Odborník radí: Proč zapíjet léky jen čistou vodou?

Současné užívání několika léků s sebou může nést řadu rizik. Z průzkumu lékáren BENU vyplynulo, že 40 % z respondentů si neuvědomuje, že předepsané léky od různých specialistů a jejich vzájemné působení nikdo z lékařů nekontroluje. A přitom zrovna toto vzájemné působení léků a různých doplňků stravy může zásadním způsobem podpořit, omezit nebo zcela zmařit léčbu, prevenci a v krajním případě i ohrozit zdraví pacientů. Ti by měli proto věnovat pozornost v prvé řadě příbalovým informacím. Podle odborníků by řešením mohla být systémová elektronizace zdravotnictví, která bezpečnost výdeje léků zvyšuje už tím, že upozorní na předepsané či už vydané léky pro pacienta v předchozím období už přímo samotného lékaře.

Některé léky se vzájemně ovlivňují. Jeden léčivý přípravek může měnit sílu a trvání účinku druhého. Může ale také docházet k vzájemnému ovlivňování účinků a dokonce i k účinkům nežádoucím. „Ideálním případem je, pokud pacient užívá pouze jediný lék. Léčivá látka má pak v organismu předpokládaný účinek,“ říká Petra Horváthová, vedoucí lékárny BENU na Národní třídě v Praze s tím, že užívání více léků se ale často nevyhnou zejména starší či hodně nemocní lidé, kteří tím mohou být ohroženi.

K interakcím může docházet jednak mezi současně užívanými léčivými přípravky, ale i mezi léky a dalšími látkami, například potravinami, nápoji či fytofarmaky. „Mezi známé interakce patří například působení alkoholu s léky, jako jsou tricyklická antidepresiva, tetracyklinová antibiotika či paracetamol. Klinicky významné interakce mezi léky působí nejčastěji léky na ředění krve, léky ovlivňující srdeční rytmus nebo nesteroidní antirevmatika,“ říká Hana Pavlíčková z tiskového a informačního oddělení Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL).

Přitom hrozba nežádoucí interakce může nastat i v případech, u kterých by to laická veřejnost čekat nemusela. „Velmi často je zodpovědný za lékovou interakci grep. Obecně platí, že čím větší citrusový plod, tím větší riziko závažnějších interakcí,“ uvedla Petra Horváthová z BENU, podle které konzumace grepů může způsobit zvýšení účinku, a to až do toxických hladin, u blokátorů vápníkových kanálů, dále u anxiolytik, imunosupresiv, antihistaminik, statinů či antidepresiv.

V lékárně vás upozorní
Lékové interakce nikdo centrálně nesleduje. Takto se k pacientům mohou od různých lékařů, kteří o sobě navzájem nevědí, dostat léky, jež se současně brát nesmí, nebo léky, které mají stejnou účinnou látku, a pacient pak do sebe nevědomky dostává její dvojnásobné množství.  Podle odborníků by řešením mohla být systémová elektronizace zdravotnictví, která umožnuje pacientovi, lékaři i lékárníkovi mít nepřetržitě dostupný přehled o tom, jaké léky jsou předepsány a jaké se mají pacientovi v lékárně vydat. „Mnohem bezpečnější je, když mám o pacientech ověřené a autorizované klinické záznamy. Vím, jakou léčbu mu doporučili lékaři specialisté a znám výsledky laboratorních vyšetření od jiných kolegů, které bych při léčbě měla vzít do úvahy. Takto se můžu vyvarovat předepsání léků, které můžou vyvolat interakci a způsobit pacientovi nežádoucí reakce,“ říká MUDr. Helga Kajanová, lékařka a medicínská poradkyně pro elektronizaci zdravotnictví s tím, že například ve slovenském řešení elektronizace zdravotnictví má i lékárník po souhlase pacienta možnost zkontrolovat interakce a duplicity mezi léky, které právě vydává v lékárně a léky, které pacient už užívá a má je zapsané v elektronické zdravotní knížce.

S riziky užívání několika léků vám vždy také poradí specialista, tedy farmaceut. „Do lékáren BENU se můžete přijít poradit kdykoli. Lékárník potřebuje vidět seznam veškerých léků, které pacient bere a podle toho dokáže medikaci upravit. Je určitě lepší se dopředu zeptat, než pak řešit zdravotní následky nevhodných kombinací,“ vysvětluje Petra Horváthová. Pro stálé zákazníky nabízíé tento lékárenský řetězec BENU Lékovou kartu, která umí nevhodné kombinace léků pohlídat a upozornit na ně. Vedle nebezpečnosti léků se průzkum BENU Lékáren zaměřil také na znalost svých léků. Jen 6 z 10 lidí zná osobně své léky a ví jak je užívat a s čím kombinovat.  „V případě, že existuje u některého léku možnost interakce s nežádoucími účinky, je na to pacient upozorněn v příbalové informaci,“ říká Hana Pavlíčková ze SÚKL.

Snad každý z nás se někdy v životě dostal, případně dostane do situace, kdy je třeba brát léky. Někdy dokonce více najednou a delší dobu. Některé léky ve vzájemné kombinaci mohou reagovat a způsobovat problémy. Co ale možná netušíte je fakt, že na léky, které berete, mohou mít negativní vliv i běžné potraviny a bylinky. Příklady toho, jaké překvapivé interakce mohou nastat, nám nastínila Mgr. Petra Horváthová z BENU Lékárny na Národní třídě v Praze.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“12819″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“253″}}]]

Mgr. Petra Horváthová

Farmaceutické interakce
Lékové interakce s potravou se dají rozdělit na několik druhů. Mezi farmaceutické interakce patří ty, kdy se léčivo v kontaktu s danou potravinou či nápojem vysráží do nevstřebatelného komplexu a tím ztratí svůj účinek. Například běžný černý čaj obsahuje velké množství tříslovin, které mohou vytvořit tzv. cheláty s léky iontového charakteru a snížit tak vstřebávání a účinek některých látek – například u léků na štítnou žlázu.

Je možné, že jste už slyšeli o tom, že byste při braní antibiotika s účinnou látkou doxycyklin neměli pít mléko. Je to opravdu tak, neboť mléko snižuje jeho účinnost. Stejný dopad má železo a vápník v potravinách na antibiotika na bázi ofloxcinu, klaritromycinu, ciprofloxacinu a opět doxycyklinu. Vápník má rovněž snižující účinek na léky na štítnou žlázu, stejně jako čaj. Rovněž některé doplňky stravy a moderní potraviny pomáhající detoxikaci mohou také přispět ke snížení absorpce a tím i účinku léků. Jedná se třeba o Psyllium, Chia semínka, Enterosgel, černé uhlí – ty mají vysoký absorpční potenciál, léčivo na sebe navážou a vyloučí ho z organismu, aniž by se mohlo vstřebat. Pak se nemusí účinek vůbec dostavit. Tento účinek je, dá se říci, nespecifický – funguje prakticky na veškerá léčiva – naváže je na sebe již ve střevu a vyloučí.

Psyllium je v tomto obzvláště efektivní. Váže na sebe také velkou dávku cukrů, tak může vést u pacientů léčených léky na vysoký cukr až hypogklykemizující efekt – náhlý, výrazný a nežádoucí pokles hladiny cukru. Také na sebe velmi dobře váže např. lithium (antidepresivum) a karbamazepin (antiepileptikum), které pak nemají žádoucí efekt.

Farmakodynamické interakce
Jak už název napovídá, farmakodynamické interakce se týkají zesilování (až násobení) či snižování až zamezení účinku léku. Zesilující efekt mají například diuretika ve spojení s petrželí, kdy nutí ke zvýšenému močení a ztrátě tekutin. Pokud berete diazepan a uděláte si odvar z kozlíku lékařského, zesílíte účinky tohoto sedativa, což může být velmi nebezpečné. Stejně tak při společném užívání warfarinu a oblíbené ginkgo biloby  stoupá riziko zvýšeného krvácení.  U již zmíněného warfarinu ale můžete také dočkat sníženého účinku, pokud si k němu „naložíte“ na talíř brukvovitou zeleninu. Kapusta, špenát, brokolice, zelný salát – to vše obsahuje vitamin K, přičemž úkolem warfarinu je právě blokace vitaminu K, aby se snížila srážlivost krve. Jinými slovy zde pak dochází k přilévání oleje do ohně. Dobrý nápad rovněž není kombinovat na kašel kodein a břečťanový sirup (např. Hedelix). Kodein totiž potlačuje nutkání ke kašli, zatímco břečťan podporuje vykašlávání. Kyselina listová zase pro změnu snižuje účinek methotrexátu, který patří mezi cytostatika. A tak bychom mohli pokračovat.

Farmakokinetické interakce
V těchto interakcích se jedná o vliv na pohyb léčiva v organismu. Buď jeho přeměny či vyloučení z těla. Takových interakcí je celá řada a spousta potravin a potravních doplňků jsou inhibitory či induktory jaterních enzymů a dalších faktorů, které se podílí na transformaci léčiv v těle.

Co jsou inhibitory enzymů? Enzymy nám pomáhají v přeměně a vyloučení léčiv z organismu. Jestliže nějaká potravina inhibuje (zpomaluje) enzymy, může to vést k zadržení léčiv v těle – lék se vylučuje zpomaleně, kumuluje se a zvyšuje se jeho léčebný i nežádoucí účinek, a to až do nebezpečné toxicity.

Příkladem mohou být citrusy (hlavně grep a pomelo – čím větší citrusový plod, tím hůře), které tak zvyšují nežádoucí účinek léků na cholesterol či na srdeční arytmii, přičemž podobný účinek má i zázvor nebo granátové jablko. Oblíbený ostropestřec, který používáme na péči o naše játra, dokáže negativně ovlivňovat účinky již zmiňovaného warfarinu, antibiotika metronidazolu nebo léků na vysoký krevní tlak. Klanopraška čínská zvyšuje koncentraci některých léků v organismu.

Nečekaný problém vám mohou způsobit i jablka, která přispívají ke kumulaci léků v organismu. Proto je vhodné zapíjet léky čistou vodou – ne jablečnými a grepovými džusy či čajem.
Induktory enzymů oproti tomu mohou způsobovat rychlejší vyloučení léků z těla, čímž dojde k výraznému snížení až zrušení požadovaného účinku. Které potraviny a, což je obzvlášť nemilé, jinak zdravé bylinky sem mohou patřit? Tak například třezalka, která negativně ovlivňuje řadu imunosupresiv, antimykotik, entiepileptik, antikoncepcí, antidepresiv a podobně. Podobné účinky (v menší míře) mají například rakytník, roibos nebo echinacea. Všechny způsobují snížení až vymizení efektu léků. Také běžný česnek snižuje koncentraci již několikrát zmiňovaného warfarinu, stejně jako brukvovitá zelenina. Rovněž soja snižuje účinek celé řady léků, stejně jako kurkuma, která může mj. způsobit selhání určitých typů antibiotik a dalších léčiv. Další jinak tělu velmi prospěšnou potravinou je goji a aneb kustovnice čínská. U řady léků však tento plod snižuje účinek, ovšem např. u léků na srdce ho naopak zvyšuje. Mimo to ale také zvyšuje hypogykemizující účinek antidiabetik a jako už asi desátá potravina v pořadí také negativně působí na warfarin.

Mezi nebezpečné induktory patří také THC aneb konopí, které zvyšuje výskyt pádů a závratí u pacientů současně léčených léky ovlivňujícími svalový tonus (Baclofen, Dorsiflex) a sedativ. V neposlední řadě je vysokým induktorem i inhibitorem celé řady léků také cigaretový kouř!

Obecně problémové skupiny léků či potravin
Jak je vidět, snaha podpořit léčbu pomocí jinak velmi prospěšného ovoce nebo bylinek se ne vždy vyplácí, a to uvedený výčet není ani zdaleka úplný. Podle magistry Horváthové je potřeba také brát v potaz další problémové skupiny léků a potravin. Sem patří např. antacida (léky na překyselení žaludku), minerály – vápník, hořčík, železo, zinek, draslík; mléko a mléčné výrobky, černý čaj a černé uhlí, které snižují vstřebání jiných léků, zejména pak antibiotik. Také léky doplňující hormony štítné žlázy by měly mít odstup od jídla aspoň ½ hodiny a zapíjet jen vodou. Užíváte-li nějaké léky, vždy je dobré zjistit, zda neinteragují s grepem či třezalkou, které patří mezi nejčastěji se objevující interakce. Spoustu interakcí mají léky psychiatrické, imunosupresivní, antibiotika, léky na srdeční arytmie a cholesterol.

Jak se v tom všem vyznat? Mgr. Petra Horváthová doporučuje zajímat u každého konkrétního léku, který berete, nejen o interakce s jinými léky, ale právě i s potravinami a doplňky stravy. „Do lékáren BENU se můžete přijít poradit kdykoliv i bez toho, že byste zrovna nějaký lék vyzvedávali na předpis nebo kupovali. O radu s nežádoucími interakcemi léků a potravin si také můžete zatelefonovat. Je určitě lepší se dopředu zeptat, než pak řešit zdravotní následky nevhodných kombinací,“ radí na závěr magistra Horváthová.

Komentáře