Sběr víček z PET lahví trhá rekordy

Sbírat víčka se stále vyplatí. Dokládají to nejnovější statistiky soutěže Plastožrout. Letos se jejím prostřednictvím vykoupilo bezmála 230 tun. Loni to bylo necelých 95 tun.

Letošní v pořadí již sedmý ročník skončil kvůli GDPR (evropskému nařízení o ochraně osobních údajů) zhruba o měsíc dříve, přesto společnost Jelínek-Trading, která stojí za projektem Plastožrout, hlásí nejlepší čísla v historii soutěže.

Do sběrných dvorů bylo dovezeno celkem 223 tun víček, z toho bezmála 26 tun připadlo na mateřské a základní školy, charity, nadační fondy a další spolky. Letos se do soutěže „Nakrmte Plastožrouta“ zapojilo celkem 81 škol a školek, což je opět historický rekord.

„Cílem naší soutěže je nenásilnou formou učit děti myslet ekologicky, aby si co nejdříve uvědomily, jak důležité je recyklovat a třídit odpad. Jsme rádi, že i přes určité negativní zprávy píšící o konci těchto sběrů v České republice, můžeme naopak potvrdit, že zájem ze stran škol i veřejnosti výrazně vzrostl,“ vysvětluje Pavel Rosman, jednatel společnosti Jelínek-Trading.

Nejpalčivější problém? Nejsou sběrné dvory
Jedním z důvodů letošních rekordních čísel může být i skutečnost, že většina sběren, které se výkupy víček z PET lahví zabývaly, z ekonomických důvodů skončily. Nevyplatilo se jim v této oblasti podnikat, což vyvolalo mezi mnoha školami v celé České republice hlad po místech, kde by svá vysbíraná víčka mohly zavést a pomoci tak dobré věci.

„Naše společnost nabízí lidem tři sběrná místa v Křelově na Olomoucku, Vrbně pod Pradědem a Rynolticích v Libereckém kraji. Pro další ročník chystáme otevření sběrného dvora např. v Praze, množí se nám totiž zájemci napříč celou republikou,“ dodává Pavel Rosman.

Dobrá věc i dobrý byznys
Vedle didaktického a ekologického účelu má soutěž i význam i z hlediska společenské odpovědnosti. Zapojuje se totiž do ní mnoho právnických osob, firem, nadací a fondů, které se sběrem víček snaží pomoci lidem, kteří to potřebují – například tělesně postiženým dětem.

Za dovezené pytle víček dostanou peníze, které jsou použity třena na pořízení invalidního vozíčku pro děti.

Víčka dovezená do sběrných dvorů poté zaměstnanci společnosti Jelínek-Trading, která se specializuje na recyklaci plastového odpadu, protřídí a dále zpracují. „Jelikož se specializujeme na recyklaci, všechna víčka jdou na produkci výrobků v našich závodech. Většinou je podrtíme a použijeme pro výrobu našich recyklovatelných kompostérů. Takže i z pohledu ekonomického má pro firmy smysl tyto sběry organizovat,“ vysvětluje Jiří Böhm, obchodní a PR konzultant společnosti Jelínek-Trading.

Nejčastější chyby při sběru víček
A na co by si zájemci o sběr víček z PET lahví měli dávat pozor? Je to především kontaminace víček. To znamená, že ne všechna víčka patří do sběru. Plastožrout se soustředí na víčka z HDPE 2, což je polyethylen s vysokou hustotou, jehož obrovskou výhodou je, že je plně recyklovatelný. Obecně se jedná o všechna víčka z PET lahví. Víčka musí být jednodruhová, tedy žádné membrány či víčka skládající se ze dvou částí.

Naopak ke kontaminovaným víčkám patří ta od saponátů, káv, obalů od sýrů ze supermarketů, víčka s membránou a uzávěrem, častým u dětských pitíček. Nevykupují se tak víčka s označením PET 1, LDPE 4, PVC 3, PP 5, PS 6. Označení lze zkontrolovat na boční straně víčka.

Zdroj: Plastožrout

Komentáře