Winnie Maasová zemřela, protože změnila názor

Osmý příběh proslulé série krimi příběhů inspektora Van Veeterena švédského spisovatele Håkana Nessera právě vychází pod názvem PŘÍPAD EWY MORENOVÉ. Toto je však PŘÍPAD EWY MORENOVÉ, chráněnkyně a následovnice proslulého inspektora Van Veeterena. Do češtiny ho z originálu Ewa Morenos fall přeložila Helena Matochová. Kniha Håkana Nessera, stejně jako předchozí, vychází v nakladatelství MOBA.
Winnie Maasová zemřela, protože změnila názor.
Později se vyskytli i tací, co tvrdili, že zemřela, protože byla hezká a hloupá. Známá riskantní kombinace.
Nebo protože byla důvěřivá a věřila špatným lidem.
Nebo protože její otec byl hajzl, který opustil rodinu dávno předtím, než si Winnie odvykla na plínky a lahvičku.
Někteří lidé si mysleli i to, že Winnie Maasová nosila moc krátké sukně a upnuté blůzky a že si za to vlastně může sama.
Žádné z těchto vysvětlení nebylo tak docela nepravdivé, ale poslední kapka byla právě tohle. Že změnila názor.
Vteřinu předtím, než dopadla na zem a roztříštila si lebku o nemilosrdnou ocelovou kolejnici, si to uvědomila i ona sama.
Poklidné pobřežní město je šokované nevídanou událostí: učitel Arnold Maager je usvědčen z vraždy své pohledné žákyně. Podle všeho to vypadá, že dívka byla těhotná a otcem dítěte měl být právě Maager. O šestnáct let později se Maagerova dcera Mikaela na oslavě svých narozenin konečně dozví hroznou pravdu o vlastním otci. Zoufale hledá odpovědi, a tak se vydává do psychiatrického ústavu v Lejnici, kde byl Maager od soudního procesu uvězněný. Brzy nato však nevysvětlitelně zmizí. Inspektorka Ewa Morenová z maardamské kriminálky je konečně s přítelem na dovolené, navzdory svým předsevzetím se ale do pátrání po Mikaele aktivně zapojí. Než se však stačí zorientovat v souvislostech, ztratí se také samotný Maager a na pláži se najde mrtvola…

Håkan Nesser
Nesser má pronikavý smysl pro to, nahlížet lidem do hlavy.“

– The New York Times

Nesser ve svých knihách důkladně hledá kořeny zločinu v nemocné společnosti… Chopil se příležitosti a vytvořil svou osobitou temnou poetiku – a výsledek je perfektní.“
– The Wall Street Journal

Temné švédské krimi novely Håkana Nessera se podobají klasickým anglickým ‚salonním detektivkám‘ – jsou to především hazardní hry s myšlenkami. Policie vyslýchá jednoho svědka po druhém a téměř všichni jsou podezřelí tak dlouho, dokud sami nezemřou.“
– Charleston Post & Courier

Håkan Nesser (*Kumla, 1950) je jedním z celosvětově nejoblíbenějších švédských autorů.
Žije střídavě ve Stockholmu a na ostrově Gotland. Jeho detektivní příběhy jsou neobyčejně úspěšné nejen v rodném Švédsku. Některé z nich byly zfilmovány. S elegancí dokáže střídat žánry, avšak největšího úspěchu dosáhl zejména díky sériím krimi příběhů v hlavní roli s inspektory Van Veeterenem a Gunnarem Barbarottim.

Knihy Håkana Nessera byly přeložen do více než 25 jazyků a prodány ve více než 13 milionech výtiscích. Jsou zárukou nejlepší kvality v krimi žánru, ale také bezesných nocí, kdy knihu prostě nedokážete odložit. Jeho rukopis je nezaměnitelný. Dokázal vytvořit neobyčejně živé postavy detektiva Van Veeterena a inspektora Barbarottiho, kteří se pohybují v precizně zachyceném prostředí, inspirovaném zejména švédskými, nizozemskými, německými a polskými reáliemi.

Håkan Nesser býval učitelem na plný úvazek, první kniha mu vyšla v roce 1988 (román Koreografen), přesto ještě dalších deset let stál za katedrou, než se rozhodl stát spisovatelem na plný úvazek. V roce 1993 vyšel první příběh šéfinspektora Van Veeterena z města Maardam.

Za krimi příběhy se zmiňovaným hrdinou, které vyšly ve více než 20 zemích s 10 miliony prodaných výtisků, získal celou řadu prestižních ocenění včetně European Crime Fiction Star Award, Swedish Crime Writers´Academy Prize (dosud zatím jako jediný autor získal tuto cenu třikrát), dánské Rosenkrantz-prisen (dosud zatím jako jediný autor získal tuto cenu dvakrát) a skandinávský Glass Key Award.

Po devatenácti letech a deseti knihách s inspektorem Van Veeterenem vyšel Nesserovi (2012) první příběh představující novou krimi sérii – tentokrát v hlavní roli s inspektorem Gunnarem Barbarottim žijícím ve městě Kymlinge na jihu Švédska. Barbarottiho série se prodalo na 2 miliony knih v 10 zemích světa.

Mezi další velmi dobře čtenářsky přijatá Nesserova díla se řadí: romány A Summer with Kim Novak a The Shadows and The Rain, filozofický thriller The Fly and The Eternity, epistolární román Dear Agnes! a celá řada dalších děl.

Håkan Nesser odpovídá…
Co vás přimělo k tomu se stát spisovatelem?
To vlastně nevím. Bylo mi už přes 35, když jsem začal psát. Vždycky jsem hodně a rád četl, ale nikdy před tím mne nenapadlo začít psát. Jednou však ano a v tu chvíli mi došlo, že je to ono, to co jsem vždycky chtěl dělat. Čtení i psaní je víceméně podobný proces. Vystoupíte ze světa, v němž se právě nacházíte, a vstoupíte do jiného. Je však fascinující, že jako spisovatel se můžete rozhodnout, co se stane, což je samozřejmě velmi uspokojující.

Proč jste se rozhodl pro psaní detektivních příběhů?
Ze dvou důvodů, myslím. Částečně protože věřím, že knihy mají být napínavé. Čtenáře musí zajímat, co a proč se stalo a co se bude dít. Je to neuvěřitelná síla, která ho pak žene celým příběhem. A také proto, že smrt je nedílnou součástí všech detektivních románů, a když je přítomná smrt, ptáme se na důležité otázky kolem života. Na druhou stranu pouze knihy s inspektorem Van Veeterenem jsou čistě detektivními příběhy. Moje další díla – např. Kim Novak Never Swam in the Sea of Galilee, The Fly and Eternity, Barin’s Triangle – jsou „více tradiční“ romány, i když se v nich odehrávají surovosti, násilí či smrt.

Jak dlouho trvá napsat knihu?
To záleží… Přirozeně, různí autoři píší různě dlouho. Za sebe mohu říct, že píšu poměrně rychle. Pokud to zobecním, vychází mi jedna kniha ročně, tedy na psaní potřebuji 8 – 12 měsíců. Mám však jeden významný postřeh – nikdy nepiš, jen protože si myslíš, že bys měl. Pokud nemám dobrý příběh k vyprávění, raději mlčím. Každou svoji knihu tak osmkrát až desetkrát přepíšu, dokud nejsem zcela spokojený. Začínám vždy psát nejdřív na papír, poté každou kapitolu přepisuji do počítače. Ale až když je úplně dokončená.

Máte nějakého oblíbeného autora?
Ne, nijak výrazně. Hodně čtu, ale na světě je tolik skvělých autorů a knih, že bych nerad zmiňoval někoho konkrétně.

A co nějaký váš vlastní román?
Také ne. Některé příběhy jsou pravděpodobně více zábavné a vzrušující ke čtení, jiné zase při psaní. Nejdůležitější věcí pro mne je psát odlišné příběhy. Jedině tak mohu překvapit čtenáře, ale i sám sebe, což je vždycky fajn. Snadno se začnu nudit, a když zjistím, že příběh přesně do tohoto bodu míří, začnu připravovat nějaký obrat, zlom…

Jakou radu byste dal začínajícím spisovatelům?
Trpělivost. Psaní a vyprávění příběhů je choulostivé umění. Jazyk je vaše zbraň a nezraní vás, pokud máte nějakým příběhem co říct.

Zdroj: nesser.se

Komentáře