Deník z Cannes, čtvrtek: Spojuje nás láska k filmu a nedostatek spánku!

Filmový festival v Cannes samozřejmě není od toho, aby ho člověk prospal, ale aspoň těch základních pět hodin spánku by přišlo vhod. Přináším pozdrav z místa, kde lidé jsou vzhůru jen ve frontě na film, v přítmí filmového sálu pak jejich víčka často obtěžká luzný sen…

Po předchozí probdělé noci jsem doufala, že na dnešek dospím spánkový deficit, bohužel situace byla naprosto totožná jako předchozí večer, pouze s tím rozdílem, že spolubydlící již spokojeně podřimovali uvnitř pokoje a nedalo se na ně dobušit. Spát však můžu doma (nebo v kině), takže si pojďme spíše zrekapitulovat, co všechno se dělo čtvrtý den mého pobytu na festivalu v Cannes. 

Čtvrteční ráno bylo poznamenáno hustým a vytrvalým deštěm. Zaměstnanci hotelu nám řekli, že máme možnost okusit typické canneské počasí: nestálé a vrtkavé jako světská sláva filmových hvězd – sluneční svit doprovází prudký vítr (který mi vzal festivalový program a odnesl ho někam v dál), který je druhý den vystřídán bouřkou a lijákem. Když přestalo pršet, tak jsme usoudili, že je vhodný čas postavit se do fronty na nový film slavného režiséra Jean Luca Godarda. Bohužel ostatní lidé byli na rozdíl od nás ochotni onu frontu vystát v dešti, proto jsme se do sálu pro čtyři sta lidí již nedostali. 

Běžný den festivalového návštěvníka je většinou naplněn úmorným čekáním. Nejčastěji byste nás viděli posedávat na schodech nebo na zemi, se zutými botami, aby si ušmajdané nohy odpočinuly. Spektrum lidí, kteří se pohybují po areálu, je celkově rozmanité. Potkáte tu baťůžkáře v sešlapaných žabkách, jak míjí dámu na podpatcích a večerní toaletě. Před hlavním palácem v průběhu celého dne stojí lidé ve smokingu s cedulkami „Invitations“ a s nadějí, že jim někdo nabídne lístek na promítání filmů v hlavní soutěži v sále bratří Lumiérů. Včera to díky promítání filmu „Mommy“ režiséra Xaviera Dolana vypadalo, jakoby spousta ztracených děti hledalo svou maminku – lidé držící cedulky s nápisem „Mommy please“ byli na každém rohu. 

Dalším druhem návštěvníků jsou lovci celebrit, kteří nic neponechávají náhodě, a kvůli fotce osobnosti na červeném koberci, stojí klidně hodinu na štaflích. Štafle, díky kterým mají tito lovci lepší výhled, jsou rozestavěny podél celého červeného koberce. Když jsem balila věci do Cannes, přenosný žebřík mě opravdu nenapadlo si vzít. Tak snad příště ;-). 

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“2791″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“600″}}]]

Festivalový areál je velice důkladně chráněn – každý návštěvník je při vstupu prošacován, detekován a je mu prohledán obsah tašek. V kině se nesmí jíst a samozřejmě se nedoporučuje nosit do areálu zbraně a výbušniny ;-). Nejoblíbenějším stanovištěm však (alespoň pro mě) zůstává stanoviště Nespresso, kde nám zadarmo vaří silnou kávu stejné značky. Ta je tu opravdu potřeba. 

Po neúspěšném pokusu s Godardovým filmem jsem vzala za vděk filmem In the name of my daughter, na kterém naopak bylo poloprázdno. Film podle skutečné události s franoucouzskou hvězdou Catherine Deneuve nesklidil ani žádný potlesk, ale záběry na riviéru kolem Nice (kde se film odehrává) byly alespoň odpočinkem pro mé unavené oči.

Vrchol včerejšího dne přišel v deset večer, kdy byl slavnostně uveden italský film Incompresa režisérky Asia Argento, v hlavní roli s Charlotte Gainsbourg. Humorný a upřímný snímek o dospívání byl po zásluze odměněn dlouhotrvajícím potleskem. Odcházela jsem s úsměvem na tváři, neboť jsem ještě nevěděla, že mě čekají tři hodiny na zemi před pokojem. Alespoň jsem se seznámila s mladými filmovými tvůrci ze Singapuru, kteří bydlí ve stejném hotelu a měli naprosto stejný problém jako já. Všechny lidi v Cannes tedy spojují dvě věci: láska k filmu a nedostatek spánku. A to první vyvažuje druhé. Tak nashle zítra!  

Kristýna

Předchozí dny:

http://www.jomagazin.cz/denik-z-cannes-pondeli-sok-prsi-tady-co-s-temi-v…

http://www.jomagazin.cz/denik-z-cannes-utery-idol-robert-pattinson-spatr…

http://www.jomagazin.cz/denik-z-cannes-streda-rezisersky-debut-fesneho-herce-do-postele-az-k-ranu#.U38ig17ACOc

Komentáře