Herec Václav Postránecký o roli v novém filmu: Do očí mi šplíchali pepřový sprej!

Již ve čtvrtek 8. 11. přijde do kin nový film režiséra Jana Pachla Ten, kdo tě miloval na motivy stejnojmenné knihy Marie Poledňákové s jedinečným hereckým obsazením. Komediálně laděná rodinná detektivka s vánoční atmosférou z lázeňského města Karlovy Vary. A v jedné z hlavních rolí se objeví i Václav Postránecký!

Pamatujete si na okamžik, kdy jste se poprvé potkal s Marií Poledňákovou?
„S Marií Poledňákovou jsme se sešli zajímavým způsobem, neboť ona dříve znala mojí ženu, která tancovala v nějaké její inscenaci. Teprve až pak, po mé ženě, učinila zkušenost se mnou. Poprvé jsme spolu natočili nějakou televizní inscenaci, už si ale nepamatuji, co to bylo. A pak se stalo, že Mařenka Poledňáková navštívila divadelní představení Pes na seně v Divadle Rokoko, které bylo tenkrát součástí Městských divadel pražských. Říkala, že se tak dobře bavila, až si otloukla čelo o opěradlo v předešlé řadě. A tak přišla nabídla na práci ve filmu S tebou mě baví svět. Myslím, že velkou zásluhu na tom, že jsme spolu pracovali i nadále, má Julek Satinský, kterého jsem v podstatě Marii Poledňákové vnutil.“

Jak to?
„Nebyla si jistá, kdo z té dvojice je větší alkoholik (směje se), jestli Lasica nebo Satinský a já jsem řekl, za co už jsem se Milanovi Lasicovi omluvil, že je to tak, že tím, kdo pije víc je Milan Lasica, protože jsem Julka už znal z předešlé spolupráce a zamiloval jsem se do něj. Nikdy jsem toho nelitoval, protože on mi – už dospělému člověku – otevřel nový svět, který jsem do té doby neznal. Takže jsme pak ještě natočili Zkrocení zlého muže a myslím ještě něco dalšího s Julkem Satinským a Marií Poledňákovou. To byla moje cesta k Mařence.“

Máte nějaký nezapomenutelný zážitek z natáčení nezapomenutelné komedie S tebou mě baví svět?
„První na mysli mi vyvstane Marie Poledňáková, protože ona spolehlivě odčerpala od každého z nás zážitky z rodin a všechny je zanesla do scénáře. Hlavně měla mimořádný dar. Julek Satinský tomu říkal, že je čarodějnice, protože pamětníci v oblasti Krkonoš, kde jsme točili, nepamatovali, že celé tři neděle beze zbytku každou noc sněžilo a každý den bylo modrojasno bez jediného obláčku. To se tam ještě nikdy nestalo. Když to takhle probíhalo už třetí den, tak jsme se složili s Julkem Satinským a koupili jsme Mařence Poledňákové to největší koště, které bylo k dostání, aby to laskavě na tom koštěti dorežírovala až do konce, když ten začátek byl tak úspěšný.“

Je na to filmu Ten, kdo tě miloval vaše první spolupráce s režisérem Janem Pachlem a jak si jí užíváte?
„Nene. A nevím, čím to je, že si Honza Pachl myslí, že šedé buňky mozkové, které zdobily Hercula Poirota, se snad nalézají i v mé hlavě, protože toto už je druhý detektiv, kterého pro něj dělám. Shodou okolností byla v té předchozí sestavě i Soňa Norisová, která byla podezřelá ze spoluúčasti na zločinu a tady vlastně také, takže nic nového. Asi už má Jan Pachl strach, že už jsem moc starý, tak mi píše stále ten jeden příběh (směje se).“

Můžete porovnat přístup Jana Pachla a Marie Poledňákové. Je patrný mužský a ženský přístup?
„Nevím, jak by to Honzíkovi slušelo na koštěti, ale musím říci, že on nečaruje způsobem Marie Poledňákové, ale kouzelný je. V mých očích se to projevuje tak, že on se do dneška nedozvěděl, co je to problém. On vůbec neví, co to znamená. Když se někdo tváří zdrceně, zborceně a stěžuje si na něco, tak se zeptá: „O co jde?” a když se mu řekne, o co kráčí, tak rázně prohlásí: „Ale to přeci žádný problém není” a okamžitě to vyřeší tím nejjednodušším a nejlepším způsobem. Takže něco z té Mařenky určitě má, také čaruje.“

Na jakou scénu z natáčení filmu Ten, kdo tě miloval nezapomenete?
„Pro mě byl největší problém pepřový sprej do očí, do mých očí. Ony jsou sice malé, ale pepřový sprej tam dokáže udělat divy. Takže to bylo docela těžké předstírat, že mám plné oči pepřového spreje. Myslím, že to byla pro mne nejtěžší scéna z celého filmu.!

A v pozitivním slova smyslu je tato scéna ta, kterou jste si nejvíc užil, nebo byla ještě nějaká jiná?
„Vzhledem k tomu, že mě baví problémy řešit a že mě nebaví jednoduché věci, tak asi ano. Těší mě, když je něco řešit, když je nějaký složitý úkol, to jsem ve svém živlu.“

Který film Marie Poledňákové patří k vašim nejoblíbenějším?
„Určitě ten první, který jsme spolu dělali. Vzpomínám si, že když byla premiéra v Blaníku, tak jsme tam přišli s manželkou a produkční mne čapla hned u vchodu a říkala: “Vašku, prosím tě, pojď uklidnit Marii, protože se nám zhroutila.” Tak jsem seběhl dolů do salonku pro účinkující a ona skutečně byla uplakaná, make-up pryč a zoufale naříkala. Ptám se, co se stalo a ona říká: “Přečti si Rudé právo.” Psalo se tam, že něco tak strašného jako je film S tebou mě baví svět vůbec nikdy nemělo vzniknout, že to není obraz skutečnosti, že u nás lidé takhle nežijí. A já jí říkám: “Marie, neblbni. Co tě to stálo, aby ti v Rudým právu napsali takovouhle kritiku. Já ti přísahám, že premiéra bude trvat minimálně dva měsíce a lidi se na to pohrnou především díky této kritice.” Nevím, jestli jsem měl pravdu, ale pravdou je, že premiéra v kinech opravdu trvala déle než dva měsíce.“

Komentáře