Patentovaná probiotika zvyšují imunitu

Nová generace probiotických kultur, která zásadně zvyšuje obranyschopnost organismu. To je výsledek práce brněnských biochemiků, na němž se vedle soukromých výzkumníků projektově podílí Technologická agentura České republiky a Masarykova univerzita. Nová probiotika, která získala český patent, maximálně přispívají k obnovení funkce střev po užívání antibiotik či po chemoterapii tím, že zde vytvářejí unikátní vrstvu bakterií. Originální česká technologie dosud nemá ve světě konkurenci.

Jednou ze stěžejních funkcí střev v lidském těle je vytváření mikroflóry, která ovlivňuje celkovou imunitu organismu. K zásadnímu narušení této přirozené mikroflóry však dochází například po každém užívání antibiotik. Pokud člověk podstoupí antibiotickou terapii vícekrát do roka, dostává jeho imunita tvrdý zásah, jehož důsledky se mohou projevit i po letech – např. opakovanými angínami, atopickým ekzémem, alergiemi, střevními záněty či psychickými obtížemi. Mikroflóru ve střevech sice dokážou částečně obnovit probiotické kultury, ale dosavadní probiotika měla velmi limitovaný účinek. Výzkumný tým pod vedením Petra Ryšávky ze společnosti Pharmaceutical Biotechnology proto vyvinul tzv. biofilmová probiotika, která vytvářejí přímo na stěně střeva ochrannou vrstvu přátelských bakterií – tzv. biofilm. „Díky souvislé vrstvě bakterií vznikne na stěně střeva ochranná a stimulační bariéra, která je nepostradatelná pro správnou funkci mikroflóry,“ vysvětluje Ryšávka. „Probiotické bakterie jsou již při výrobě kultivovány tak, aby vytvářely biofilm a aby byly pro naše tělo maximálně funkční a přirozené.“ Bakterie se již během výroby, tzv. kultivace, začnou chovat tak, jako by se již nacházely ve střevní sliznici. Místo sliznice však využil Ryšávkův tým speciální potravinářské nosiče.

Imunita začíná v ústech
Při vývoji biofilmových probiotik se výzkumníci zaměřili také na problém, jak dostat při perorální aplikaci účinné bakterie prostřednictvím trávicího traktu do střev. Běžná probiotika jsou totiž z velké části zničena již v žaludku agresivními trávicími šťávami, a silně devastační účinek má i žluč ve dvanácterníku. Do střev se tedy dosud dostala jen část běžných probiotických kultur, které navíc měly omezenou schopnost vytvořit zmíněnou přirozenou vrstvu užitečných bakterií. Výzkumníkům z Pharmaceutical Biotechnology ve spolupráci s Masarykovou univerzitou se však podařilo vytvořit probiotickou kulturu, které cesta trávicím traktem neublíží. „Biofilmová probiotika poskytují přirozenou probiotickou péči celému tělu. Imunita totiž, zjednodušeně řečeno, začíná již v ústech, kde je účinek biofilmu obrovský“ uvádí Ryšávka.

Naděje pro onkologické pacienty
Využití nové generace biofilmových probiotik představuje také naději pro onkologické pacienty. Právě jejich střevní bakterie totiž bývají kvůli chemoterapii obzvláště poničené. „Navíc některé onkologické léky, jako např. cyklofosfamid, fungují právě díky střevní mikroflóře. Proto je obnova střevní mikroflóry velmi důležitá již během léčby,“ přibližuje Ryšávka. 

Po udělení českého patentu míří nová probiotika do Evropy
Tým Petra Ryšávky spolupracuje na vývoji nových probiotik formou projektů, podpořených Technologickou agenturou ČR, s Přírodovědeckou i Lékařskou fakultou Masarykovy univerzity a s Akademií věd ČR. Letos obdržel pilotní výrobek ProbioLact certifikát bezpečnosti Ministerstva zdravotnictví ČR a je chráněný patentem z Úřadu průmyslového vlastnictví. Unikátní technologie je nyní kromě České republiky distribuována v zemích EU, např. v Belgii, Dánsku a Polsku.

Komentáře