Vzhůru do vesmíru v iQLANDIA Liberec

Taky jste snili nebo stále sníte o tom, že se jednou stanete kosmonautem? Co obnáší jím být? Vydejte se ve středu 26. října do Planetária liberecké iQLANDIE na nový snímek Astronaut. V dvaceti pěti minutách se nejenom dozvíte, k čemu slouží Šouflplán, ale i to, před čím vším vás chrání skafandr. Tak vzhůru na palubu, startujeme!

Svou misi společně s adepty na kosmonauta započnete ve výcvikovém centru NASA. „Návštěvníci si prostřednictvím snímku projdou vybranými fázemi tréninku. Nejdříve se ve skafandru potopí do velmi hlubokého bazénu, aby si vyzkoušeli pracovní úkony v prostředí podobném beztížnému stavu. V obří nádrži, kde se nachází maketa raketoplánu a kosmických modulů, se simulují nejrůznější situace, které by mohly v kosmu nastat,“ říká Lukáš Durda, vedoucí Planetária iQLANDIE.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“12799″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“300″}}]]

Vítejte na palubě Šouflplánu
Stav beztíže lze zažít i na palubě tzv. Šouflplánu – speciálně upraveného letadla, které společně s posádkou vystoupá do velké výšky a následně se spustí po dráze paraboly směrem k zemi. „V určité fázi tohoto manévru dojde k tomu, že posádka přibližně na dvacet sekund přestane pociťovat účinky gravitace,“ doplňuje Durda. Přetížení při vzletu a přistání raketoplánu se trénuje na centrifuze. Ta dokáže vystavit budoucí kosmonauty až osminásobnému přetížení, jež je označováno jako 8G.

Jak funguje skafandr?
Hlavní průvodce filmu Ewan McGregor, v českém znění Jan Kolařík, vám mimo jiné prozradí, jak funguje takový skafandr, před čím vším chrání kosmonauty během pobytu ve volném kosmickém prostoru nebo jaké zdravotní komplikace mohou ve vesmíru nastat a jak se proti nim účinně bránit.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“12798″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“400″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“600″}}]]

Před šestnácti lety lidstvo obydlelo Mezinárodní vesmírnou stanici
Věděli jste, že před šestnácti lety začali lidé žít na Mezinárodní vesmírné stanici? Ano, právě 2. listopadu 2000 do ní vstoupila první posádka. A co datum 11. prosince 1972? Nic? Tehdy se naposledy po povrchu Měsíce prošla lidská noha. Historie dobývání vesmíru je pestrá a zajímavá a nemusí jít jen o notoricky známé události. Pokud se vydáte do libereckého science centra iQLANDIA, sami si tu chůzi po Měsíci můžete vyzkoušet. A vesmíru se ve velké míře věnuje i místní Planetárium.

2. listopadu 2000 – trvale obydlena ISS
2. listopad 2000 asi není datum, které by většině lidí utkvělo v paměti. Ale my už víme, že tehdy se stalo něco velkého. Na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) začali trvale žít první lidé. Vydrželi tam celkem 136 dní, než je vystřídala další posádka. K ISS se teď můžete vydat i vy. A to aniž byste procházeli náročným dlouholetým výcvikem. V Planetáriu science centra iQLANDIA totiž mají živě uváděný pořad Do vesmíru a zase zpátky, kde se právě na tuto obydlenou stanici podíváte.

28. listopad 1964 – sonda Mariner 4 odletěla k Marsu
Ani 28. listopad 1964 není na první pohled nijak zvláštní. Jenže vypuštění Marineru 4 je pro výzkum vesmíru událost více než významná. 260 kilogramů vážící sonda k Rudé planetě dolétla v polovině července následujícího roku. Ze vzdálenosti 9 846 kilometrů od Marsu poslala na Zemi jeho první detailní fotografie. Celkem jich bylo 21, pokryly asi 1 % planety a vidět na nich byly především krátery. Sonda pak pokračovala dál zkoumat sluneční vítr. 15. září proletěla rojem mikrometeoritů a dostala sedmnáct zásahů. O pár dní později byl signál sondy ztracen, jen nakrátko se ještě několikrát objevil. Naposledy se signál sondy podařilo zachytit 21. prosince 1967.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“12800″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“400″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“600″}}]]

11. prosince 1972 – Eugene Cernan se jako poslední člověk prochází po Měsíci
Koncem šedesátých let a začátkem sedmdesátých to vypadalo, že brzy budeme na Měsíc létat jako turisté a možná tam i bydlet. Opak byl ale pravdou, datum 11. prosince 1972 je dnem, kdy se člověk po naší přirozené družici prošel naposled. Eugene Cernan je významný i pro nás. Měl totiž české a slovenské předky a na Měsíc si s sebou vzal i československou vlajku. Ta je od roku 1974 umístěna na největším českém dalekohledu ondřejovské hvězdárny. A proč už se pak na Měsíc nikdo nepodíval? Američané o něj ztratili zájem, začali se věnovat oběžné dráze Země a letům raketoplánů do vesmíru. Vyzkoušet si procházku po měsíčním povrchu ale můžete, v iQLANDII mají exponát jménem Skok na Měsíci, na kterém pocítíte námahu při šestinovém gravitačním zrychlení, než je na Zemi.

24. prosince 1968 – Lidská posádka opustila oběžnou dráhu Země
Zatímco u nás se vše připravovalo na Štědrý večer, posádka Apolla 8 se připravovala na zásadní moment v dějinách. Lidé totiž poprvé opustili oběžnou dráhu Země a vstoupili na oběžnou dráhu Měsíce. Velitelem posádky byl Frank Borman a letu se zúčastnil i Jim Lovell. Po úspěšné misi přistál velitelský modul 27. prosince na hladině Tichého oceánu nedaleko Havajských ostrovů. Apollo 8 se tak stalo úspěšnou předzvěstí přistání na Měsíci.

iQLANDIA Liberec je členem České asociace science center.

Komentáře