Vužijte situace na trhu a změňte práci, máme pro vás cenné rady

Uvažujete o změně práce? Nezapomeňte vyzkoušet novou apku. Přes 40 % lidí se chce jet pracovat do zahraničí…

Platové rozdíly mezi muži a ženami přetrvávají a jsou palčivým tématem téměř po celém světě. Podle analýzy mezinárodního portálu Paylab.com, který je v České republice reprezentován značkou Platy.cz, ženy vydělávají na stejných pozicích v jednotlivých zemích CEE v průměru o 2 až 11 procent méně než muži. V České republice je to 8% rozdíl. V praxi by se daly tyto rozdíly překonat větší asertivitou žen v iniciování rozhovoru o platu ve stávajícím zaměstnání a vyjednáváním o výši platu podle aktuální tržní hodnoty pozice pokaždé, když si ženy hledají nové zaměstnání.

Když zprůměrujeme všechny měsíční příjmy žen a mužů v jednotlivých zemích střední a východní Evropy (CEE), zjistíme, že se liší mnohem markantnější než mzdy na jednotlivých pozicích. V České republice ženy všeobecně vydělávají o 23 % méně než muži. Do velké míry je to způsobené tím, že ženy mají větší podíl pracovních úvazků v odvětvích a na pozicích, kde se celkově vydělává méně. Častěji se jich také týká kariérní pauza, a v porovnání s muži mají také menší zastoupení ve vyšších řídících funkcích.

O kolik vydělávají ženy méně v porovnání s muži v jednotlivých zemích Evropy?

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“18126″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“335″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“600″}}]]

Ze zemí CEE jsou z hlediska celkových průměrných příjmů největší disproporce mezi muži a ženami v Estonsku a ve všech zemích Visegrádské čtyřky (ČR, Slovensko, Polsko a Maďarsko). Nejmenší celkové platové rozdíly jsou v balkánských zemích. Tyto rozdíly jsou dlouhodobé a ve většině zemí meziročně neklesají. „Do velké míry to souvisí se skladbou a orientací hospodářství, ale také s pracovními pozicemi, které jsou na trhu žádané, a kde jsou v různém poměru zastoupena obě pohlaví. Zde můžeme říci, že balkánské země jsou v otázce odměňování více rovnostářské,“ říká Zuzana Lincová, country manažerka portálů Profesia.cz a Platy.cz.

Z pohledu spravedlnosti v odměňování má proto větší smysl porovnávat platy mezi muži a ženami pracujícími na stejné pozici. Paylab analyzoval aktuální situaci v každém ze sledovaných států a zjistil, že ženy vydělávají v porovnání s muži méně v průměru o 2 až 11 %. V České republice je rozdíl 8 %. Rozdíly jsou největší u administrativních pozic.

Platové rozdíly jsou nejmenší na začátku kariéry
Ženy a muži mají po skončení školy většinou vyrovnané možnosti. Ale muži jsou mnohem asertivnější při vyjednávání o výši platů a jejich platové požadavky jsou ve srovnání se ženami vyšší. Z analýzy portálu Paylab vyplývá, že muži v České republice mají při hledání práce v otázce platu všeobecně o 18 % vyšší očekávání. Pokud například žena akceptuje mzdu na úrovni 27 000 Kč hrubého a muž si na stejné pozici vyjedná ohodnocení vyšší o 10 %, za rok si vydělá o 32 400 Kč více než žena, což je zhruba další měsíční plat navíc.

Platová propast se zvyšuje přímo úměrně s věkem ženy
Platové rozdíly mezi muži a ženami ve stejném stáří se časem zvětšují a nejvýraznější jsou ve věku 35 až 44 let. „Do velké míry to souvisí s tím, že ženy kvůli mateřství přerušují kariéru, což velmi výrazně ovlivňuje i jejich plat, pokud se do pracovního procesu vrací po delším období. Muži stejného věku získávají platový náskok, který už ženy těžko dohánějí,“ říká Zuzana Lincová, country manažerka portálu Profesia.cz a Platy.cz. Ženy přitom dosahují v České republice nejvyšších průměrných výdělků ve věkové skupině 35 až 44 let. „Paradoxní je, že ve věku, kdy ženy nejvíce vydělávají, je mezi pohlavími i největší platová propast“, říká Zuzana Lincová.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“18129″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“386″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“600″}}]]

Ženy jsou také ty, které vykonávají oproti mužům větší objem neplacené práce, jako je například péče o děti a příbuzné a péče o domácnost. I kvůli tomu ženy častěji než muži vyhledávají zkrácené úvazky. Ženy také zřídka obsazují vedoucí řídící pozice. Typicky ženská odvětví, ve kterých je proporčně více žen než mužů, jsou administrativa, účetnictví, zdravotnictví a sociální péče, farmacie, školství, lidské zdroje a personalistika, služby prvního kontaktu se zákazníkem (prodavačka, klientská pracovnice v bance, recepční, zákaznická podpora apod.) a obchod. Vzhledem k nižším příjmům jsou ženy častěji vystavované ohrožením a nevýhodám ve stáří, kdy mají menší úspory a nižší důchody.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“18130″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“400″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“600″}}]]

Za dobrou prací jsou lidé ochotní cestovat
Jak jsme na tom v současné době s ochotou dojíždět do práce nebo se za ní dokonce stěhovat? Z ankety, na kterou v prosinci a lednu odpovídali návštěvníci stránek Profesia.cz vyplývá, že pokud je motivace, není to problém: celých 43 % respondentů uvedlo, že by dojížděli nebo se přestěhovali za prací do zahraničí, dalších 45 % je ochotno dojíždět na menší nebo větší vzdálenost nebo se stěhovat. Ochota lidí cestovat za prací je u nás tradičně nízká. S růstem nezaměstnanosti v letech 2010-2013 sice trochu stoupla, dá se ale očekávat, že v současné době, kdy je lidí na trhu nedostatek, zase poklesne. Proto jsme se v anketě, na kterou odpovídali návštěvníci serveru Profesia.cz v prosinci a v lednu tentokrát zeptali, zda a do jaké míry jsou lidé ochotní „jít za prací“. „Podle nedávno zveřejněných údajů každodenně dojíždí do práce přibližně milion lidí, což odpovídá pětině populace v produktivním věku,“ říká Zuzana Lincová, ředitelka Profesia.cz. „I když na náš server chodí převážně lidé, kteří práci hledají, překvapilo nás vysoké procento těch, kteří jsou ochotní za prací cestovat – neochotu dojíždět vyjádřilo jen 12 % respondentů.“ Situaci není možné paušalizovat – ve velkých centrech cestuje každodenně většina lidí, v těch menších je naopak ochota dojíždět malá, na venkově je to často jediná možnost. Unikátní situace je v příhraničí s Německem a Rakouskem, kde lidi motivuje k dojíždění rozdílná úroveň platů na druhé straně hranice. Obecně lze ale říci, že lidé jsou spíše ochotní jít za vidinou lepšího výdělku do zahraničí než dojíždět do jiného města nebo dokonce kraje.

„Vysledovali jsme také určité lokální paradoxy. Zatímco ve Středočeském kraji jsou lidé poměrně zvyklí za prací cestovat, například v Moravskoslezském kraji je ochota dojíždět velmi nízká. A to bychom očekávali, že v regionu s nízkou nezaměstnaností to bude naopak,“ uvádí Zuzana Lincová. „Vstřícní k dojíždění jsou obyvatelé Zlínského kraje a Vysočiny, ale také například lidé z Pardubic, které mají velmi dobré spojení s Prahou.“

Jak tedy vypadají konkrétní výsledky ankety? Z téměř 600 respondentů je 43 % ochotno přestěhovat se nebo dojíždět za prací do zahraničí. Celá čtvrtina lidí je ochotná jezdit do 30 km, cca ½ hodiny na jednu cestu je ale určitý psychologický limit, protože nad 30 km by cestovalo jen 12 % respondentů. Ještě méně lidí by se za prací v rámci republiky stěhovalo – jen 8 %. A pro již zmíněných 12 % lidí není přesun za prací alternativa, ať už v jakékoli podobě.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“18128″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“392″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“600″}}]]

Paylab spustil mobilní aplikaci, která porovnává platy
Mezinárodní platový portál Paylab, který v ČR zastupuje značka Platy.cz, spustil mobilní aplikaci na porovnávání platů Paylab Salary Checker. Aplikace je bezplatná a dostupná ke stažení v Google Play Store. Hlavní výhodou aplikace je možnost být neustále informován o vývoji mezd a platů na své pracovní pozici v dané zemi. Nová mobilní aplikace Paylab Salary Checker je přirozenou nadstavbou mezinárodního platového portálu Paylab. Větší personalizace této služby poskytne všem zaměstnancům možnost získat aktuální informace o platovém ohodnocení jejich pozice. „Informace o výdělcích jsou vnímány jako velmi citlivé téma. Paylab proto spustil tuto anonymní službu, kde si mohou lidé bezpečně a bez obav porovnat svůj plat s ostatními zaměstnanci v zemi,“ říká Zuzana Lincová, ředitelka Profesia.cz. „Informace, kterou uživatel dostává, je nenahraditelnou pomůckou při každém pracovním pohovoru, hodnotícím pohovoru s nadřízeným, anebo při vyjednávání o zvýšení platu.“

Jak aplikace funguje a pro koho je určena?
Po vyplnění potřebných vstupních informací pro porovnání mezd dostane uživatel aplikace informaci o průměrné měsíční mzdě nebo platu na své pozici a ve svém regionu, případně zemi. Navíc může být pravidelně informován pokaždé, když nový respondent na stejné pozici vyplní informace o svém ohodnocení, přičemž mzda uživatele bude porovnána se mzdou nového respondenta. V zemích, kde Paylab nedisponuje dostatečným objemem dat od respondentů, získá uživatel po zadání vstupních údajů dokument s užitečnými tipy pro vyjednávání o platu. Zároveň se uživatel dozví, kolik procent respondentů z celosvětové databáze Paylabu vydělává méně než on. Paylab mu dodá srovnání platu podle zadané pozice a regionu hned, jakmile získá dostatečné množství údajů od respondentů v dané zemi.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“18127″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“282″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“600″}}]]

Data, se kterými uživatel porovnává, jsou aktualizována každý měsíc. Systém ho automaticky každé tři měsíce informuje o aktuálním průměrném platu nebo mzdě na jeho pozici. Aplikace je bezpečná a garantuje u dat maximální diskrétnost. Aplikace je určena pro všechny zaměstnance, kteří chtějí mít obraz o aktuálním platovém ohodnocení pro svou pracovní pozici, pro lidi, kteří jsou nespokojení se svým ohodnocením a chtějí to řešit, a také pro ty, kteří si hledají práci a chtějí mít přehled o reálné ceně práce na dané pozici.

Backround a vize značky Paylab
Značka Paylab vznikla v září 2015 a zastřešuje 14 lokálních platových portálů s totožnou metodikou sběru dat, převážně v regionu střední a východní Evropy. Dále nabízí možnost lidem z celého světa porovnat si svůj plat na portálu Paylab.com. První platový portál Platy.sk byl spuštěn společností Profesia na Slovensku v roce 2007 a vytvořil systém a metodologii pro sběr, očistu a vyhodnocování dat o platech. Později se vytvořila síť lokálních platových portálů v místních jazycích ve střední Evropě (Maďarsko, Česká republika, Polsko), na Balkáně (Chorvatsko, Srbsko, Bosna a Hercegovina, Slovinsko, Černá Hora), v Pobaltí (Estonsko, Lotyšsko, Litva), ve Finsku a v Keni. Značka Paylab je součástí finské mediální skupiny Alma Media. Ambicí a vizí značky je dlouhodobě poskytovat aktuální informace o platech ve světě, speciálně se zaměřením na Evropu a rozvíjející se trhy v Africe, Asii a v Tichomoří.

Komentáře