Světový den artritidy 12.10.

Zákeřná nemoc napadá klouby v těle, způsobuje chronický zánět a může vést až k trvalé invaliditě – s revmatoidní artritidou se potýká přes 85 tisíc Čechů. Ročně si tuto diagnózu vyslechnou až 4 tisíce nových pacientů. Choroba přitom často propuká už v mladém věku. První příznaky se objevují mezi 30. až 50. rokem života. Nadějí pro pacienty je včas zahájená léčba, která dokáže zabránit dalšímu poškození kloubů. Na aktuální výzvy v léčbě nemoci upozorňuje organizace Revma Liga ve spolupráci s Ústavem lékového průvodce u příležitosti Světového dne artritidy 12. října.

„Revmatoidní artritida je zánětlivé autoimunitní onemocnění. To znamená, že imunitní systém člověka napadá klouby vlastního těla a vyvolává chronický zánět, který je trvale poškozuje. Zatím neumíme popsat přesné příčiny, proč se tělo takto zachová. Roli mohou hrát dědičné faktory, spouštěčem může být prodělaná infekce, nebo třeba kouření,“ upřesňuje předseda České revmatologické společnosti ČLS JEP, prof. MUDr. Jiří Vencovský, DrSc.

Revmatoidní artritida se projevuje ztuhlostí a bolestivými otoky. Postihuje drobné klouby na rukou a zápěstí, napadá ale také velké klouby – ramena, kolena, kyčle nebo krční páteř. Může zasáhnout i vnitřní orgány nebo oči. Nemoc zatím nelze vyléčit. Pomocí moderní léčby, včetně biologických léků, dnes však lékaři umí výrazně zmírnit její příznaky. „V nejnovějších doporučeních odborné společnosti hovoříme o tzv. principu „léčby k cíli“. V praxi jde o to, že musíme pacienta začít léčit intenzivně už v začátku nemoci a pravidelně sledovat aktivitu choroby. Snažíme se postupně nasadit všechny dostupné prostředky, abychom nemoc co nejrychleji dostali do bezpříznakového období neboli remise. Jen tak můžeme zabránit dalšímu poškození kloubů,“ shrnuje prof. Vencovský.

Předsedkyně pacientské organizace Revma Liga ČR, Edita Müllerová, zároveň upozorňuje, že v tomto modelu léčby je klíčové také aktivní zapojení pacienta. „Rozhodnutí o léčbě by mělo být výsledkem vzájemné diskuze lékaře a pacienta. Lékař by měl pacientovi vysvětlit všechny možnosti a probrat s ním přínosy a rizika léčby. Rozhodnutí by mělo být sdílené a pacient by měl tento přístup vyžadovat,“ říká Müllerová.

Z výsledků dotazníkového šetření Revma Ligy, do kterého se od března letošního roku zapojilo 246 revmatických pacientů, vyplývá, že model sdíleného rozhodování není v tuzemsku příliš zažitý. Například jen ve 46 % případů nabídl lékař pacientovi více možností léčby. Možnosti požádat o názor druhého lékaře někdy využilo jen 41 % pacientů. „Oproti západním zemím u nás stále přežívá přístup, kdy komunikace ze strany lékaře není vždy zcela otevřená a informace úplné. Na druhou stranu mnohdy chybí také vůle ze strany pacientů, aby na sebe převzali odpovědnost za rozhodování o své léčbě. Cesta k vzájemnému partnerskému vztahu tak vyžaduje odlišný přístup na obou stranách,“ dodává Müllerová.

Podle náměstkyně ministra zdravotnictví Lenky Tesky Arnoštové hrají v tomto procesu důležitou roli právě pacientské organizace: „Jedním z hlavních úkolů, kterého jsem se ze své pozice ujala, je nastavení efektivní spolupráce státní správy s pacientskými organizacemi a jejich podpora. Pacientské organizace totiž mají v systému zdravotní a sociální péče nenahraditelnou roli. Poskytují nezbytné informace a podporu pacientům i jejich blízkým, motivují k aktivnímu přístupu k léčbě a vlastnímu zdraví, umožňují sdílení zkušeností a rad mezi pacienty, zvyšují povědomí o jednotlivých onemocněních, životě s nimi i o důležitosti prevence. V současné době se na Ministerstvu zdravotnictví konají pravidelná setkání s pacientskými organizacemi, pro jejich podněty byla zřízena zvláštní e-mailová adresa: propacienty@mzcr.cz. Komunikací s pacientskými organizacemi se nyní nově intenzivně zabývá tým vyřizující jednotlivé podněty,“ vysvětlila náměstkyně Lenka Teska Arnoštová.

Pacientská organizace Revma Liga má dnes přes 380 členů a působí v osmi regionálních klubech. „V letošním roce slaví Revma Liga dvacet pět let let od svého vzniku. Za tu dobu se nám podařilo navázat úzkou spolupráci s odbornou společností a lékaři, ale také s dalšími zdravotnickými subjekty v Česku a v zahraničí. Naším cílem je poskytovat pacientům zázemí a podporu, ale také upozorňovat na aktuální témata v léčbě revmatických nemocí. Ve spolupráci s Českou revmatologickou společností jsme v letošním roce vydali průvodce léčbou tzv. White Paper, který poskytuje ucelený a aktuální pohled na léčbu revmatoidní artritidy nejen pro pacienty. Informovaný a aktivní pacient je totiž hlavním klíčem k úspěšné léčbě,“ doplňuje Müllerová

Na nemoc upozorňuje také společná kampaň pacientské organizace Revma Liga a Ústavu lékového průvodce s názvem Revma výzva – druhé podání. Symbolem kampaně se staly speciální rukavice, které umí simulovat postižené ruce revmatika. Jako první si rukavice na kameru vyzkoušela náměstkyně ministra zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová, která tak symbolicky podpořila revmatiky. Více informací o kampani Revma výzva najdete na www.revmavyzva.cz. U příležitosti Světového dne artritidy se dále uskuteční akce Revmaden, která je letos zaměřena na Bechtěrevovu chorobu. Akce proběhne v sobotu 15. října v Praze (OC Chodov) a Ostravě (Avion Shopping Park) od 10 do 18 hodin. Lidé se tady mohou ve speciálním stánku nechat zdarma otestovat a konzultovat svoje potíže s revmatology.

Aktuální data z pojišťoven:
Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), která má 5,9 milionu pojištěnců, evidovala loni asi 199.600 pacientů s artritidou, což je zhruba o 14.000 více než o rok dříve. Biologickou léčbou je ale léčeno jen asi 1800 lidí, což není ani procento z celkového počtu.

Z asi 1,23 milionu pojištěnců České průmyslové zdravotní pojišťovny (ČPZP) se s tímto bolestivým onemocněním kloubů loni léčilo asi 20.700 lidí, z toho jen 360, tedy asi 1,7 procenta, mělo biologickou léčbu.

U Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra (ZPMV), která zastupuje 1,28 milionu pojištěnců, na moderní léčení dosáhlo loni 715 lidí. Jaký podíl je to z celkového počtu pacientů s artritidou, pojišťovna neuvedla.

Na to, že moderní léčba je hrazena jen lidem v nejtěžší fázi nemoci, si dlouhodobě stěžují pacientské organizace. Například Revma liga loni měla kampaň, ve které apelovala na zlepšení dostupnosti biologických léků. Podle VZP je však tato léčba extrémně drahá. Zatímco běžné léčení stojí u jednoho pacienta asi 6800 korun, při moderní cílené léčbě je to zhruba 217.000 korun ročně.

Výdaje na léčbu artritidy se především kvůli využití biologické léčby každoročně zvyšují. U VZP meziročně stouply o asi 124 milionů korun na loňských 1,36 miliardy korun. U ČPZP vzrostly zhruba o tři miliony na loňských 115,1 milionu korun. Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra evidovala loni náklady na léčení pacientů s biologickou léčbou ve výši 156,7 milionu korun, tedy asi o šest milionů více než o rok dříve.

Artritida je bolestivé zánětlivé onemocnění kloubů. Postihuje výrazně častěji ženy než muže. Například u VZP tvořily loni ženy 63 procent z celkového počtu nemocných. Takzvaná neinfekční artritida bývá často následkem streptokokové infekce nebo má původ v metabolickém onemocnění (revma, dna). Oproti tomu infekční artritida bývá často vyvolána některými bakteriemi. Pokud se léčba zánětu zanedbá, může to vést až k destrukci kloubu. Rizikovými faktory pro vznik artritidy je nadváha a věk.

Komentáře