Film Cesta domů dotočen. Co udělala Eva Holubová, když v pantoflích potkala zmiji?

Celý jeden rok trvalo natáčení nového filmu Tomáše Vorla Cesta Domů, kterým režisér uzavírá svou vesnickou trilogii s filmy Cesta z města a Cesta do lesa. První klapka padla na začátku srpna 2018, ta poslední v srpnu 2019. Premiéra v kinech je pak v plánu na srpen 2020.

Potřebovali jsme natočit život i přírodu ve všech ročních obdobích. Proto jsme měli natáčecí bloky v létě, na podzim, v zimě, na jaře a zase v létě,“ vysvětluje Tomáš Vorel nezvykle dlouhé natáčení. „A nemohli jsme přeskakovat, museli jsme točit chronologicky, protože dvouletá Ema Šteflová, která hrála hlavní dětskou roli, nám vyrůstala před očima…“

Cesta domů zakončuje příběhy tří rodin z předchozích filmových „cest“. Zemědělskou rodinu Papošů opět hraje Bolek Polívka a Eva Holubová. Přistěhovatelskou rodinu Maráků Tomáš Hanák a Barbora Nimcová. Hlavní roli revírníka Ludvy ztvární opět Tomáš Vorel jr,  jeho ženu Lucie Šteflová. Znovu se také objeví Milan Šteindler jako předseda myslivců nebo sám režisér Tomáš Vorel jako myslivec.

Osudy postav se završí dvacet let po uvedení Cesty z města.

Tvůrci neskrývají úmysl vzdát hold životu na vsi, vesnickým tradicím a rodinnému sedlačení, soužití s přírodou a krajinou a boji proti rozpínavé civilizaci měst. Stejně jako předchozí dva filmy volné trilogie, i Cesta domů vznikala v téměř nedotčené oblasti v okolí Rabštejna nad Střelou. Zároveň odtud pochází i samotný scénář k filmu. „Scénář jsem dal dohromady z příběhů a historek, které jsem tady slyšel nebo sám zažil.  Při psaní mi pomáhali místní sedláci, lesníci a myslivci…“ říká režisér Vorel.

Propojení s přírodou dokládá i situace u jednoho z posledních dní natáčení. Práce v jednu chvíli narušila zmije, která se objevila v místech, kde měla stát Eva Holubová v pantoflích. Herečka ovšem nezapřela, že žije ve městě a pro záběr vyžadovala holínky.

Po skončení natáčení bude následovat střih, postprodukce a práce na trikových sekvencích. „Snažili jsme se natáčet vše autenticky, čekali jsme až uzraje pšenice, až vykvete řepka, až napadne sníh. Podařilo se nám natočit srnce v pšenici, jelena v říji, kachny nad rybníkem. Ale něco se zachytit nedá. Třeba letící ledňáček nad řekou, nebo blesk, jak rozštípne strom…To se musí dotvořit na počítačích 3D animací,“ dodává režisér Vorel.

Komentáře