Velký pátek a Bílá sobota

Reklama

Zatímco na Zelený čtvrtek by na zahradu měli vyjít i lenoši, na Velký pátek měla být země v klidu a nedoporučovalo se pohnout ani s jedinou hroudou hlíny.

Voda, má o Velikonocích zvláštní moc. Na Velký pátek (a pokud to nestihnete, tak stačí v sobotu nebo v neděli) byste měli zajít ke studánce nebo k prameni a omýt si v tamní vodě alespoň obličej, prý pak budete krásnější.

Velkopáteční voda údajně léčí oční neduhy, bolení hlavy i horečku, a když se s ní zadělá těsto, chrání chléb před zplesnivěním. Ze stejných ochranných důvodů se v ní plavil dobytek a vykrápěla se stavení i chlévy. Naopak nebezpečné bylo praní; prádlo by se prý ten den místo ve vodě má namáčet v Kristově krvi. Buďte v klidu, platilo to pro vodu proudící v řekách a potocích, o pračkách lidové pověry striktně mlčí!

Podle evangelií zemřel na kříži ve tři hodiny odpoledne. Na památku jeho utrpení se v tento čas konají obřady. Základním církevním zvykem je půst.

Bílá sobota, den pro přípravu pomlázky a vajíček

Bílá sobota je dnem ticha a očekávání. Křesťané se stále postí a oplakávají Ježíše Krista ležícího v hrobě.

Podobné účinky jako na Velký pátek voda má na Bílou sobotu oheň. Jeho svěcení se stalo slavnostním obřadem; z oharku doneseného ze zapálené hranice před kostely vzplály v domech nové ohně, jimž se připisovala očistná a ochranná moc.

Uhlíky a popel z posvěceného ohně se pak sypaly na louky a pole, aby dobře rodily.

O sobotě se ale také bílilo, uklízelo. Příprava na Hod boží velikonoční musela být důkladná.

V žádné domácnosti nesměl chybět prostřený stůl, velikonoční beránek a jidáše. O Bílé sobotě můžete začít s pletením pomlázky nebo zdobením vajíček.

Zdroj: net

Komentáře