TRADICE A ZVYKY – Boží hod velikonoční

Ze soboty na neděli došlo ke zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Noc byla označována za „velkou“ – a odtud název Velikonoce.

V neděli se také začala jíst tradiční velikonoční jídla – vejce, mazanec, beránek, víno a chleba. Tento den byl také ve znamení pojídání dobrých pokrmů, klobás, nádivek a dalších. Na Boží hod se setkávaly jen nejbližší rodiny, bez přátel a známých.

Bylo zvykem, že lidé chodili na tyto mše v novém, svátečním oblečení, aby tak přivítali onen nový život, který symbolizuje Kristovo vzkříšení.

Hospodyňky neměly v tento den uklízet – zametat, prát, mýt nádobí, vyklízet chlévy a tak dále.

Protože bylo zvykem se v tento den bavit, pořádaly se různé taneční zábavy, zpívalo se, hodovalo a to už od východu slunce.

V souvislosti s posvěcenými mazanci se říkalo, že “dáte-li kus mazance, dostanete mládence”. Děvčata proto věnovala kus mazance chlapcům, kteří se jim líbili. Každý mazanec by na sobě měl mít správně křížek.

Mazance svým tvarem připomínají chléb jakožto dar boží a tak je zvykem “lámání chleba”, jež představuje Kristovo tělo.

Také se říká, že kdo na Boží hod sní kus velikonočního beránka, vždy najde cestu domů, pokud se někdy ztratí v lesích.

Komentáře