Rozhovor biatlonisty Ondřejem Moravcem a Michalem Krčmářem

Mezi milovníky hor a adrenalinu se v poslední době hodně rozrůstá zájem o skialpinismus. Tento volný pohyb po vrcholcích v sobě kombinuje strmé sjezdy a prvosjezdy i výšlapy pěšky či s lyžemi na batohu. Namáhavé výstupy, čerstvý prašan, časté zapadání lyží a vysoká náročnost při cestě nahoru, nejen s těmito problémy se musí opravdoví nadšenci umět správně poprat.

Nezbytné je proto být kvalitně vybaveni. Ve svém volném čase se tomuto sportovnímu relaxu věnují i přední čeští biatlonisté, kteří na vlastní kůži vyzkoušeli vybavení společnosti ALPINE PRO v těch nejnáročnějších podmínkách. Přední čeští biatlonisté Ondřej Moravec a Michal Krčmář tráví většinu svého času právě na horách a tento sport je pro ně zajímavým zpestřením. Sami nejlépe vědí, co je nezbytné mít s sebou, když už se pouštíte do horských adrenalinových aktivit.

Rozhovor s Ondřejem Moravcem
Během jarní a letní přípravy střídáte různé sporty jako jízdu na kole, kolečkových lyžích, běh. Ty osobně jsi absolvoval dva větší výšlapy na skialpech. Je skialpinismus alternativa k tréningu nebo se spíš jedná o odpočinkovou záležitost?
Tím, že tento sport můžu provozovat jenom po sezóně, tak je to spíš odpočinková záležitost. I když odpočinek není úplně to pravé slovo. Ale přijdu na jiné myšlenky, jsem v prostředí, kde to mám rád, je to koníček, proto tahle volba. Samozřejmě je to i skvělý prostředek tréningu. Sice nejezdíme tu klasiku, tak to není pohyb podobný skejtu, ale silově a vytrvalostně je to super věc. Pohybujeme se většinu času v nadmořské výšce nad 1500 metrů. Dokázal bych si to představit zařazené jako tréning, ale bohužel to není možné, jelikož na to už nezbývá prostor. Určitě by to ale šlo u běžců.

Kdo tě ke skialpu přivedl a jak dlouho se tomu věnuješ?
Asi bych řekl, že to byl Michal Málků. Já jsem s tím vlastně začal už ve svých šestnácti letech. Prostě mi to bylo takový blízký, ten pohyb nahoru, který jsem znal a který je podobný klasice. Tím jsem začínal. Kdokoliv se učil lyžovat, tak začínal klasikou, ale směrem dolů, jenže já jsem nebyl žádný sjezdař. Na skialpu se mi líbí to, že si to první musíte vyšlápnout a pak třeba kus sjet a kus jít pěšky dolů. V době, kdy jsem s tím začínal, tak to tady nikdo neznal, prakticky tady lidi vůbec nevěděli, o co jde. My jsme začínali jezdit na Králičák, kam jezdím doteď.

Co tě na těch skialpech tak chytlo, že se jim věnuješ i po sezóně, co tě na nich tak baví?
Přijdu na jiné myšlenky, nějak se zkusím odreagovat, relaxuju. Tím, že člověk zestárne sportovně se nějak posune a potřebuje vypnout, nemyslet jen na ten svůj sport, ale myslet taky na něco jiného – to je asi tak to hlavní, co mě na tom aktuálně baví.

Změnil si za tu dobu, co se skialpům věnuješ nějak výrazně své vybavení?
Zásadně. Tím, že to dělám takovou dobu, tak jsem z dnešního pohledu začínal na prehistorickém oblečení, ať už vzhledem k váze, tak tvaru lyží. Prostě se všechno se změnilo. Tenkrát byly lyže rovné, ne carvingové. Vývoj jde hrozně dopředu, myslím, že ani v běžeckém lyžování nedošlo k takovému pokroku, jako zde.

Co bys poradil lidem, co by chtěli se skialpem začít? Je vhodnější potrénovat v Čechách, a pak vyrazit do Rakouska, nebo by klidně se skialpama mohli začít v Rakousku?
Podle mě se všechno odvíjí od toho, jakou má kdo fyzičku. Třeba konkrétně moje žena by strašně ráda chodila, ale strašně se bojí té cesty dolů. Jedna věc je umět lyžovat na krásně upravené sjezdovce, ale potom, když přijdou zhoršené podmínky, tak to fakt není sranda, když tam člověk jede mezi kořeny stromů a vším možným. Tohle je potřeba vždy zvážit.

Jaké vybavení bych si měl na skialpining vzít, když úplně začínám, co bys mi doporučil?
No, tak to všechno závisí na počasí a jak dlouho tam plánuješ být. Jednodenní výlet se dá zvládnout s jednou nepromokavou bundou nebo jednou péřovkou, takže to není nic tak složitého. Pak nějaké věci na převlečení, pak asi čepice, rukavice, a hlavně počítat s tím, že se počasí může změnit. Samozřejmě na delší dobu už musí být vybavení hodně. Je třeba ale počítat, že když se to musí nést s sebou, tak to musí být co nejmenší a nejlehčí, aby se to dalo složit a aby to nebyl patnáctikilový batoh.

Co ti na skialpech přijde náročnější, samotný výšlap nebo sjezd?
U mě to je o tom sjezdu, ale pokud na to člověk nemá fyzicky, tak po tom si samozřejmě ten sjezd ani neužije, protože vyjde horu a na ten sjezd je totálně hotovej. Další věc, co to strašně ovlivní, jsou lyže. Tím, že mám v tuhle chvíli top vybavení, tak mě v tom volném terénu ty lyže strašně pomůžou. Pak si ještě můžu pomoct lyžemi do prašanu, které jsou široké a jejich ovládání je strašně jednoduchý, jen je potřeba vědět jak, nebát se a nechat to jet, oni potom jedou samy.

Rozhovor s Michalem Krčmářem
V dubnu jste s Ondrou Moravcem vyrazili společně na skialpy do Rakouska. Není zvláštní, že relaxujete jako tým i na dovolené?

V týmu je několik lidí, se kterými nemám problém se potkat i když máme dovolenou, volný čas. Máme si co říct, nemluvíme o biatlonu. Ondra je jeden z těch lidí. Byli jsme na skialpech, o biatlonu nepadlo skoro ani slovo. Byl to úplně jiný relax. Byla to sice fyzicky náročnější dovolená, ale měla takový specifická nádech, že jsem fakt zrelaxoval, bavilo mě to. Užil jsem si to maximálně.

Na skialpech jsi byl v zahraničí vůbec poprvé. Ondra patří ke zkušeným skialpinistům. Plánujete po sezóně nějakou další společnou túru?
Zatím úplně ne. Já si osobně myslím, že bych Ondru spíš brzdil. Já jsem s ohledem na mé menší zkušenosti trošku posera. Ondra už má těch výstupů za sebou mnohem víc, takže zvládne náročnější etapy. Bude mít tedy v těch svých túrách asi trochu větší cíle, než mám já. Jeho hlavní dovolená, asi bude beze mě. Ale pokud vymyslíme něco lehčího a bude se mu do toho chtít jít, tak si myslím, proč to nezopakovat?

Doporučil bys lidem vyzkoušet túru na skialpech?
Já jsem zastáncem toho, že čtyři dny na horách jsou více než čtrnáct dní u moře, že to dobije mnohem více baterky. Takže určitě doporučuji. Samozřejmě, nechce to na skialpy stoupnout poprvé, pokud člověk vůbec nelyžuje. Pokud jezdí na sjezdovkách nebo na běžkách, mají už nějakou praxi, tak jsou ty skialpy poměrně jednoduchý. Člověk chytne ten grif po nějakých deseti minutách. Takže bych to doporučil, ale z vlastní opatrnosti doporučuju vybírat terény, které zvládnou. Ať se nepřeceňují a jsou opatrný.

Na skialpy jste museli mít i specifické vybavení. Co by si lidé měli s sebou zabalit do batohu?
Já bych řekl, že člověk musí mít vše. Na horách se počasí dokáže změnit během hodiny. My jsme to taky zažili. Jeden den jsme šli dopoledne jen ve funkčním tričku, a když jsme přicházeli nahoru k vrcholu, začal se zvedat vítr. Začali jsme vrstvit a oblíkali jsme teplé, větruodolné bundy. Třeba i s peřím. Druhý den zase byla mlha, takže to chtělo zase něco nepromokavého. Chce to najít takový správný mix. Nejlépe teplý, nepromokavý dohromady. Protože přeci jenom dole je teplo, ale když jde člověk osm hodin nahoru do kopce, tak se to počasí mění a je úplně jiný. Oblečení určitě nepodcenit. Je to alfa a omega.

Zdroj: Alpine pro

Komentáře