Herečka Simona Prasková prozradila: Mám ráda ležérní a provokující módu!

Soudkyně Barbara – touto rolí, ve které se objevila, se herečka Simona Prasková nesmazatelně zapsala do povědomí diváků. Poslední dobou se ve filmech a seriálech objevuje stále častěji. Zahrála si ve Špindlu, ale i v seriálech České století, Modrparta, anebo Bohéma. Nejen před kamerou či na jevišti se ale Simona ráda hezky obléká a ženskou módu miluje.

Simono, jaký je váš vztah k módě?
„Nemůžu říct, že bych se vyloženě řídila módními trendy, důležité pro mě je, jak se cítím a zda je mi v dané situaci a šatičkách zrovna fajn. Mám ráda modu ležérní a provokující, nezáleží mi na tom, kolik daný model stál, jde mi o to, aby mi to seklo. Nepatřím k lidem, kteří nosí jen ty nejdražší kousky, protože to přísluší jejich postavení.“

Jaký kousek ve vašem šatníku rozhodně nesmí chybět?
„Jsou to šaty na různé společenské příležitosti. Šatičky miluju barevné rozevláté, a taky dlouhé společenské a večerní. Nevadí mi ani džíny, když je k tomu příležitost.“

Je naopak něco, co byste si na sebe nikdy nevzala?
„Ano, hodně nerada nám kostýmky, v nich hraju většinou jen před kamerou, protože jako naschvál mě filmaři často typově obsazují do rolí podnikatelek, právniček a dříve i úřednic.“

Sledujete módní trendy a řídíte se podle nich?
„Sleduju a někdy jich i využiju, ale oblékám se podle svého nejčastěji. Do toho, co se líbí opravdu mně.“

Využíváte služeb stylisty, necháte si poradit?
„Ano, mám kolem sebe vizážisty a stylisty ať už v soukromí či profesně, když je čas a prostor ráda si nechám poradit, anebo zkontrolovat svoji volbu. Ale vždy s tím musím vnitřně souhlasit, jinak by se veškerá snaha minula účinkem…“

Necháváte si oblečení ušít i na míru, a když ano, máte oblíbeného návrháře?
„Pár modelů šitých na míru mám též.  Líbí se mi modely od návrhářky Ivany Follové, její nápady a oblečení mi vždy udělá radost a pozvedne náladu. Navíc jsem jí už několikrát její nápadité modely předváděla na módních přehlídkách a potkala jsem se s ní i profesně, kdy byla výtvarnice kostýmů v připravovaném celovečerním filmu režisérky a scenáristky Olgy Dabrowské Děti samoty.“

K ženě patří kabelka – jakým dáváte přednost vy a slaďujete ji s botami či modelem, kterým máte na sobě?
„Kabelky jsou moje slabost! Miluju kožené kabelky v různých barvách a variacích, od malých až po ty největší. A když kabelka skvěle ladí k botám i šatům, cítím se nádherně. Mám i několik kabelek, které kožené nejsou, ale mám je na různé nahodilé příležitosti, pro jejich zajímavost a originalitu. Často se mi u kabelek ničí látkový vnitřek, evidentně do nich dávám více věcí, než je kabelka schopna pojmout. V poslední době proto upřednostňuju na běžné nošení velkou tašku uvnitř s více přihrádkami, abych přesně věděla, co kde mám, než šátrat v obrovské tašce s jednou přihrádkou a nakonec to třeba najdete, až tašku celou vysypete.“

Dalším nezbytným ženským doplňkem jsou lodičky. Jak se v nich cítíte, dáváte jim přednost před pohodlím?
„Lodičky považuju za velmi důležité a nepostradatelné zvlášť při společenských akcích. Co se ale civilu týče, mileráda se bez nich obejdu, protože dávám přednost pohodlí a možnosti se dobře pohybovat před parádou. Jsem si též vědoma, že vysoké podpatky často deformují chodidlo, což je zejména v pozdějším věku nevratné.“

Za chvíli začne podzim, jak tedy vypadá váš typický podzimní šatník?
„Jsou to zase šatičky, ale už ne z úplně lehkého materiálu, hedvábí apod. Dále mám ráda prodloužená trika, která nosím k legínám nebo úzkým jeansům. Miluju volné rozevláté pastelové svetříky k tomu a polovysoké mokasíny z měkké kůže.“

Jak se mění vaše oblečení ve skříni právě při přechodu z léta na podzim?
„Já to období hrozně nemám ráda a vysloveně i tuto změnu. Moje srdeční období je léto a k tomu slunce a voda, nejlépe plavky a lehounké šatičky. Tohle období vždy přijde pohledu najednou a já si to vůbec nestíhám uvědomit a je to trochu šok s končícím létem měnit šatník za podzimní. Je ale pravda , že letošní léto, co se teplot týče, bylo opravdu přes míru a pro mě byl kolikrát probém, mít na sobě i ty nejlehčí šatičky.“

K podzimu patří i kabátky či kozačky. Jaké místo ty mají u vás ve skříni, nosíte je ráda?
„Kabátky i kozačky miluju. Kabátky kožené dlouhé i krátké a někdy i z příjemné látky. Kožené černé, hnědé nebo tmavěmodré kozačky na polovysokém podpatku jsou pak skvělým doplňkem.“

Dáváte přednost spíš elegantní, ženské módě, anebo vás můžeme potkat i v ryze sportovním oblečení?
„Jednoznačně elegantní ženské modě, nejsem vůbec sportovní typ, co se oblečení týče. Ale je to paradox, protože celý život cvičím, běhám, sportuju.“

Máte krásně štíhlou figuru. Jak se udržujete v kondici?
„Už několik let pravidelné chodím do  jógy. Dlouhá léta jsem měla psí kamarády, se kterými jsem 3x denně chodila na dlouhé procházky na louku a do lesa. Teď mi zbyla jen ta jóga a na chalupě kolo a plavání na Lipně. Důležitá je také strava – 3x za rok držím přírodní 28 denní detox podle Antonie Mančingové, kdy jíte minimum masa, a když, tak pouze bílé maso a ryby, hodně zeleniny, žádné pečivo.“

Co teď připravujete a kde vás můžeme vidět?
„Nedávno jsem dotočila celovečerní film režisérky a scenáristky Olgy Dabrowské Děti  samoty, který bude mít premiéru v  kinech v lednu 2019. Hraju zde jednu ze zásadních rolí- soudkyni Janu Arazimovou. Ta je ale zcela odlišná od té, kterou jsem ztvárňovala v roce  2015 v Soudkyni Barbaře. A také jsem byla oslovena mladým režisérem Františkem Jílkem ke spolupráci na dokumentu o světově uznávaném režisérovi Miloši Formanovi v souvislosti s jeho životem v Čechách v rodinném  penzionu Rut na Máchově jezeře. Když vše dobře dopadne, čeká mě několik zajímavých rolí i v televizích, a to i internetových.“

A co se týká divadla a výuky?
„Od září opět vystupuji ve scénických čteních Jana Kačera a Vlastimila Venclíka v Malostranské Besedě.  V divadle v Celetné a v Divadle v Řeznické hrajeme stále hru rež. Marianny Arzumanové Traktát  o lásce. Srdečně zvu diváky na reprízu do Divadla v Celetné 16. 10. 2018 a 3. 11. 2018 v 19.30 hod. A co se týká pedagogické činnosti, opět pokračuji ve výuce herectví a jevištní mluvy na Mezinárodní konzervatoři Praha.“

Foto Petr Burda, Zdeněk Kovář a archiv S. Praskové

Komentáře