže odpovědět na základní otázky o prodávaném vínu nebo na jasné otázky odpovídá vyhýbavě. „Na druhé straně nablýskaný supermarket a v regále uvedená česká vlaječka u vína, které je plněno v Česku, ale pochází z Maďarska, také není v pořádku,“ upozorňuje Hrabal na běžné nešvary.

Pod 65 korun za litr to nejde
Podle Hrabala je nejlepší kupovat stáčené víno tam, kde mají víno jako životní poslání. Rozhodně víno nenakupujte tam, kde mají zanedbané prodejní prostory a kde nabízí víno za extrémně nízké ceny. „U poctivého moravského vína se pod 65 korun za litr nikdy nemůžeme dostat,“ zdůrazňuje Stanislav Hrabal ze Spolku velkobílovických vinařů a dodává, že u lahvových vín jde cena ještě výš.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“8734″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“299″}}]]

Vodu poznáte, ale až od 20 % podílu
Falšování vína není pouze problémem současné doby. S tímto nešvarem bojují vinaři už po dlouhá staletí. „Přimíchat vodu do vína je finta od nepaměti. Dokonce už v 16. století se rozlišovalo víno a vinný nápoj, který obsahoval vodu. Z této doby jsou i zmínky o tom, že se víno z jiných zemí uvádělo jako moravské,“ popisuje doby minulé Stanislav Hrabal ze Spolku velkobílovických vinařů a dodává: „Člověk běžně rozpozná přídavek vody ve víně až nad 20 procent“.

Syntetika dohání chuť
Voda víno jen naředí, ale smysly spotřebitele dokáže oklamat syntetický glycerol a přidaný líh, například z kukuřice. „Víno pak může mít i více než 20 procent vody a stejně vám bude připadat jako šampion světové výstavy,“ upozorňuje Hrabal. Podle ředitele odboru komunikace Ministerstva zemědělství Hynka Jordána je pro spotřebitele nevýhodou, že převážnou většinu deliktů s falšováním vína nelze smyslově poznat. Výjimkou jsou senzorické závady, kdy víno zapáchá po těkavých látkách či myšině.

Seznam špatných vín na www.potravinynapraniri.cz
Ti, co si sudové víno chtějí koupit, tedy musí spoléhat na dozorové orgány, zejména Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci (SZPI), které kvalitu vína kontrolují. „SZPI ročně hodnotí přes tisíc vzorků vína. Z toho zhruba osm set je testováno v laboratoři na fyzikálně-chemické vlastnosti,“ vysvětluje Jordán. Nevyhovující vzorky, četně identifikace šarže, výrobce a prodejce jsou zveřejněny na webu www.potravinynapraniri.cz.  Spotřebitelé se však nemusí bát, že by falšované víno bylo zdraví škodlivé. Z pohledu zákona není zdravotně závadný přídavek syntetického glycerolu ani syntetických barviv, kterými se víno dobarvuje, aby se skryla nepřirozená barva pro deklarovanou odrůdu. „Zdravotní závadnost však nevylučuji u těch nejlevnějších vín,“ uzavírá Hrabal.

 

 

Komentáře