Jak si upéct chleba podle receptů našich předků

Výjimečnou kuchařku Pečeme chleba z kvásku, která se zcela jistě neztratí v dnešní záplavě knih zabývajících se vařením, přináší nakladatelství Dauphin. Jde o další titul známé autorky Aleny Gajduškové, ve kterém čtenáři naleznou bezpočet receptů vycházejících za zkušeností našich předků. 

Pečeme chleba z kvásku a děláme domácí těsta jsou výborem i volným pokračováním dvoudílných Domácností našich babiček. Autorka vychází z historických kuchařských knih, dobových živnostenských receptářů, odborných publikací i archivu rodinných, ručně psaných receptů z konce 19. a první poloviny 20. století, ale především -sama vše odzkouší, uhněte, upeče…               

Ukázka, strana 45: Chléb náš vezdejší 

Známé je rčení, že všechno na světě se přejí, jen chleba ne, přestože ho jíme každý den. První chléb v dějinách byl velmi jednoduchý, nekvašený. Hrubě mleté nebo nadrcené obilí se smíchalo s vodou, ze vzniklé hmoty se vytvarovaly placky a ty se pekly na rozpáleném kameni nebo ve žhavém popelu. Při jiném způsobu přípravy obilného pokrmu se šrot nebo mouka smíchaly s vodou na hustou kaši, která se lila na rozpálené kameny a opékala. Placky se mohly připravovat do zásoby nebo konzumovat čerstvé a teplé. Obilné placky se dokonce nemusely péct. Z ječné mouky se vyráběla tzv. máza – placky, které byly pouze usušené. Připravovaly se do zásoby a před konzumací se vlhčily vodou. Obilné placky se dělaly i z uvařené kaše, která mohla být připravená z vody nebo mléka, případně zkvašená. Ta je pravděpodobně předchůdcem našeho kvašeného chleba. Nejstarší dochovaný kvašený chléb pochází přibližně z doby 3500 let př. n. l. a byl nalezen při archeologickém průzkumu sídliště Twann ve Švýcarsku. Vědci se domnívají, že první kvašené chleby vznikly přidáním kyselého mléka do základního těsta nebo ze zapomenutého či odloženého těsta, které mezitím zkvasilo a vykynulo. Druhý literární pramen uvádí, že nejstarší chléb v Evropě pochází z doby před více než 6000 lety v sídlištích, která pokrývala blízkou oblast kolem alpských jezer. K rozšíření kvašeného chleba jakožto základního pokrmu byl zapotřebí nejen kvas (kvásek), ale především kvalitní mouka, kterou bylo možné snadněji semlít na ručním rotačním mlýnku. Do té doby se zrno drtilo pomocí dvou kamenů. Většina pravěkých chlebů byla navzdory našim představám dobré až výborné kvality. Již v době bronzové naši předci uměli připravit a uchovat chlebový kvas. Tvarově byly dávnověké chleby různé. Od vysokých homolí po křehké nebo silnější placky, chleby vekovité, okrouhlé, čtverhranné i trojúhelníkovité. Rituální chleby byly tvarovány a modelovány do podoby zvířat i postav. Mouka na chléb se používala jemně i hrubě mletá. Také se do chleba přidávaly různé koření, med i sladké plody. Chléb byl natolik důležitý, že se na něj nezapomínalo ani v uzavíraných manželských smlouvách. Ani zemřelým ve starém Egyptě se nesměl chléb upírat, proto byl uváděn v obětních seznamech a zobrazován na obětních tabulkách. Spolu s pivem to byly potraviny, kterými byly vybavovány hroby zemřelých. Podle doložených zpráv znali Slované kvas a kvašený chléb v 10. století a pečení chleba v peci v 11. století.

 

MOC 248 Kč                                                                               

Odpovědný redaktor Daniel Podhradský                                                                                           

Vydalo nakladatelství Dauphin roku 2020              

  www.dauphin.cz

 

Komentáře