Cappella Mariana vydává album s hudbou renesanční Prahy

Cappella Mariana je mezinárodně úspěšný komorní vokální soubor, který se specializuje na interpretaci středověkého vícehlasu, renesanční polyfonie a vokálních děl raného baroka. V souboru, který loni oslavil deset let od svého založení, se setkávají pěvecké hvězdy v oblasti staré hudby, jako jsou například sopranistky Hana Blažíková či Barbora Kabátková. Ansábl působí pod uměleckým vedením Vojtěcha Semeráda a je vyhledávaným interpretem renesanční polyfonie na nejvýznamnějších evropských pódiích a festivalech. V pátek 30. srpna 2019 vydáváCappella Mariana v pořadí již páté album, které bylo nazvané Praga Rosa Bohemiae.

Album Praga Rosa Bohemiae čerpá z tvorby skladatelů historického období, kdy Praha zažívala roky největší slávy, kdy se stala rušnou křižovatkou Evropy a neodolatelným magnetem pro umělce. Za vlády uměnímilovného císaře a krále Rudolfa II. se v Praze, jako v tavícím kotlíku, mísily nejrůznější hudební tradice; franko-vlámská polyfonie reprezentovaná nejvýznamnějšími skladateli tehdejšího světa, vedle toho živá tradice literátských bratrstev s archaickým polyfonním repertoárem předchozích generací.

Centrálním bodem nové nahrávky souboru Cappella Mariana je nedávno objevený Pražský rukopis vícehlasých mší a v něm zcela unikátně zachovaná Missa Presulem ephebeatum jednoho ze slavných představitelů franko-vlámské polyfonie Heinricha Isaaca. Právě kompozice Presulem ephebeatum skladatele Petra Wilhelmi de Grudencz, ze které Isaac čerpal tematický materiál, dokládá souvislost jeho mše s Čechami a Prahou. Nahrávka představuje řadu dalších pozoruhodností, mj. slavné Josquinovo Stabat Mater s dokomponovaným šestým hlasem, dochované v této podobě unikátně právě v Čechách. „Ano, je to tak, Stabat Mater od Josquina Desprez je unikátně zachovaná v českém prameni – v Rokycanské hudební sbírce s šestým přidaným hlasem a s označením „si placet“- dle libosti,“ upřesnil Vojtěch Semerád a na otázku, která skladba byla při nahrávání nového alba pro soubor Cappella Mariana nejobtížnější, odpověděl: „Největším oříškem nebylo až tak objevování nových skladeb, ale odlišení různých stylových odstínů tak, jak se hudba renesance v Praze vyvíjela od pozdního středověku až do nástupu barokního stylu. Musím se však přiznat, že skladba od Johannese Tourouta Virgo Maria byla obestřena nejasným zápisem v různých pramenech a naše interpretace, troufám si tvrdit, je nejvěrnější k stylovému charakteru skladatele.“

Komentáře