Tentokrát otázky Káji Pavlíčka zodpovídá Petr Hidvéghy, 21 let.
Proč jsi se přihlásil do muže roku?
Za prvé na naléhání rodinných příslušníků, kteří do mě šili už od mých 15 let, že bych měl prodat, co mám. Chtěl jsem je umlčet a ono to vyšlo. A za druhé, všichni si ze mě dělali legraci, že to nedotáhnu ani do semifinále a když jsem zjistil, že jsem ve finálové dvanáctce, rozhodl jsem se, že už se o to nějak poperu.
Co ti udělalo v životě největší radost?
Pokaždé, když jsem mohl udělat radost rodičům tím, že jsem splnil jejich očekávání, za to, co pro mě v životě vždycky udělali.
Jaký dobrý skutek jsi v životě vykonal?
Já se snažím vždycky tak nějak lidem pomáhat, ale pokaždé se snažím udělat maximum pro ty, na kterých mi nejvíce záleží. Samozřejmě jsem dal párkrát peníze bezdomovci, i když jsem věděl, že si za to stejně koupí flašku, nebo jsem pomohl slepci přes přechod a jednou jsem našel auto s klíčem v zámku od dveří, tak jsem auto zamknul, zavolal Městskou policii a klíče jím odevzdal. Na okně jsem nechal lísteček se vzkazem, kde majitel klíčky najde.
Čeho chceš v životě dosáhnout?
Být tak dobrým člověkem, jakým mě učili být moji rodiče. Zabezpečit se tak, abychom se já a moje rodina nemuseli ohlížet na peníze, a zůstat takový jaký jsem, i kdybych něco vyhrál nebo byl bohatý.
Jaké nosíš spodní prádlo?
Nosím trenky.
S kým bys chtěl strávit noc?
Tak to netuším, s tím, s kým ji trávit chci, už ji většinou trávím.
Jakou otázku bys nikdy nechtěl dostat?
Většina otázek, které jsou hodně na tělo, nejsou příjemné, takže asi právě těm bych se vyvaroval.
