Představení Kouzelný cirkus slaví 40 let

Inscenace Kouzelný cirkus se dočká 15. dubna přesně 40 let od prvního uvedení v roce 1977. Výročí si připomeneme slavnostním představením 21. dubna za účasti mnoha tanečníků a pamětníků tvorby tohoto divadelního unikátu. Příběh o putování dvou klaunů, za jehož vznikem stály osobnosti, jako byl Evald Schorm, Jiří Srnec nebo Jan Švankmajer, sklízel nadšené ovace po celém světě a v Praze je stále k vidění na Nové scéně Národního divadla.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“19598″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“578″}}]]

• Kouzelný cirkus měl premiéru v tehdejším pražském sídle Laterny magiky paláci Adria. Od roku 1983 byla inscenace uváděna na právě otevřené Nové scéně, kde se hraje dodnes.
• Kouzelného cirkusu se odehrálo přes 6390 představení.
• V zahraničí se na zájezdech uskutečnilo kolem 550 představení v 17 zemích a více jak 50 městech (Německo, Slovensko, Nizozemí, USA, Belgie, Sovětský svaz, Itálie, Kanada, Francie, Belgie, Rakousko, Izrael, Španělsko, Švédsko, Turecko, Dánsko, Řecko).
• Pokud by se v divadle hrála každý den jedna repríza Kouzelného cirkusu, herní plán bude nepřetržitě naplněn na 16 let.
• Dodnes se na jevišti celkem vystřídalo 25 Smutných a 22 Veselých klaunů, 25 Svůdců a 30 Venuší.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“19599″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“353″}}]]

Poetický příběh o věčném hledání a touze po kráse se točí kolem cesty dvou klaunů za krásnou Venuší a překonávání nástrah Svůdce, který jim dal život, ale touží je ovládat. Inscenace vždy okouzlovala projekcemi, které byly točeny v exteriérech po celém tehdejším Československu, humornými scénkami i tancem, na jehož vzniku se podílelo pět choreografů pod vedením Karla Vrtišky. Režíroval Evald Schorm, scénografii vytvořil Josef Svoboda, přizván byl také Jiří Srnec, zakladatel Černého divadla, a Jan Švankmajer, který vytvořil loutkové scény. Hudební dramaturgii a původní skladby vytvořil Oldřich F. Korte, kostýmy a výpravu obstaral přední výtvarník Zdenek Seydl.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“19600″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“591″}}]]

Mimořádný úspěch inscenace dokazují i setrvale příznivé kritiky:
70. léta: „…ustálená klišé poetické metafory klaunů vylézajících z vejce a usilujících o naplnění svého životního údělu, jsou přeměněny v takový druh divadelního kouzla, jaké jsme dosud nepoznali. (…) Autoři za asistence populárního černého divadla vytvořili zázračné divadelní představení. Byl jsem jím okouzlen.“ (Clive Barnes, New York Post, 1979)

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“19601″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“357″}}]]

Současnost: „V čem spočívá největší kouzlo Kouzelného cirkusu? V tom, že nám ukazuje to, co nás vždycky zajímalo. Odkrývá to, co se děje za oponou.“  (Dominika Prokopová, Fulmoonzine.cz, 2014)

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“19602″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“571″}}]]

„Kouzelný cirkus má rozhodně svoji hloubku i humorný formát a jeho široké a zjednodušené pojetí může vyvolat řadu nečekaných spojitostí a jinotajů. Při zamyšlením se nad tím, kolikrát se při představení dostávají hlavní postavy do stále stejné situace, překvapivě zjistíte, jak často velmi podobně procházíme životem i my diváci, kteří se nakonec po rozsvícení divadelních světel sami stanou herci v onom pověstném Kouzelném cirkuse.“  (Milan Kajínek, Velká Epocha.sk, 2010)

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“19603″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“562″}}]]

Na podzim roku 2015 se Laterna magika vydala s Kouzelným cirkusem na turné do Řecka. I tam se inscenace setkala s pozitivními ohlasy: „V případě podobných okouzlujících podívaných se každému kritikovi tají dech a zůstává bezradný – na CO má zaměřit svou kritiku a CO má komentovat? To jediné, co mu zbývá, je buď popsat to, co viděl, nebo se pokusit odmytizovat to, co se odehrává na jevišti. A tak k první epizodě můžeme říci následující: celé jeviště je pokryto obrovským podlouhlým bílým plátnem v půlkruhovém tvaru. Na něm jsou během celého představení promítány překrásné filmové záběry, zatímco ve středu tohoto půlkruhu 12 herců-tanečníků provádí obtížné divadelní a taneční figury, které jsou bezprostředně propojeny s tím, co vidíme na panoramatickém plátně. To znamená, že to, co se jako divadlo a tanec odehrává na jevišti, souvisí významově a dramaturgicky s paralelní filmovou velkolepou podívanou!“ (Stamatis Gargalianos, Theatro.gr, 2015)

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“19604″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“386″}}]]

Jiří Srnec na vznik Kouzelného cirkusu vzpomínal v roce 2011: „Sešla se v roce 1976 mimořádná společnost. Osobně svolával, vybízel ke spolupráci Evald Schorm bytosti všech profesí do svého týmu. Na první schůzce několik slov o námětu, o dvou klaunech a jejich lásce k Venuši. Na příští setkání přišli již jen věřící a nadšení. Od samého počátku narůstal zázrak vzájemného porozumění. Bylo dobré být účasten. Otevřel se prostor pro nevídané, nové. Hned následovalo zkoušení na jevišti. Artistická virtuozita, balet, ale také klaunerie a oduševnělý tanec růže. 

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“19605″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“399″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“600″}}]]

Na velké louce ve Stromovce stál opravdový cirkusový stan. Zazněla trumpeta, vycházelo slunce z mořských vln. U všeho toho hledání, nabízení, nacházení režisér Evald Schorm
s černou svatozáří své pokrývky hlavy, usměvavý, laskavý, klidný. Pro let balonem jsem měl připravený scénář. Šel jsem za Evaldem, potřeboval jsem film. Evald pravil: „Natoč si to sám.“

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“19606″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“399″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“600″}}]]

… nikdy jsem to nedělal…

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“19607″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“400″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“600″}}]]

Nato Evald: „Filmařem je každý, kdo nedokázal, že jím není.“

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“19608″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“400″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“600″}}]]

… a tak se tedy stalo, co tam dodnes je… a s nádhernou hudbou Oldřicha Korteho.“

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“19609″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“420″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“600″}}]]

Vznik inscenace byl v tehdejších podmínkách náročný především ze strany produkce a koordinace. Zkoušelo se v několika obsazeních, scénografie Josefa Svobody navíc vyžadovala specifický film, který bylo třeba natáčet na tři kamery současně. Celkem se na něj spotřebovalo 53 000 metrů filmového materiálu.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“19610″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“399″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“600″}}]]

Produkční úskalí dokumentuje zpráva Josefa Svobody: „Sestřih filmu bylo možné provádět pouze na tříplátnovém střihacím stole, který vlastní jedině Krátký film a který jej zásadně nepůjčuje, dále jej má z ciziny zapůjčen Artcentrum. Náš film se stříhal v Artcentru pololegálně v nočních hodinách a o sobotách a nedělích, čímž se práce velice zdržovala. Stovku krabic s materiálem bylo nutno neustále převážet, aby tam nezůstávaly. (…) K tomu poznamenáváme, že LM je přidělen na dopravu mikrobus, jehož řidič pracuje 7 – 15:45 a zásadně odmítá nosit jakýkoliv, byť přiměřený náklad s odůvodněním, že je řidič osobního vozu.“

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“19611″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“399″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“600″}}]]

Díky podpoře Mecenášského klubu Národního divadla byl v roce 2012 filmový materiál ke Kouzelnému cirkusu digitalizován. Kouzelný cirkus se 21. dubna odehraje ve znamení setkání tvůrců a interpretů několika generací. Večer před představením se navíc uskuteční vernisáž výstavy na náměstí Václava Havla, kde si prostřednictvím fotografií na velkoformátových panelech mohou návštěvníci divadla i kolemjdoucí připomenout historii i současnost této unikátní inscenace.

KOUZELNÝ CIRKUS
I. premiéra 15. dubna 1977
II. premiéra 19. dubna 1977

Režie: Evald Schorm, Jiří Srnec, Jan Švankmajer
Scénografie: Josef Svoboda
Kamera: Emil Sirotek
Choreografie: Karel Vrtiška, Jiří Hrabal, Vlastimil Jílek, Josef Koníček, František Pokorný
Kostýmy a masky: Zdenek Seydl
Hudba: Oldřich F. Korte, Vlastimil Hála, Jaroslav Krček, Jiří Srnec

Zdroj: Laterna magika

Komentáře