Výběr knižních novinek za posledních několik měsíců

Jaké knižní tituly se objevily na pultech knikupectví v posledních pár měsích? Máme pro vás výběr knih pro celou rodinu.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“29039″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“311″}}]]

Mirko Zilahy: Takhle se zabíjí
Knižní debut italského spisovatele Mirka Zilahyho je strhujícím thrillerem z Říma roku 2008, kdy „věčné město“ ochromí nebývale špatné deštivé počasí a zároveň se daleko od turistického centra této vyhledávané metropole začnou objevovat těla obětí sériového vraha…

K vyšetřování vražd je povolán komisař Enrico Mancini, schopný detektiv, který prošel výcvikem FBI a právě zažívá nejhorší období svého života – musí se vyrovnat se smrtí své milované ženy. Vrah, který si říká Stín, ale pokračuje ve svém řádění. Brzy je více než patrné, že sleduje hlubší cíl, který ospravedlňuje boží spravedlností. Vše má svůj řád, a tak ani Manciniho nasazení k případu není náhodné. Mancini brzy zjišťuje, že je nenávratně vtažen do Stínovy partie, donucen se zapojit do boje, ze kterého nikdo nevyjde bez šrámů. „Vždycky jsem byl fascinován hlubokým kontrastem, který je ve městě přetékajícím uměním, historií a kulturou, jakým je Řím, cítit, jakmile se člověk náhle octne před jedním z jeho tisíce ocelových monster. Mezi vykopávkami na Fori Imperiali, mramorem Kolosea, barokní nádherou Piazzy Navona, kolonádou Svatého Petra a sochami Andělského hradu se rozprostírá hustá osnova železnic, staveb a budov postavených v průmyslové éře. A jestliže krása těchto monumentů ve mně vždycky vyvolávala něco jako extatický úžas, jeho gigantičtí mechaničtí kostlivci mi připomínají jakési temné a neodolatelné zaklínadlo,“ vypráví Mirko Zilahy o svém rodném městě, které se rovněž stalo dějištěm jeho románu. V dubnu 2017 vyšlo jeho pokračování. Vydává Práh, 400 stran, doporučená cena 349 Kč.

Mirko Zilahy se narodil v Římě v roce 1974. Vystudoval cizí jazyky a literaturu, získal doktorský titul na Trinity College v Dublinu, kde vyučoval italštinu a literaturu. Publikoval eseje o irských autorech a zabývá se prací současných italských spisovatelů. Je překladatelem z angličtiny. Kniha Takhle se zabíjí je jeho debutovým románem, který byl zatím přeložen do sedmi jazyků.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“29040″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“279″}}]]

Nový román NEZVI SI VRAHA DO ŽIVOTA s kontroverzní videoukázkou
Nakladatelství Petrklíč, představuje čtenářům nový román plný napětí a erotiky – NEZVI SI VRAHA DO ŽIVOTA úspěšné autorky Blanky Faltové. Pro spisovatelku je to už v pořadí třetí samostatný román. Za oba předešlé tituly  – Fronta na lásku  a Na slzy nezbyl čas získala nejen čtenářskou oblibu, ale i spoustu kladných recenzí. Podle ukázky lze předpokládat, že ani u této knihy tomu nebude jinak.

Hlavní hrdinka knižního příběhu – Erika Tomanová je mladá žena, která si frustraci z třetího nepovedeného manželství léčí alkoholem. Jednoho dne po vyostřené manželské hádce opouští manžela i děti. Jejím novým domovem se tak pro příští dny stává ulice. Co takový život na ulici obnáší, si zprvu vůbec neumí představit. Když ji hned první den zloději o všechno okradou, musí se postavit čelem k nastalému problému. Co dál? Má se kajícně vrátit domů ke svým povinnostem? Ale to by musela mít jinou povahu. Rozhodne se zůstat na ulici a protloukat se životem, jak se dá. Nestydí se živit prostitucí a drobnými krádežemi, zcela přehlížejíc všechna s tím spojená rizika. Čtenáři se tak nabízí možnost stát se na chvíli součástí Eričina nového způsobu života. Zažít s ní chvíle bláznivého vnitřního štěstí, kdy ve společnosti stejně lehkomyslných lidí jásá nad množstvím vypitého alkoholu. Nechybí ovšem ani pád na samotné dno společnosti, kdy jde Erice doslova o život…

Video, které má být upoutávkou na knihu, zahrála režisérka Eva Toulová, která je zároveň autorkou ilustrace přední stránky knihy. Mladá režisérka má na svém kontě celovečerní film Šťastná a  dokument Camino na kolečkách.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“29041″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“268″}}]]

Donald Ray Pollock: NEBESKÁ HOSTINA
Píše se rok 1917. Chudý farmář Pearl Jewett nečekaně zemře a zanechá po sobě tři syny – chytrého Canea, prostoduchého Coba a prchlivého Chimneyho. Ti se již nechtějí protloukat a dřít na cizím, proto se vydávají za štěstím – vyrazí krást, loupit a drancovat, inspirováni brakovým románem Život a skutky Krvavého Billa Bucketa. Jejich ničivé tažení je nakonec zavede až do Meade v Ohiu, většího amerického města na Středozápadě, které se pomalu přizpůsobuje modernímu 20. století. Bratři od města očekávají, že jim splní všechno, o čem ještě na venkově snili. Ráj na zemi, který si představovali, ale může být ve skutečnosti horší než peklo, z něhož se tak dlouho snažili uniknout.

sám životní Pollockův (1954) příběh by vydal na román. Mnohokrát oceněný americký autor, který se sám nikdy nepovažoval za spisovatele. Narodil se a vyrostl v Knockemstiffu v Ohiu, které se stalo dějištěm jeho divokých příběhů. Po desítkách let v dělnických profesích se v padesáti letech zapsal (a vystudoval) obor Umělecká studia na Ohijské státní univerzitě. Podpořený stipendiem napsal a vydal sbírku povídek Knockemstiff (2008), která ihned vzbudila zájem kritiky i čtenářů. Jeho román The Devil All the Time (2011; v nakladatelství MOBA vyšlo pod názvem ĎÁBEL v roce 2014) se stal velkou literární událostí, několikrát byl zvolen knihou roku a byl přeložen do více než dvaceti jazyků. Kromě desítek obdivných kritik autor obdržel řadu cen, mezi nimi i prestižní Guggenheim Fellowship Award, Grand Prix de Litterature Policiere, Deutscher Krimi Preis nebo Prix Mystere de la Critique. Zmiňovaným dosud posledním románem NEBESKÁ HOSTINA (2016) Pollock potvrdil svou pověst jednoho z nejoriginálnějších a nejžádanějších amerických autorů současnosti.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“29042″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“279″}}]]

Laura Madeleine: CUKRÁŘOVA DCERA
Londýn v roce 1988 a Paříž v roce 1909 – dva příběhy, které spolu zdánlivě nemají nic společného. Studentka Petra Stevensonová pátrá po minulosti svého dědečka Jima a při tom postupně odkrývá dramatický příběh zakázané lásky mezi chudým cukrářským učněm Guillaumem a bohatou a krásnou Jeanne Clermontovou, dcerou nejznámějšího cukrářského mistra v Paříži. Jakou roli hrál v milostném příběhu dědeček Jim a čeho se dopustil, že ho až do konce života trápily výčitky svědomí? Vyhlášená cukrárna Patisserie Clermont v Paříži roku 1909. Majitelova dcera dala možnost mladému muži poznat záblesk něčeho, o čem dosud nevěděl, že existuje: sladký krém s rozpuštěnou čokoládou, zlatým karamelem a práškovým cukrem, dezert lehounký jako vánek.  Nebylo to však jenom umění famózního cukráře, které z něj udělalo zajatce, ale také to byl začátek zakázaného milostného dobrodružství.

Román CUKRÁŘOVA DCERA půvabné britské autorky Laury Madeleine vychází v překladu Evy Osinové (orig. The Confectioner’s Tale). Laura se ke psaní dostala tak trochu oklikou. Nejprve působila v divadelní škole, pak vystudovala anglickou literaturu v Newnham College v Cambridge. Kromě toho, že psaní je jejím společným koníčkem se sestrou Lucy Hounsom, ještě velmi ráda peče…

 [[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“29043″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“310″}}]]

ČUNÍKŮV NEOBYČEJNÝ DENÍK (The Seriously Extraordinary Diary of Pig)
Čuník nechce nic jiného, než lenošit a hrát si se svými kamarády Kačerem a Krávou a jíst pomyje. Protože pomyje jsou super, nejlepší a tááák dobroučké. Jenomže mu nic nikdy nevyjde podle plánu, a tak se mu pořád stávají úplné ŠÍLENOSTI. Proto si musel začít psát už TŘETÍ deník. Ano, Čuník je zpátky a tentokrát to bude VÁŽNĚ POZORUHODNÉ! Stejně jako předcházející knihy o chrochtavém hrdinovi: Čuníkovo úžasné dobrodružství a Čuníkův supertajný deník přeložila Martina Buchlová. Paní překladatelka neměla jednoduchý úkol, postavám knížky, která se v originálu jmenuje The Super Amazing Adventures of Me, Pig, její autorka mladá Britka Emer Stamp přisoudila trochu zvláštní řeč – čuníkovštinu. Díky ní se naučíme také celé spoustě nových slov. I takových, kterým bychom před tím nikdy nerozuměli.

Příběhy Čuníka autorky Emer Stamp si oblíbili čtenáři po celém světě. Autorka žije s rodinou v Londýně, ale neustále se vrací na malou farmu v Devonu, kde vyrostla a odkud také čerpá inspiraci. Tady se „zrodil“ i příběh Čuníka. ČUNÍKOVA webová stránka zde: http://www.diaryofpig.com/

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“29044″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“328″}}]]

ČUNÍKOVO ÚŽASNÉ DOBRODRUŽSTVÍ byste si neměli nechat ujít! Čuník si totiž zachránil život a jako zázrakem se ocitl v ráji na zemi. Je na vrcholu blaha. Splnil se mu sen. Našel nový domov u pana a paní Sandálových, vegetariánských farmářů, kteří ho krmí dobroučkými pomyjemi, nikdo ho nechce nasekat na kousky a sníst, a navíc získal milou kamarádku Kočičku. Je ale možné, že ho Kočička až tak ráda nemá? Odhalí Čuník její úklady včas? Ještě že je s ním jeho nejlepší kamarád Kačer… ČUNÍKOVU ÚŽASNÉMU DOBRODRUŽSTVÍ předcházela kniha, kterou nakladatelství MOBA vydala vloni na jaře pod názvem ČUNÍKŮV SUPERTAJNÝ DENÍK. V ní šlo hlavnímu hrdinovi doslova o život, i když to ze začátku vůbec netušil. Věřil, že má farmář ze všech zvířat nejraději. Protože ho neustále krmil dobroučkými pomyjemi a pořád ho poplácával po hřbetě speciálním způsobem, důvěrně mu říkal Pečínka. Na poslední chvíli ho zachránil nejlepší kamarád Kačer a my se tak oběma můžeme setkat ve volném pokračování nazvaném ČUNÍKOVO ÚŽASNÉ DOBRODRUŽSTVÍ. Možná z toho bude někdo rozladěný, ale to bude určitě jenom nějaký dospělý… My smutní nebudeme, ČUNÍKOVO ÚŽASNÉ DOBRODRUŽSTVÍ je totiž hlavně pro děti a ty si ho rozhodně užijí!

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“29045″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“257″}}]]

Tomáš Sterneck: SMRT ČESKOBUDĚJOVICKÉHO HEJTMANA
Kniha popisuje události léta 1618. Na konci června oblehne vojevůdce vzbouřených českých stavů Jindřich Matyáš Thurn České Budějovice. Vystrašení konšelé jsou připraveni otevřít rebelům brány. Připojení města ke stavovskému povstání však zabrání politický převrat zosnovaný hejtmanem budějovických císařských žoldnéřů Janem Aulnerem z Birkenfelsu… Neuběhne ani pět měsíců a Aulner je ve svém příbytku nalezen mrtvý. Podivné okolnosti hejtmanovy smrti se stávají předmětem diskrétního vyšetřování, které vede primátor Kašpar Teindleser.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“29046″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“289″}}]]

ZLO JAKO ALIBI
V edici Původní česká detektivka vyjde ZLO JAKO ALIBI. Eva a Jiří Houserovi v jedenácti krimi povídkách dokonale vypovídají o lidech, kteří v době nedokázali zkrotit zlo a vydali se na cestu zločinu. Bylo možné jim v tom zabránit? Nevěra, rodinný rozvrat, zrada, touha po moci a bohatství, psychická porucha, a další okolnosti mohou odstartovat lidské tragédie.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“29048″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“462″}}]]

ÁJURVÉDSKÉ KUCHAŘKY PORADÍ (KAPHĚ, PITTĚ I VÁTĚ) JAK SE SPRÁVNĚ STRAVOVAT
Stále více lidí dbá na zdravou a vyváženou skladbu jídelníčku. Nejsou nám cizí ani nejrůznější směry stravování, ájurvédu nevyjímaje. Častou „brzdou“ v našem snažení bývá pocit, že je dodržování určitých stravovacích návyků příliš složité, či obavy z toho, že nám „indicky“ laděná jídla a aromatické koření nebudou vyhovovat. S novými ájurvédskými kuchařkami – ÁJURVÉDA EVROPSKOU CESTOU autorek Terezy Lindauerové a Nadii Babicka, můžeme snadno proniknout do tajů ájurvédské gastronomie. Tři sešity jsou věnovány jednotlivým dóšám a velmi jednoduchou a přehlednou formou představí kaphám, pittám i vátám jídelníček na celý týden a budou inspirací všem, kteří by se rádi stravovali podle pravidel ájurvédy, ale zároveň tak trochu po evropsku.

Na mottu „jsme to, co jíme“ je více pravdy, než si umíme (chceme) připustit. Přitom mnohdy není nutné kompletně překopat své stravovací návyky, ale jen učinit několik drobnějších změn, a náš stav (zdravotní, ale i množství energie) se výrazně zlepší. Jednou z cest, jak se dostat do formy a využívat sílu potravin, které našemu typu (dóše) dělají dobře je ájurvéda. Ta však některým lidem nemusí sedět pro své indické druhy koření a specifickým chutím, na které nejsou všichni zvyklí. No a právě zde se zrodil nápad ájurvédské terapeutky Terezy Lindauerové a její australské kamarádky, výborné kuchařky Nadii Babicka na sepsání kuchařek ÁJURVÉDA EVROPSKOU CESTOU. „Chtěly jsme zkrátka přiblížit pravidla ájurvédy jednotlivým dóšám, ale po evropsku. Tak, aby byly dodrženy zásady ájurvédy a zároveň byla jídla méně aromatická, více v duchu evropské kuchyně, na kterou jsme zvyklí.“, vysvětluje ájurvédská terapeutka Tereza Lindauerová a dodává: „Jedná se vlastně o tři sešity, které jsou koncipovány jako kuchařka na celý týden. Tedy sedm snídaní, sedm obědů (polévka a hlavní chod) a sedm večeří – co sešit, to jedna dóša. Kromě receptů naleznou čtenáři také další cenné a praktické rady, ale především uvidí, že stravovat se podle ájurvédy není žádná velká věda.“ Jednotlivé kuchařky (sešity) stojí 120 Kč a jsou k dostání na webu – http://zdravivharmonii.cz/ajurvedske-recepty/.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“29049″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“316″}}]]

Robert Skye: NOVÁ PŘÍŠERKA Z KUMBÁLU
Kniha navazuje na první příběh dvanáctiletého Roba (PŘÍŠERKA Z KUMBÁLU) amerického spisovatele Oberta Skye, který jednoho dne objevil ve svém kumbálu jakéhosi křížence Williho Wonky a Frankensteina. Příchodem Wonkensteina nabral jeho život obrovský spád… V dalším příběhu NOVÁ PŘÍŠERKA Z KUMBÁLUse vypravíme za Robem, který se právě vzpamatoval z lapálií, do nichž se dostal díky zmiňovanému návštěvníkovi z kumbálu. Urovnal vztahy s rodiči, kamarády, ale hlavně s Janae. Jenže jakmile se klidil Wonkenstein, vyplivl kumbál dalšího hosta. Ten nápadně připomíná Harryho Pottera a Žvejkala z Hvězdných válek a možná má i trochu kouzelnou moc. Bude mu nový kamarád spíš překážet, nebo mu pomůže překonat nečekané nástrahy? A jak Rob dopadne na soutěži ve vaření? Neztrapní se? Z originálu Potterwookiee (The Creature from My Closet) přeložila stejně jako předchozí díl Martina Buchlová. Vtipný trailer ke knize můžete zhlédnout
https://www.youtube.com/watch?v=ojlo-ChCaao

 [[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“29050″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“273″}}]]

Kerstin Ekmanová: STÍRACÍ LOSY (Skraplotter)
Autorka je známá po celém světě zejména díky detektivnímu románu Černá voda z roku 1993, kterým si vysloužila mezinárodní věhlas a získala za něj četná ocenění včetně proslulé Augustovy ceny.
Ingefrid vyráží do malé vsi jménem Černá Voda, která leží u temného jezera obklopena nekonečnými lesy. Musí zde vyřídit dědictví po matce Myrten, kterou nikdy nepoznala, neboť ji vychovávali pěstouni. Na čas přijímá místo zdejší farářky a pouští se do pátrání po matčině i své vlastní minulosti. Do ruky se jí díky Myrtenině ošetřovatelce Risten dostává pár starých dopisů i zažloutlých fotografií, a na světlo světa tak vyplouvají dávno zasuté události, tajemství, bolestivé ztráty…

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“29051″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“256″}}]]

MILUJI PAŘÍŽ Caroline Vermalle je romantický román, který si dobyl srdce čtenářek po celém světě. Z německého originálu Das Herz von Paris přeložil Tomáš Butala. Pařížan Guillaume miluje své město a zná jej jako nikdo jiný. Prostě dokonale. A nejenom že své město zná, ale dovede o něm i neobyčejně poutavě psát a před turisty se vždycky blýskne překvapivými detaily. Ovšem v osobním životě mu rozhodnost a odhodlání jaksi schází. A tak se zatím jeho energická kolegyně Edie neměla šanci dozvědět, že ji už léta miluje. Pak ale cestovní agentuře I LOVE PARIS, kde oba pracují, hrozí krach a jako jediná záchrana se jeví smělý plán: Guillaume, Edie a vlivná japonská blogerka Katzuko zinscenují nostalgickou Paříž šedesátých let, která je snem všech, kdo sem zavítají…

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“29052″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“290″}}]]

Naďa Horáková: ŽENY A LŽI
Jižní Morava. Dva detektivní případy. A jeden sympatický starožitník, který rád pomáhá rozplétat kriminalistické hádanky. V prvním příběhu je zavražděna učitelka a dojde k dopadení bandy převaděčů a pašeráků obrazů. Ve druhém dějství se staneme svědky rodinné tragédie. Vyšetřování formálně vede mladý kriminalista Adam, ale důležitou roli v nich hrají především šarmantní starožitník Ábel a atraktivní učitelka s hříšnou duší Vilma.

 [[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“29053″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“276″}}]]

Jaroslav Kuťák: JOSEFOVSKÁ KREV
Když se uprostřed romského ghetta v josefovské pevnosti najde mrtvola, potenciálních motivů i pachatelů je mnoho. Vedle rasových, osobních a loupežných pohnutek se začíná hovořit také o znovuzrozených legendách z různých období. A hradecká kriminálka se bude muset vypořádat nejen s neuspořádanými romskými domácnostmi, s předsudky a pověrami, ale také s přibývajícími oběťmi téhož vraha… Čas kvapí…

 [[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“29054″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“290″}}]]

Jana Moravcová: VRAŽDA V LÁZNÍCH LUHAČOVICÍCH
Rok po skonu mladé pražské knihovnice Edity Krejzové získá její bratranec Prokop deníkové záznamy, jež vnášejí do posledních dnů jejího života nové světlo. Prokop má dost důvodů, aby se do podivného případu nezaplétal, avšak někdejší přítel zesnulé ho přece jen přemluví.

 [[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“29056″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“329″}}]]

Jeff Lazarus: Naslouchat jako pes
Zkušený kouč Jeff Lazarus doporučuje: Nechte se vést svým psem a sklízejte úspěchy! Není pochyb o tom, že schopnost naslouchat – opravdu, autenticky naslouchat – je jednou z nejdůležitějších dovedností efektivního vůdce, výborného prodejce, dobrého přítele či člena rodiny. Kdo na světě by ovšem věřil, že nejlepším učitelem této životně důležité dovednosti bude… náš pes? Novinka z nakladatelství Práh Naslouchat jako pes. A zanechat ve světě svou stopu vás během několika kapitol naučí umění naslouchat a porozumět.  Vydává Práh, 192 stran, doporučená cena 249 Kč.

Autor pozoruhodné knihy Jeff Lazarus více než dvacet let pracuje jako poradce v jedné z předních farmaceutických společností, na univerzitní úrovni vyučoval řečnictví a vedl bezpočet workshopů naslouchání, prezentačních dovedností a zapojení zákazníků. A především je velkým milovníkem a obdivovatelem psů. „Představte si, že byste mohli pro ostatní lidi dělat to, co pro nás dělají psi. Představte si, že v dnešním světě e-mailů, textových zpráv a vzkazů ze záznamníku byste vy mohli být tou úžasnou skutečnou blízkou osobou. Nemohlo by to z vás udělat nejoblíbenějšího prodejce u vašich zákazníků, pravou ruku vašeho šéfa a/nebo velmi žádaného kamaráda a milence? Můžete to dokázat ne tím, že budete hlasitější než kdokoliv jiný nebo že budete zahajovat konverzaci chytřeji nebo vtipněji.  Dokážete to, když budete opravdu naslouchat. Jako pes,“ vzkazuje na stránkách své knihy Jeff Lazarus.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“29066″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“267″}}]]

P. David, V. Soukup, P. Ludvík: Nejkrásnější výlety na tajemná místa
Kde je u nás vstup do pekla? Jaké je prokletí domu, v němž bydlel jeden z našich nejznámějších masových vrahů? Jaké je tajemství mikulečských lebek? Kde byla nejstarší čarodějnická škola v Evropě?
To jsou stále otevřené otázky, na které lidé hledají odpovědi. Někde pomohli historici či archeologové, někde zůstává odpověď na pomezí skutečnosti a mýtů, jindy je to legenda, jejíž dozvuky sahají až do současnosti. V tradičních „rodinných toulkách“ zamíří „nejkrásnější výlety“ právě na tato tajemná místa.  V oblíbené edici již vyšly bedekry mapující nejkrásnější výlety pro cyklisty, nejkrásnější výlety vlakem (1 a 2), lodí, autem (1 a 2) i nejkrásnější výlety do podzemí a na pevnosti a opevnění. Universum, 168 stran, cena 299 Kč.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“29055″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“268″}}]]

P. David, V. Soukup, P. Ludvík: Nejkrásnější výlety na pevnosti a opevnění
Které městské opevnění sloužilo jako vzor fortifikace pro ostatní? Kde zůstaly zachovány všechny městské brány? Na kterou pevnost, nejmodernější v Evropě, nikdy nikdo nezaútočil a proč?
Který je nejkrásnější opevněný kostel v Česku? Kam se vydat na prohlídku pohraničních pevností? Jaké bylo jejich vybavení a co se z rozsáhlého systému zachovalo dodnes? Co všechno skrývá replika keltského oppida pod Troskami? Odpovědi na všechny tyto otázky najdete ve 40 nejkrásnějších výletech edice „Rodinné toulky“, věnovaných opevněním. Výběr je pestrý – nechybí městská opevnění, „betonová hranice z 30. let“, městské pevnosti, repliky hradišť ani ukázka opevněného kostela. V každé ze čtyřiceti kapitol je návrh vycházky či výletu, řad zajímavostí a aktuální praktické informace.
V oblíbené edici již vyšly bedekry mapující nejkrásnější výlety pro cyklisty, nejkrásnější výlety vlakem (1 a 2), lodí, autem (1 a 2) i nejkrásnější výlety do podzemí. Universum, 168 stran, cena 299 Kč.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“29057″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“312″}}]]

Vlastimil Vondruška: HUSITSKÁ EPOPEJ V. – ZA ČASŮ LADISLAVA POHROBKA 1450 – 1460
Pátý díl začíná klíčovým zlomem v zápase mezi katolíky, kteří se snaží o návrat ke starým pořádkům, a kališníky, vedenými mladým Jiřím z Poděbrad, který obsadí Prahu. Doba klidu končí a rozhoří se domácí válka. Mladý Ladislav Pohrobek dospívá a ujímá se českého královského trůnu. Jenže záhy umírá a po složitém diplomatickém zápase se novým českým králem stává Jiří z Poděbrad. Proti Čechám se formuje nová nepřátelská koalice. V tomto prostředí postupně odcházejí ze světa pozemského příslušníci prvních generací rodu Prokopů a na jejich místo nastupují jejich děti. Vyprávění nás opět zanese do Prahy, na Tábor i Písek, do Plzně a dalších měst, ale také na rožmberská a poděbradská panství a rovněž do Horních Uher.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“29058″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“400″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“600″}}]]

Za třetí díl Husitské epopeje získal Vondruška prestižní cenu Bestseller roku 2015. Celkem se prodalo již více než 100 tisíc výtisků. Kromě toho existuje už i čtená audiokniha, která se rovněž řadí v žebříčcích mezi TOP 10.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“29059″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“283″}}]]

Elena Ferrante: PŘÍBĚH NOVÉHO JMÉNA
Děj druhého dílu tetralogie Geniální přítelkyně Eleny Ferrante přímo navazuje na závěr předešlého románu: Raffaella Cerullová, řečená Lila nebo Lina, se stala paní Carracciovou a odjíždí na líbánky. Pro Elenu, vypravěčku příběhu, není snadné se s touto změnou vypořádat, stejně jako v dobách školní docházky chce s přítelkyní ve všem držet krok. Příběh nového jména zachycuje dobu mládí obou hrdinek a soustřeďuje se na objevování jejich vlastní sexuality, slasti a bolesti, jež jsou s ní spjaty, a také na nesnadnou situaci „geniálních“, svobodomyslných a zároveň po lásce toužících dívek ve světě neapolských mužů, pro které milovat znamená především vlastnit. Toto téma rezonuje s historickým pozadím děje, s báječnými šedesátými lety, kdy se Itálie po letech fašismu a války konečně probouzí k životu, hospodářsky se rozvíjí, podporuje obchod a podnikání, ale taky bezskrupulózní dravost, poznává zábavu a hmotný blahobyt (či alespoň jeho iluzi). Přichází sexuální revoluce, ale i studentské a dělnické nepokoje, vyostřují se střety mezi pravicí a levicí, camorristé Solarovi se stávají neomezenými vládci periferní čtvrti, ale jejich ambice sahají daleko za její hranice…    A Elena s Lilou prožívají osudové horké léto na Ischii, které jim oběma vnese do života cit, vášeň a spoustu bolesti, s níž se budou moci vyrovnat jedině pomocí psaného slova. Psaní jako terapie, jako hledání řádu, jako způsob oživování i umrtvování skutečnosti dostává v jejich příběhu a osudu stále větší prostor a upřímná výpověď o ženském přátelství opět strhne čtenáře svou hloubkou a intenzitou.

Z italského originálu Storia del nuovo cognome. L’amica geniale – Volume secondo, vydaného nakladatelstvím Edizioni e/o v Římě roku 2012, přeložila Alice Flemrová. Na obálce použita ilustrační fotografie z jižní Itálie 50. let od Rudolfa Pestalozziho. Odpovědná redaktorka Helena Lergetporer. Počet stran 424, MOC 397 Kč

O skutečnou totožnost Eleny Ferrante se literární obec zajímá už od počátku devadesátých let, kdy vyšla románová prvotina L’amore molesto (1992, Tíživá láska) osob(y) publikující(ch) pod tímto jménem. Mezinárodní úspěch tetralogie Geniální přítelkyně, tvořené romány L’amica geniale (2011, Geniální přítelkyně), Storia del nuovo cognome (2012, Příběh nového jména), Storia di chi fugge e di chi resta (2013, Příběh těch, co odcházejí, a těch, kteří zůstanou), Storia della bambina perduta (2014, Příběh ztracené holčičky), dal podnět k intenzivnějšímu pátrání po její identitě. Univerzitní profesor Marco Santagata je na základě literárního zkoumání jejích děl přesvědčený, že za jménem Eleny Ferrante se skrývá historička Marcella Marmo; novinář Claudio Gatti, který zas sledoval tok peněz, přišel s odhalením, že je to překladatelka Anita Raja, manželka spisovatele Domenica Starnoneho. Existují i teorie, že autorem knih je sám Starnone, jiní spekulují o týmové spolupráci manželského páru, případně i dalších osob z okolí nakladatelství Edizioni E/O, které knihy Eleny Ferrante vydává. Ať už je Elena Ferrante kdokoli, v současnosti je kritikou řazena mezi největší žijící italské autory a týdeník Time ji v roce 2016 zařadil mezi 100 nejvlivnějších lidí světa. S jejím vypravěčským mistrovstvím, které není založeno na narativních experimentech, ale na strhující síle výpovědi o těch nejzákladnějších lidských citových poutech, se už mohli čeští čtenáři setkat v románě Dny opuštění (2011). Její romány Tíživá láska a Dny opuštění se dočkaly filmového zpracování (1995, r. Mario Martone a 2005, r. Roberto Faenza), nyní se na motivy tetralogie Geniální přítelkyně chystá v produkci společnosti HBO a italské RAI osmidílný televizní seriál.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“29060″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“283″}}]]

Miloš Bondy: CO ODVÁL DÝM aneb Jak jsem přežil holokaust
Miloš Bondy začíná své vzpomínky popisem transportu do Terezína spolu se svými rodiči. Tehdy mu bylo 16 let. V Terezíně byli internováni několik měsíců, podmínky zdejšího života byly sice velice stísněné a těžké, ale proti jiným táborům méně vražedné. Na počátku února 1943 však byla celá rodina transportována na východ, do vyhlazovacího tábora Osvětimi-Březinky. Zde začíná stěžejní část vzpomínek Miloše Bondyho – od úvodní selekce na rampě, kde byla maminka zařazena mezi ženy jdoucí do plynové komory, přes pobyt s tatínkem v úvodní „karanténě“ po zvykání si na nelidské a vražedné podmínky života v táboře. Po konci „karantény“ a smrti tatínka se Miloš Bondy dostává do hlavního tábora Osvětim I. Zde velmi živým způsobem popisuje otrocké práce, které musel vykonávat, mučení od kápů a jejich úlohu v systému koncentračního tábora, vztahy mezi vězni různých národností (Poláky, Rusy, Ukrajinci, Francouzi, Nizozemci a Židy) a pobyt na „ošetřovně“. Přežil tam s velkým štěstím několik selekcí do plynu a zrůdné lékařské pokusy. Po několika měsících byl s dalšími Židy přeložen zpět do Osvětimi-Březinky. Zde byl zařazen do „úklidového komanda“, které odklízelo a třídilo věci, jež na rampě zůstaly po příjezdu každého nového transportu a kde se věci příchozích a většinou zavražděných dále třídily a skladovaly. Členové komanda zde pracovali po několik měsíců, poté byli obvykle zavražděni v plynových komorách a nahrazeni novými vězni. Díky potravinám ze zavazadel se mu podařilo přežít další měsíce a získat tak fyzickou sílu pro poslední etapu svého věznění.  V zimě na přelomu let 1944 a 1945 s blížící se frontou a Rudou armádou začala SS Osvětim postupně vyklízet. Miloš Bondy byl nejprve transportován do Sachsenhausenu, odtud pak do pracovního tábora Ohrdruf, pobočného tábora KT Buchenwald. V Ohrdrufu vězni pracovali v otřesných podmínkách při budování tunelu ve zdejším skalním masivu. Část pobytu naštěstí přežil v táborové kuchyni, nakonec však otrocké práci při budování štol neunikl. Brzy byl na konci sil, nadto se teror SS s blížící se nevyhnutelnou válečnou porážkou zvyšoval. Před postupem Rudé armády se příslušníci SS snažili dostat více na západ, blíže Američanům. Mnoho vysílených vězňů bylo na vyčerpávajícím pochodu bez jídla a odpočinku zastřeleno. Miloš Bondy se octl začátkem dubna 1945 v Buchenwaldu. Těsně před koncem války byl odtud hnán jedním z takzvaných pochodů smrti přes Výmar do Eisenachu, kde se dočkal osvobození Američany, pomoci UNRRA i cesty zpět do své vlasti. 

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“29061″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“586″}}]]

Kromě této hlavní dějové linky autor vyprávění prokládá vzpomínkami na členy své širší rodiny a popisuje prostředí, ve kterém vyrůstal – židovskou měšťanskou rodinu z pražských Vinohrad. Vzpomínky Co odvál dým jsou tak nejen poutavým vyprávěním o životě člověka, kterého nezlomily ani ty nejkrutější podmínky, ale především mimořádně cenným osobním svědectvím o tom, čemu byly oběti holokaustu vystaveny. Jejich autor zachytil mnoho konkrétních detailů fungování táborové mašinerie, příběhy některých svých spoluvězňů i táborovou hierarchii. Vše podává velmi živě a místy i s nečekaným humorem.  Odpovědná redaktorka Petra Švehlová. Stran 356 + 20 fotografické přílohy, 297 Kč.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“29062″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“276″}}]]

Miloš Bondy pochází z pražské židovské rodiny obchodního cestujícího. Narodil se v roce 1924 a s rodiči Bohumilem a Kamilou Bondyovými a sestrou Věrou žili na Královských Vinohradech. V Praze studoval gymnázium. Za protektorátu dopadla na jeho rodinu perzekuce židovských obyvatel v rámci norimberských zákonů a posléze „konečného řešení židovské otázky“. V srpnu 1942 byl spolu s rodiči internován v ghettu Terezín, na začátku února 1943 byli transportováni do Osvětimi-Březinky, kde oba jeho rodiče zahynuli. Miloš Bondy věznění v Osvětimi a dalších táborech (Sachsenhausen, Ohrdruf a Buchenwald) přežil, po pochodu smrti se dočkal osvobození v německém Eisenachu. Po válce se vrátil do Prahy, kde dokončil gymnázium a vystudoval medicínu na Karlově univerzitě. Pracoval jako lékař v různých nemocnicích a nakonec až do roku 1968 působil na ministerstvu zdravotnictví. Hned po ruské okupaci emigroval s manželkou do Švýcarska, kde pracoval ve farmaceutickém průmyslu. Prahu s manželkou pravidelně každý rok navštěvují.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“29063″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“296″}}]]

Ben Kane: ORLOVÉ VE VÁLCE
Bitva v Teutoburském lese, která se odehrála v roce 9 n. l. mezi spojenými germánskými kmeny a třemi římskými legiemi, vedenými guvernérem Germánie Quinctiliem Varem, byla pro Římany zdrcující a z této porážky se nikdy úplně nevzpamatovali. Britský spisovatel Ben Kane si pro svůj román Orlové v bouři vybral právě tuto událost a dokázal ji strhujícím způsobem oživit. Stojí zde proti sobě dva hlavní hrdinové, skutečná historická postava, římský voják vysokého postavení, náčelník germánského kmene Cherusků Arminius a centurion Tullus, postava fiktivní. Právě do Tulla dokázal autor vtělit vlastnosti houževnatého římského vojáka, jednoho z těch, kteří pomohli Římu dobýt tehdejší svět a dlouho ho udržet. Charismatický Arminius, jenž v dětství přišel do Říma jako rukojmí a byl tam vychován, nikdy nezapomněl na svůj původ a vytrvale sledoval záměr zbavit svoji zemi nájezdníků, kteří ji porobili. Autor využil všech dostupných informací, procestoval místa, kde se bitva odehrála, i ta, jež dodnes svědčí o římské přítomnosti, a osobně si vyzkoušel, jaké to je, urazit pěšky ve zbroji římského vojáka velké vzdálenosti. Všechny tyto poznatky prostupují jeho románem a dodávají mu nezapomenutelnou atmosféru, spád i hloubku a svědčí o tom, že Ben Kane není jen nadšenec s hlubokým zájmem o historii, ale i znamenitý spisovatel. Z anglického originálu Eagles at War, vydaného nakladatelstvím Preface Publishing 2015, přeložila Jaroslava Hromadová. Vydalo nakladatelství Vyšehrad roku 2017. Odpovědná redaktorka Marie Válková. Počet stran 368, MOC 348 Kč.

Anglický spisovatel BEN KANE se narodil v roce 1970 v Nairobi v Keni, kde jeho otec pracoval jako veterinář. V sedmi letech se vrátil s rodiči do Irska, odkud pocházeli. Po dokončení střední školy uvažoval o studiu historie, k níž ho jako vášnivého čtenáře přivedla láska ke knihám, ale nechtěl se stát učitelem. Nakonec vystudoval veterinární medicínu na University College Dublin, ale neklidná povaha a touha cestovat ho přivedly na Hedvábnou cestu a do Turkmenistánu, což vzbudilo jeho zájem o římské tažení do Parthie v r. 53 před Kr. Poté se vypravil na téměř tři roky trvající cestu kolem světa, při níž navštívil na 60 zemí a 7 kontinentů. Po návratu se znovu vpravil do „běžného života“ a práce veterináře ho zavedla do Northumberlandu a k Hadriánovu valu, na místa, která vždy živila jeho představivost a dodnes jsou připomínkou někdejší římské přítomnosti. Nedlouho poté se rozhodl, že se stane spisovatelem, a dnes má za sebou už několik úspěšných historických románů. S manželkou a dvěma dětmi žije v North Somersetu.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“29064″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“274″}}]]

Benjamin Black ZKROTIT VLKA
Historický krimi román zavede čtenáře do rudolfínské Prahy roku 1599, kdy během kruté zimy přijíždí do Prahy mladý učenec Christian Stern… Benjamin Black je pseudonym uznávaného autora Johna Banvillea. Jako Benjamin Black píše Banville detektivky – v češtině pravidelně vycházejí jeho příběhy s patologem-vyšetřovatelem doktorem Quirkem (Kdo je bez viny, Anatomie strachu a další), v nichž autor kromě dokonalé psychologie postav skvěle vystihl atmosféru irského Dublinu 50. let 20. století. K Praze má John Banville, chcete-li Benjamin Black, vřelý vztah, jak už napovídá i předchozí titul Prague Pictures: A Portrait of the City z roku 2003. Kromě celé řady dalších cen, získal v roce 2011 v Praze Cenu Franze Kafky.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“29067″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“331″}}]]

Jarmila Bednaříková: STĚHOVÁNÍ NÁRODŮ A SEVER EVROPY. Vikingové na mořích i na pevnině
Vikingové či Normané – Muži ze severu, germánští obyvatelé raně středověké Skandinávie, byli po několik staletí postrachem velké části západní, východní i jižní Evropy. Jejich éra, poznamenaná stálými vpády, strachem a nejistotou, v mnohém připomínala dobu velkého stěhování národů na sklonku antiky. Vikingové však nebyli jen obávaní dobyvatelé, ale také zemědělci, obchodníci, řemeslníci, umělci, a především vynikající mořeplavci a objevitelé. Nová kniha J. Bednaříkové navazuje na dva úspěšné předchozí svazky věnované stěhování národů. Na konkrétních příkladech autorka ukazuje, co doba vikinských výbojů znamenala pro tehdejší Evropu, věnuje se vztahu skandinávských Germánů k původnímu obyvatelstvu zemí, které napadali, a akulturaci těchto bojovníků. Zamýšlí se nad příčinami vikinských výbojů a rozsídlení, sleduje vývoj královské moci, roli družiny a starších institucí, jako byly sněmy (thingy) ve vývoji severské státnosti, budování států v Dánsku, Norsku a Švédsku, pokouší se rekonstruovat myšlení a etiku vikinské doby. Porovnává hlavní rysy vikinské doby s epochou velkého stěhování národů a hledá obecné příčiny vzniku neklidných přechodných období dějin, která se v historii stále znovu opakují. Odpovědný redaktor Filip Outrata. Počet stran 288 (text 280, bar. příl. 8), MOC 298 Kč. Vydalo nakladatelství Vyšehrad.

Doc. PhDr. Jarmila Bednaříková, CSc. přednáší dějiny starověku na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a současně je pracovnicí Střediska pro interdisciplinární výzkum starých jazyků a starších fází jazyků moderních při Ústavu klasických studií téže fakulty. Absolvovala zahraniční badatelské pobyty a konference, mj. v Německu, Polsku, Rakousku, Švédsku  a Velké Británii. Je autorkou množství odborných statí o germánských kmenech a Hunech, germánských barbarských státech, pozdně antické společnosti a hospodářství, církvi a úloze světců, právu či ekologických problémech starověku. Její studie a stati byly publikovány v odborných časopisech a sbornících u nás i v zahraničí. V současnosti se zabývá mimo jiné metodologií starověkých dějin.  Podílí se na programu Filozofické fakulty MU s názvem „Migrace, menšiny, mezikulturní dialog“. Je rovněž autorkou Učebnice dějin pravěku a starověku pro ZŠ a primy gymnázií (Brno 2006) a historického románu z pozdní antiky Podzimní čas mocné říše (Brno 2004). Ve Vyšehradu vydala knihy Stěhování národů (2003), Stěhování národů a Východ Evropy (2006, se Zd. Měřínským a A. Homolou), Frankové a Evropa (2009) a Attila. Hunové, Řím a Evropa (2012).

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“29068″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“321″}}]]

Jiří Gebelt a kol.: VE STÍNU ISLÁMU. Menšinová náboženství na Blízkém východě
Země Blízkého východu procházejí složitými změnami, které zásadním způsobem ovlivňují život menšinových náboženských komunit. Pád režimu Saddáma Husajna, občanská válka v Iráku, její následné přenesení do Sýrie a události tzv. arabského jara přivedly některé menšiny na práh jejich existence, jiné, jako např. syrští alawité, jsou zase důležitými aktéry tohoto dění. Kolektivní monografie nabízí čtenářům v původních autorských příspěvcích vhled do problematiky vybraných blízkovýchodních náboženských menšin. V centru pozornosti stojí především ta menšinová náboženství, jež byla zásadním způsobem poznamenána událostmi na Blízkém východě. Jejich zpracování se ujali badatelé, kteří se daným náboženstvím dlouhodobě zabývají a mohli ve většině případů čerpat ze svých terénních výzkumů. Kapitolu Stefana Taglii Náboženství v Osmanské říši přeložila Lenka Zilvarová. Mapy vytvořila Kateřina Vytejčková. Fotografie na obálce: Mandejci recitující modlitby semknuti kolem rituálního praporce (drabša) považovaného za symbol mandejství. Předměstí Haagu 2006. Foto Jiří Gebelt. Počet stran 464 (text 448 + bar. obr. příl. 16), MOC 338 Kč. Odpovědný redaktor Martin Žemla. Vydalo nakladatelství Vyšehrad v roce 2017.

ThDr. Jiří Gebelt, Th.D., vystudoval teologii, filosofii a religionistiku na Univerzitě Karlově v Praze. Působí jako odborný asistent Katedry religionistiky Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy. Věnuje se teorii a metodologii religionistiky a pozdně antické gnózi, především mandejcům. K uvedeným tématům publikoval řadu studií v odborných časopisech.

PhDr. Petra Košťálová, Ph.D., vystudovala etnologii a armenistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, doktorská studia absolvovala v rámci etnologie a historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a Université Paul Valéry v Montpellieru. Působí jako pedagog na Katedře psychologie Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze. Zabývá se tématy jako kolektivní paměť, etnické mýty, stereotypní obrazy aj., regionálně se zaměřuje na arménskou kulturu. Publikovala texty k problematice arménské identity, dějin a poezie: Písně země Nairi: lidové a trubadúrské písně středověké Arménie (2006); L’image de l’Autre dans les chroniques arméniennes (2010); Arménské kroniky od jezera Van (2012); Stereotypní obrazy a etnické mýty: kulturní identita Arménie (2012).

Prof. PhDr. Luboš Kropáček, CSc., vystudoval anglistiku a arabistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V současnosti působí na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy. Zabývá se kulturními dějinami Blízkého východu a Afriky, velkou pozornost věnuje zvláště islámu a křesťansko-muslimským vztahům. Publikoval řadu studií u nás i v zahraničí, monografie Duchovní cesty islámu vyšla již v šesti vydáních.

Mgr. Petr Kubálek vystudoval arabistiku a dějiny a kulturu islámských zemí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Na téže fakultě je doktorandem v Ústavu srovnávací jazykovědy. Autorsky se podílel na dokumentárním filmu Vyznavači Anděla Páva (Petr Zrno a Česká televize, 2003) a výstavě Divokým Kurdistánem (Vlastivědné muzeum ve Slaném, 2011).

Mgr. Monika Langrock, Th.D., vystudovala Evangelickou teologickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Doktorské studium absolvovala v oboru praktické a systematické teologie (2008), v letech 2009 –2012 pracovala na postdoktorandském juniorském badatelském projektu Akademie věd České republiky. V současnosti je na mateřské dovolené. Věnuje se politickému vývoji církevních komunit na Blízkém východě (oblasti tzv. Velké Sýrie). Publikovala: Monika Šlajerová, Palestinská církev dnes. Politická a teologická problematika na pozadí situace církví v Sýrii, Libanonu a Jordánsku (2009); Monika Langrock, Libanonské rozhovory (2012); Monika Langrock, Hopes and Frustrations of Lebanese Christians.Al-’ihbat al-masihi – reasons and measures taken (2013).

PhDr. Bronislav Ostřanský, Ph.D., vystudoval arabistiku a dějiny a kulturu islámských zemí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Působí v Orientálním ústavu Akademie věd České republiky, v. v. i. v Praze. Zabývá se islámem, zejména jeho dimenzí mystickou a středověkým islám¬ským myšlením. Publikoval pět knih, je autorem či spoluautorem řady dalších publikací, překladů, odborných i popularizačních článků.

Mgr. Viola Pargačová, Ph.D., vystudovala arabistiku a religionistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Působí na Katedře religionistiky Filozofické fakulty Univerzity Pardubice. Zabývá se koptským křesťanstvím a islámskou mystikou. Publikovala texty zabývající se koptskou ortodoxní církví a spirituálními aspekty moderního islámu.

Mgr. Michal Řoutil, Ph.D., působí jako šéfredaktor ročenky Parrésia. Revue pro východní křesťanství a hlavní redaktor edice Pro Oriente. Dědictví křesťanského Východu. Absolvoval studium rusistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (Ústav slavistických a východoevropských studií). Odborně se zaměřuje především na dějiny ruské středověké kultury, rozkol ruské církve v polovině 17. století a staroobřadní hnutí. Na Katolické teologické fakultě téže univerzity absolvoval kurz syrské aramejštiny a v oblasti syrologie rovněž publikuje. Kromě desítek časopiseckých a knižních publikací je rovněž spoluautorem knih Katastrofa křesťanů. Likvidace Arménů, Asyřanů a Řeků v Osmanské říši v letech 1914 –1923 (společně s P. Košťálovou a P. Novákem, 2017) a Dějiny Ruska (Z. Vydra a kol., 2017).

Dr. Stefano Taglia studoval mezinárodní vztahy na Univerzitě Johna Cabota v Římě a blízkovýchodní areální studia na Škole orientálních a afrických studií (SOAS) v Londýně. Od roku 2014 je vědeckým pra¬covníkem Orientálního ústavu Akademie věd České republiky, v. v. i. v Praze. Zabývá se dějinami Osmanské říše na přelomu 19. a 20. století a společenskou rolí tehdejších intelektuálů. Vyšla mu kniha Intellectuals and Reform in the Ottoman Empire: The Young Turks on the Challenges of Modernity (2015).

Mgr. Kateřina Vytejčková vystudovala magisterský obor etnologie na Ústavu etnologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde pokračuje v doktorském studiu. Je zaměstnancem Archeologického ústavu Akademie věd České republiky, v. v. i. v Praze. Sférou jejího dlouhodobého zájmu je oblast současného Turecka, kam podniká pravidelné výzkumné cesty nejen za účelem terénního výzkumu v rámci grantových projektů. Zabývá se různými tématy hmotné a duchovní kultury post-osmanského prostoru, především pak architekturou a duchovním světem alevitů v Turecku i na Balkáně. K těmto tématům publikovala několik odborných studií, pravidelně se též účastní kulturně-antropologických a orientalistických konferencí.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“29074″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“421″}}]]

Viktor Mastník: My rybáři z Lužnice
Kryštof prožívá svá první rybářská dobrodružství s partou kamarádů v malebných jižních Čechách. Řeky Lužnice, Nežárka i jihočeské rybníky jsou ideální pro lov štik, bolenů, pstruhů a candátů. Děti společně objevují rybářské triky, učí se používat čeřínek či řízkovnici, start se o ryby, zkrátka jak být dobrým rybářem. Podaří se partě nakonec ulovit i legendárního obecního kapra Bláťulu? První vydání, ilustrace Tereza Víznerová, v roce 2017 vydává nakladatelství Verzone. Vázaná kniha, 68 stran, MOC 259 Kč.

Viktor Mastník pracuje na projektech podporujících kulturu a sport. Ve volném čase pomáhá obnovit tradici vaření piva ve své rodné Lomnici nad Popelkou. Kniha „My rybáři z Lužnice“ je jeho literárním debutem.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“29073″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“283″}}]]

Lubomír Kubík: PŘÍBĚH ZBLOUDILÉ KULKY
Děj nového Kubíkova románu se odehrává v menším českém městě s početnou německou menšinou od konce druhé světové války do odsunu Němců. Čtenář je svědkem úprku německého vojska a příchodu Rudé armády v květnu 1945, působení revolučních gard, boje o politickou moc a odvety vůči Němcům až po jejich vysídlení, přičemž autor propojuje tyto události prostřednictvím konkrétních osudů lidí v dramatické kriminální zápletce. Hlavní dějová linie se rozvíjí v momentě, kdy skupina revolučních gardistů, ve skutečnosti zištných dobrodruhů a kolaborantů, zavraždí bývalého německého starostu a donutí zaměstnance místní cihelny, aby tělo spálili. Do případu je zatažen též hlavní hrdina, třicátník Jindřich Klemsa, který se záhy po válce stal národním správcem cihelny. Jeho charakter je v tomto neklidném období podroben četným zkouškám, na pozadí velkých historických okamžiků a ve víru radikálních politických změn si chce zachovat čisté svědomí a zabránit nespravedlnosti. Dilema řeší také v osobním životě. Manžel jeho milenky Ireny byl odvlečen na nucené práce do Německa a oba milenci se nyní obávají jeho případného návratu… Autor barvitě zachycuje velké dějinné okamžiky, které se prolínají s dramatickými osobními osudy jednotlivých hrdinů, ovlivňují je, formují jejich rozhodnutí i povahy. Dobrodružný román s kriminální zápletkou líčí krátké, přesto však pro směřování našich dějin zásadní období. Odpovědný redaktor Ondřej Horák. Počet stran 320, MOC 297 Kč. Vydalo nakladatelství PROSTOR.

Lubomír Kubík (nar. 1945) od šedesátých let publikoval časopisecky kratší i rozsáhlejší povídky pro mládež ve foglarovském duchu a zároveň články s historickou tematikou zejména z doby první a druhé světové války. V roce 1991 vycházely na pokračování jeho novinové reportáže pod názvem Tomáš Baťa, legenda moderního podnikání. Knižně dosud vydal román Hilsnerova aféra (1992), v němž zachytil, jak se historicky známá událost projevila v myšlení a jednání obyvatel Polné, studii Těšínský konflikt (2001) o ozbrojeném střetnutí a sporech mezi ČSR a Polskem v letech 1919–1920 a dokumentární fotografickou publikaci Druhá světová válka 1939–40 (1995). V nakladatelství PROSTOR mu roku 2006 vyšel román o atentátu na Heydricha pod názvem Proč Gabčík nestřílel, dále životopisný román o Jaroslavu Foglarovi Jestřábův let (2009) a próza z období okupace Území krys (2012).

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“29072″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“312″}}]]

Soňa Sirotková: Tegmine
Vydejte se na dobrodružnou cestu časem a tajemnými šumavskými zákoutími. Zdá se, že Vroni je na světě úplně sama. Nepamatuje si své jméno, odkud přišla, ani co se jí stalo. Nikdo ji nehledá. Vzpomínky se nevrátí po celý dlouhý rok v léčebně. A tak se lékaři rozhodnou zkusit oživit její paměť tak, že Vroni umístí do malebné Lenory spolu s ošetřovatelkou, která bude předstírat její babičku. Uprostřed šumavských lesů má žít jako obyčejná středoškolačka. Jenže s příchodem Vroni se v poklidné Lenoře odehraje smršť tragických událostí a do života ji vstoupí tajuplný Ben. Je Ben někdo z její zapomenuté historie a přišel jí pomoct, nebo ohrozit na životě? Jsou jeho schopnosti podivuhodným talentem, nebo nadpřirozenou mocí někoho, kdo už možná není lidskou bytostí?
„Snažila jsem se vymyslet cestování časem trochu jinak, než že stačí zmáčknout knoflík v divné, plastové raketě,” říká o původním nápadu autorka. „A zasadit příběh do toho správně tajuplného prostředí, které by umocnilo napětí a hledání sebe sama. Pro první díl jsem zvolila Šumavu, protože si neumím představit tajemnější místo v Čechách. Je plná temné historie a záhad, do nichž jsem se při psaní knížky ponořila,” dodává Soňa Sirotková.

S knihou tak čtenář nebude cestovat pouze časem, ale i po zajímavých místech naší vlasti, která jsou povětšinou zcela neznámá. Fascinující příběh Vroni se dočká pokračování: „V druhém díle se s Vroni ocitneme převážně v Praze, jejíž podzemí je svébytný ztracený svět, který se nyní snažím prozkoumat,” prozradila autorka, která čtenáře zaujala nekonvenčním pohledem na osudy lidí i na zpracování dávných legend.  

Soňa Sirotková vydala svou první knihu v nakladatelství Petrklíč v roce 2008. Nevšední portrét jedné z nejznámějších žen historie, císařovny Elisabeth, s názvem Říkali mi Sisi se setkal s příznivým čtenářským ohlasem.  V druhé knize věnované princezně Markétě, dceři Přemysla Otakara I., se vrací také k počátkům svého rodného města. Kniha vyšla v roce 2011 rovněž v nakladatelství Petrklíč s názvem Markéta Přemyslovna – Česká princezna na trůně dánském. Třetí knihu Sisi – Rodokmen duše si autorka vydala roce 2014 vlastním nákladem. Vrací se k tématu rakouské císařovny a zabývá se myšlenkou na minulé životy a jejich vlivu na utváření osobnosti legendární císařovny. V současné době vydává knihu pro milovníky záhad a cestování – Tegmine, ve které ožívají šumavské legendy a realita si pohrává s cestováním časem.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“29071″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“282″}}]]

Stefan Zweig: SVĚDOMÍ PROTI NÁSILÍ. Castelliův zápas s Kalvínem
Zweigova kniha, žánrově na pomezí eseje, románu a historické studie, vyšla poprvé ve Vídni v roce 1936, pouhé dva roky před pohlcením autorovy vlasti hitlerovským Německem. Ačkoliv její protagonisté – Castellio, Kalvín a Servet – jsou historické osobnosti 16. století, jedná se o vášnivou a povznášející obranu nejzákladnějších hodnot evropské civilizace: svobody, tolerance, života a lidskosti proti jakékoli znásilňující, totalitní ideologii. Castelliův zápas s Kalvínem, „boj komára se slonem“, ukazuje Zweig jako zápas neohroženého svědomí a myšlení jednotlivce s násilnou teokratickou diktaturou.  Jejich střetnutí vrcholí poté, co z Kalvínovy vůle dojde v Ženevě k upálení humanistického učence Miguela Serveta. Proti této justiční vraždě a na obranu dalších „kacířů“ vystoupí Sebastian Castellio a riskuje při tom vlastní život. Jako první formuluje ve své době převratnou teorii snášenlivosti a tolerance, jejíž jádro lze vystihnout slovy, že upálení kacíře není nic jiného než vražda a že „upálit člověka neznamená obhajovat učení, nýbrž zabít člověka“. Komár sice v zápase se slonem na čas podléhá, ale Castelliovy myšlenky a díla o několik desetiletí později ožívají v mnoha zemích Evropy a stávají se pevnou součástí evropského kulturního vědomí.

Český překlad vyšel poprvé na počátku normalizace v roce 1970; byla v tom nejspíš nepozornost nebo přetíženost tehdejších cenzorů. Čtenářům totiž muselo být jasné, že Zweigův esej je působivou obhajobou svobody proti každé totalitní ideologii, a čerpali z něj naději podobně jako čtenáři v roce 1936. Význam Svědomí proti násilí je však aktuální trvale. Připomíná nám, že Západ nestojí na ekonomickém růstu, konzumu nebo vyprázdněných byrokratických pravidlech, ale na těžce vybojovaných a prožitých hodnotách. Z německého originálu Ein Gewissen gegen die Gewalt. Castellio gegen Calvin, vydaného nakladatelstvím S. Fischer Verlag ve Frankfurtu nad Mohanem v roce 1954, přeložil Valter Feldstein. Odpovědný redaktor Radovan Beneš . Na frontispisu použita reprodukce rytiny Miguela Serveta od Christiana Fritzsche. Počet stran 272, MOC 297 Kč.

Rakouský spisovatel Stefan Zweig (1881–1942) vystudoval filozofii, germanistiku a romanistiku. Podnikal cesty nejen po Evropě, ale také do Indie, Afriky a Ameriky. První světová válka jej ovlivnila natolik, že se z něj stal zásadový odpůrce násilí, teroru a válek. Kromě humanismu jej formovalo také přátelství s Freudem a jeho psychoanalýza. Před druhou světovou válkou emigroval do Velké Británie a na začátku čtyřicátých let do Brazílie. Nedokázal unést ničení evropských kulturních hodnot nacisty a trpěl ztrátou domova, což ho nakonec vedlo k dobrovolnému odchodu ze života. Svou literární tvorbu započal lyrickými básněmi a překlady z francouštiny. Velmi propracované jsou jeho románové biografie, např. o Romainu Rollandovi, Marii Antoinettě nebo Erasmu Rotterdamském. Psychoanalýza ovlivnila jeho četné novely, např. Amok, Zmatení citů a Šachová novela, ve kterých reflektuje podvědomí, lidské pudy a city odkrývané v neobvyklých situacích, jako je válka a totalita. Román Netrpělivost srdce líčí tragickou lásku chromé dívky k mladému důstojníkovi. Z historického hlediska jsou cenné jeho autobiografické vzpomínky Svět včerejška.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“29069″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“322″}}]]

Jerome Klapka Jerome: Čas mého života
Celý svět zná anglického spisovatele nezvyklého jména Jeroma Klapku Jeroma především jako autora Tří mužů ve člunu, o psu nemluvě a Tří mužů na toulkách. Co však víme o osobnosti, životě a době umělce, který nás svým laskavým humorem dodnes okouzluje? Autobiografii Čas mého života vydal Jerome K. Jerome v roce 1926, pouhý rok před smrtí. Na pozadí osobních zážitků v nich doznívá viktoriánská doba, jež pomalu vplývá do moderního věku s převratnými vynálezy, ale i s koncem poklidných časů a idylického, mnohde venkovského Londýna. Čtenáři se otevírá možnost poznat zajímavé osobnosti tehdejší kultury prostřednictvím divadel, kaváren, redakcí a společenského života. Pobavit se líčením autorových cest v cizině a podivuhodných příhod, ocenit jeho vtipné glosování povah lidských i zvířecích a nejrůznějších událostí, jež ve zkratce charakterizují svoji dobu. Ze vzpomínek na nás promlouvá pozoruhodný člověk, který citlivě a s nadhledem vnímá i odvrácenou stránku lidského života. Z anglického originálu My Life and Times přeložil Milan Žáček. Počet stran 272 (text 256 + obr. příl. 16), MOC 298 Kč. Odpovědná redaktorka Marie Válková
Vydalo nakladatelství Vyšehrad v roce 2017.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“29070″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“320″}}]]

Anglický spisovatel Jerome Klapka Jerome (2. května 1859, Walsall, Staffordshire – 14. června 1927, Northampton) je autorem 49 knižních titulů a divadelních her. Vyrůstal v chudých poměrech spolu se dvěma staršími sestrami a bratrem, který brzy zemřel. V patnácti letech ztratil otce, musel zanechat studií na střední škole a začít se o sebe starat sám. Uchytil se jako dělník na železnici, pracoval jako učitel, balič a ochotnický herec. Posléze začal psát pro noviny články, eseje a humoristické povídky. Skutečný úspěch mu přinesla až jeho nejznámější díla Tři muži ve člunu, o psu nemluvě a Tři muži na toulkách, která svým humorem a vypravěčským stylem oslovují další a další čtenářské generace. 

Foto: archiv vydavatelství

Komentáře