Co mám dělat, když se neustále cítím naštvaná?

Tento stav vyplývá především z naší celkové nespokojenosti se sebou samými a tím pádem se vším co je kolem nás. Vykolejí nás někdy i maličkosti, které bychom nikdy vůbec neřešili, ale s tímto vnitřním pocitem naštvání nejsme schopni vyhodnotit danou skutečnost realisticky tady a teď.

Jsme v této chvíli zajatci ve své emoci, která nás zrovna provádí tímto pocitem naštvání. Ať je to, vztek, zlost, lítost nebo jiná emoce nejsme schopni ji zpracovat na vědomé úrovni a jen ji vysíláme do svého okolí, které na ni různými způsoby reaguje.

Jako první moment je uvědomění si, že se takto cítím neustále. Položit si otázky „ Líbí se mi tento pocit? Chci ho změnit?“ A teprve po vlastní odpovědi sobě mohu pokračovat dále.

Začít si všímat situací, které mi pocit naštvání vyvolávají, své myšlenky, které jsme měli než tento pocit přišel, pojmenovat si při tom emoci, kterou cítím, kde v těle ji cítím a jak se projevuje. Začnu analyzovat a co mi říká mé tělo, jeho reakce ( bolí tě břicho, tlačí mě na hrudi, brní mě prsty atd.) pojmenovávat emoce – cítím vztek, úzkost, tlak , nátlak, napětí) a začneme vědomě pozorovat chod svých myšlenek.

Tímto způsobem se dostáváme k sobě samým a stáváme se vlastními pozorovateli.

Budete se divit, ale tímto způsobem zjistíte neuvěřitelné množství informací, které jste před tím nikdy neviděli. Zjistíte jak velkou moc mají naše myšlenky – spouštěče a pokud je nenecháme volně plynout a necháme se jimi vtáhnout do iluzí, které dokážou vytvořit př. spekulace, domněnky, hodnocení, tak se dostáváme do stavu vědomí, kdy nejsme v realitě „Teď a Tady“ a dostáváme se tlaků a do stavů „ Co kdyby „ do neustálého kolotoče, který se točí a naše vědomí je zahlceno a my se cítíme unavení, bez nálady a pak jsme podrážděný.

Naše okolí nás takto vnímá a přicházejí k nám stejně naladěný lidé jako jsme my a tak si můžeme začít notovat jak všechno za nic nestojí a jak je kdo špatný a jak ten život je těžký aj. Zkuste si všimnout kolik lidí je ve vaší blízkosti opravdu spokojených a nestěžují si.

Jakou energii vysíláme taková se nám vrací zpět v podobě komunikace, spolužití, lásky, přijetí, práce.

Pokud jsem nespokojený – je na čase vzít život do svých rukou a postupnými krůčky ho začít měnit. Stačí začít u úplně malých věcí př. Ráno vstanu, usměji se a povím sobě: „ Dobré ráno Olinko, dnes je krásný den a já si ho s radostí užiji“. Uvidíte, že se vám hned bude lépe vstávat. A i když tato nálada nevydrží celý den protože ………., tak alespoň už jste pocítili jak krásné je cítit se pozitivně naladěn. Vždy během dne se k tomuto pocitu můžete kdykoliv vrátit a uvědomit si ho.

Všem moc přeji najít chuť a sílu začít si sám se sebou hrát a zkoušet dělat změny, tak jak nám to všude ukazují naše děti, které o tom vůbec nepřemýšlejí a prostě to zkusí.

Přeji krásný sluníčkový den

Plchová Olga

Komentáře