Řada typů rakoviny se mění v dlouhodobě zvladatelné chronické onemocnění

V léčbě rakoviny probíhá bouřlivý vývoj. Snad žádný jiný obor nezaznamenal v posledních dekádách takovou proměnu. Výsledkem je trochu paradoxně narůst počtu onkologických pacientů.

Počátkem devadesátých let 20. století se o rakovině hovořilo s hrůzou a šeptem. Onkologická diagnóza se spojovala s předzvěstí brzké smrti a zároveň znamenala určité stigma. V arzenálu lékařů byla (kromě dodnes široce užívaného chirurgického řešení) chemoterapie s výraznými nežádoucími účinky a nepříliš cílené ozařování. Vyhlídky pacienta s rakovinou odhalenou v pozdějších fázích však nebyly dobré.

O 25 let později vypadá situace o dost jinak. Značná část nádorových chorob odhalených v časných stadiích je zcela vyléčitelná. Vysokou rychlostí přibývá nových převratných léčiv. „Rok 2017 byl z hlediska počtu nových léků výjimečný. Schválením prošly například léky na akutní lymfoblastickou leukémii, určité formy nádorů prsu, kolorektálního karcinomu nebo nádorů jater. V případě karcinomu jater se objevil první převratný přípravek po několika letech,“ uvádí Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu. K léčbě karcinomu jater byly podle něj nově indikovány i již dříve existující přípravky, původně určené pro léčbu jiných typů nádorů.

Pacienti žijí déle – proto jich přibývá
Z některých typů rakoviny se díky lepší léčbě stává v podstatě chronické onemocnění, s nímž pacient žije i dlouhá desetiletí. Stejně jako s astmatem, diabetem nebo srdečním onemocněním. Zdánlivě paradoxním, ale logickým důsledkem je nárůst počtu onkologických pacientů. Pacientů v populaci dál přibývá i kvůli lepší diagnostice – přijde se i na nádory, které by dříve zůstaly nepovšimnuty – a kvůli stárnutí populace, protože se více lidí „dožije svého nádoru“. Riziko vzniku rakoviny totiž roste s věkem. Lze usuzovat i na vlivy vnějšího prostředí. „Především ale klesá mortalita a mnohem víc lidí se každoročně dozví, že mají rakovinu, než kolik jich na tuto nemoc zemře,“ shrnuje situaci Jakub Dvořáček. Pohled na léčbu se podle jeho slov mění opravdu dramaticky. „Důkazem pokroku je například to, že byl nedávno poprvé schválen lék na nádory definované jejich genetickou povahou, nikoliv tím, který orgán v těle zasahují,“ informoval.

Jednou z nejslibnějších oblastí současné onkologie je takzvaná imunoterapie, která pracuje s vlastním imunitním systémem pacienta a pomáhá mu nádorové bujení překonat. Imunoterapie mnohdy zajistí dlouhodobé přežití pacienta. Úspěšně se využívá v léčbě maligního melanomu, představuje velkou naději i pro pacienty s nádorem plic a močového měchýře, které jsou špatně léčitelné. „V budoucnu imunoterapie pravděpodobně pronikne do dalších oblastí a bude se kombinovat s dalšími technologiemi. V současnosti je ve vývoji přes 240 molekul pro imunoterapii v onkologii,“ dodal Dvořáček.

 

U kterých typů rakoviny nejvíc prodlužuje život pacientů léčba:
metastatický karcinom ledvin, karcinom prsu, kolorektální karcinom, maligní melanom

Kde hodně pomáhá skrínink:
karcinom prsu, kolorektální karcinom, karcinom děložního čípku

Naproti tomu u pacientů s rakovinou slinivky či žlučníku se medicíně zatím nedaří vyhlídky pacientů výrazněji zlepšit. Na rakovinu slinivky v roce 2011 zemřel i zakladatel společnosti Apple Steve Jobs.

 

Rakovina v ČR v číslech
téměř 90 000 – počet nově diagnostikovaných zhoubných nádorů za rok
asi 27 000 – počet zemřelých na onkologická onemocnění za rok
přes 0,5 milionu – počet v ČR žijících onkologických pacientů – jde tedy skoro o 5 procent populace! Obdobně v USA patří 4,8 procenta populace k tzv. cancer survivors

 

Nemocným pomáhají pacientské organizace
Jak se řada onkologických nemocí přibližuje definici chronického onemocnění a přibývá dlouhodobě přežívajících pacientů, roste v ČR zvolna i počet lidí dlouhodobě aktivních v „onkologických“ pacientských organizacích.

Příkladem takového člověka je paní Eva Vrkoslavová ze severních Čech, které byl diagnostikován karcinom prsu již před dlouhými 17 lety. „V době mé diagnózy již byla onkologickou pacientkou moje maminka. Ta věděla o regionálně působící organizaci AMA, tak jsme do ní začaly obě docházet,“ říká. Nedlouho poté se paní Eva stala předsedkyní AMA. Organizace pořádá rekondiční pobyty, výlety a sportovní akce, má řadu užitečných projektů. Například projekt „Podej mi ruku, já tě podržím“ – v jeho rámci AMA prostřednictvím sociální poradkyně nabízí bezplatné poradenství pacientům a jejich rodinám. Za rok projekt pomůže 600 lidem. Dále provádí třeba osvětu o samovyšetření prsu na školách. „Malé pacientské organizace zůstanou vždy potřebné. Tvoří totiž síť nezbytnou v regionech, pomáhají konkrétním jednotlivým rodinám,“ myslí si Eva Vrkoslavová.

Jak přibývá onkologických pacientů

Rok20132014201520162017
Počet onkolog. pacientů291 203292 547298 775305 626309 184

Počet pacientů s vykázanou onkologickou diagnózou, kteří jsou pojištěnci největší české zdravotní pojišťovny VZP (zhruba 56 procent všech pojištěnců). Údaj za rok 2017 je předběžný

Další významný průlom v léčbě metastazujícího zhoubného melanomu
Metastazující zhoubný melanom, patří k vysoce agresivním kožním nádorům, jehož výskyt neustále roste – každých 10 let se přibližně zdvojnásobí. Vychází z pigmentotvorných buněk a na jeho vzniku se podílí především ultrafialové záření, a to zejména jeho UVB složka. Díky každoročním preventivním akcím a obecně vyšší informovanosti o nutnosti sledovat si svá mateřská znaménka úmrtnost na toto onemocnění nestoupá. Díky novým převratným imunoterapeutickým přípravkům v onkologii svítá naděje na dlouhý a kvalitní život i pro pacienty s pokročilým onemocněním s metastázami.

Metastazující melanom je jednou z nejhorších onkologických diagnóz. I přesto, že tvoří jenom 4 % kožních nádorů, způsobuje až 79 % úmrtí na nádory kůže. „Melanom vzniká z pigmentotvorných buněk, většinou to bývá jejich poškozením, obvykle v důsledku častého výskytu na slunci a nedostatečné ochraně. Tvoří se buď z mateřských znamének nebo z tzv. zdravé kůže, kde se ale mohou také vyskytovat pigmentotvorné buňky,“ říká prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc., MBA, přednosta Dermatovenerologické kliniky 3. LF UK a FN Královské Vinohrad a předseda České dermatovenerologické společnosti ČLS JEP.

Před několika lety přežíval déle než rok pouze jeden ze čtyř pacientů s diagnózou zhoubného (maligního) melanomu. Střední doba přežití se pohybovala mezi šesti a devíti měsíci. Naděje pacientům svítá až nyní v souvislosti s příchodem imunologické léčby. Ta dokáže působit na mechanismus, kterým se nádor maskuje, aby nebyl odhalen imunitním systémem. Imunoterapie zaměřená na protein PD-1 jej donutí „sundat maskování“ odbrzdí imunitní systém a vyvolá reakci cíleně proti nádorovým buňkám.

Ze skupiny pacientů, kterým byla nasazena imunologická léčba a přežili jeden až tři roky, prakticky nikdo neumírá. Pacienti se nemohou považovat za vyléčené, ale z akutního stádia se dostanou do tzv. chronického stádia, který známe například ve spojitosti s infekcí HIV. V dnešní době jsme právě díky imunoterapii schopni protáhnout dobu spolužití s nádorovými buňkami a docílit toho, aby dále neubližovaly,“ dodává prof. MUDr. Petr Arenberger.

Díky imunoterapii se téměř zdvojnásobuje počet pacientů přežívajících se zhoubným melanomem rok i dva roky. Až 25 procent – a možná i více – má dokonce naději na dlouhodobé přežití 10 a více let, a to v plné kvalitě života, bez známek onemocnění. Od letošního února je tato léčba k dispozici i českým pacientům a je hrazená z veřejného zdravotního pojištění. Brzy snad ale budou mít i naději i pacienti s některými typy rakoviny plic, kde je rovněž účinná a již se jen čeká na schválení úhrad.

„Když prodloužíte moderní léčbou nemocnému život, dáváte mu tím i šanci dožít se za tři nebo čtyři roky – možná – nějaké nové léčebné metody, která zasáhne v jeho nádoru nový cíl nebo která dále ovlivní imunitní stránku jeho nádoru či celého organismu a on bude moci žít svůj život plnohodnotně dále,“ konstatuje doc. MUDr. Jana Prausová, Ph.D., MBA, přednostka Onkologické kliniky 2. LF UK a FN Motol, Praha, a předsedkyně České onkologické společnosti ČLS JEP.

Maligní melanom
Nejčastějšími pacienty jsou ženy i muži ve věku 55 – 59let. Příznaky časného stadia maligního melanomu nejsou nijak výrazné. Nejčastěji mění útvar své zbarvení a okraje, šupí se, mění svou velikost, roste, vyklenuje se nad povrch či může docházet k jeho svědění nebo ke krvácení. Přítomnost zvětšených lymfatických spádových uzlin je již známkou pokročilosti maligního melanomu.

Největší riziko vzniku kožního melanomu je spojeno s akutním „spálením“ kůže zejména v dětském věku a dlouhodobými pobyty v blízkosti rovníku nebo častými dovolenými v této lokalitě. Další faktory podílející se na vzniku tohoto zhoubného nádoru jsou genetické povahy, především fototyp kůže. Ohrožen je zejména fototyp I a II – tzn. světlá kůže, světlé vlasy, modré oči. Proto mezi státy s nejvyšším výskytem patří Austrálie a Nový Zéland. Přibližně u 10 % nemocných se vyskytuje maligní melanom také u rodinných příslušníků.

 

Příběh pana pacienta Pavla Brejchy (63) začal v září 2001, kdy byl na pozorovatelské misi v severním Iráku. Během mise dvakrát navštívil v rámci své dovolené ostrovní stát Filipíny, který ho uchvátil. Po ukončení se vrátil do Čech, kde se ale dlouho nezdržel. Po zhruba třech týdnech odletěl opět na Filipíny, kde ho čekala jeho nastávající a on se oženil. V únoru 2003 se vrátil do rodné země, kde společně s manželkou vychovávali svého malého syna. Tento pobyt už byl o něco delší a zpět do exotiky se vrátili až za dlouhých pět let. Byli rozhodnuti, že zde zůstanou natrvalo. Zvětšeného mateřského znaménka si všiml po čtyřech letech pobytu na Filipínách. Lékařskou kontrolu odkládal až na návštěvu České republiky, což trvalo jeden celý rok. Po příjezdu navštívil svého přítele lékaře, který už na první pohled poznal, že znaménko není zcela v pořádku. Následně podstoupil odborné vyšetření na kožním oddělení v Ústřední vojenské nemocnici ve Střešovicích, kde se poprvé dozvěděl, že se jedná o melanom v pokročilém stádiu. „No panejooo, takový melanom jsem tady ještě neměl,“ vzpomíná pan Pavel na slova pana primáře. Jediné možné řešení bylo chirurgické odstranění. Odlet zpátky na Filipíny, který měl pan Pavel v plánu, se tedy nekonal. Odletěla pouze manželka se synem. Operace mu byla doporučena u pana profesora MUDr. Petra Arenbergera, DrSc., MBA., jakožto uznávaného dermatologa. K operaci došlo v roce 2013, kdy byl melanom v posledním stádiu. Spolu s ním mu byly odstraněny také mízní uzliny v podpaží. Panu Pavlovi byla nabídnuta biologická léčba, kterou ale odmítl, vrátil se k rodině a dal přednost stabilizaci psychického stavu. „Po návratu na Filipíny jsem si dával velký pozor. Byl to tzv. vampírovský život, kdy jsem byl ve dne skrytý a vycházel jsem až večer,“ vzpomíná. „Po roce jsem absolvoval lékařskou kontrolu, kde se ukázalo, že v levé plicní komoře je nějaké těleso velikosti 25×15 mm a následné CT potvrdilo, že se jedná o metastázy,“ dodává. Na operaci se pan pacient necítil, proto hledal alternativu. Při návštěvě Protonového centra Praha mu bylo sděleno, že operace je opravdu nejlepší řešení. Operace proběhla v listopadu 2015 ve Fakultní nemocnici v Motole. Na začátku března následujícího roku mu byla nasazena biologická léčba a doteď dostává každé 3 týdny 1 infuzi.

 

Komentáře