Seznamte se: Veronika Petrová alias Nikita

Jmenuji se Veronika Petrová, možná mě znáte pod přezdívkou Nikita a možná mě vůbec neznáte. Rubriku Nikita na Cestě dělám pro to, abych lidi motivovala, inspirovala a možná jim trochu dodala odvahu pro jejich důležitá životní rozhodnutí na Cestě. Sama vím, jak moc těžké je vystoupit z rozjetého vlaku, ukončit vše na čem jste celý život pracovali a od všeho odejít.

Rozhodla jsem se procestovat svět tak, jak jsem si to vždycky představovala. Nejdříve jsem vyrazila do milované Kalifornie do Los Angeles. Bohužel jsem právě procházela syndromem vyhoření, a tak to rozhodně neprobíhalo tak, jak jsem si to původně vysnila. Naopak! Ale, jak to tak bývá, to nejhorší, co vás v životě potká je většinou ta nejlepší škola a častokrát to nejlepší, co se vám může stát. Na syndromu vyhoření je super to, že, když se z něho dostanete, tak věci, nad kterými jste se dříve rozčilovali vám najednou přijdou směšné, zbytečné a banální.

Když jsem se vrátila z USA, rozhodla jsem se, že to všechno dokončím a splním si i svůj další velký sen. Vyrazím do světa sama s batohem na zádech! Procestovala jsem Thajsko, Sumatru, Kambodžu, mrkla se do Malajsie, Singapuru nebo Dubaje a konkrétně navštívila například buddhistický chrám nebo deštné pralesy na Sumatře.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“20942″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“338″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“600″}}]]

Když jsem se vrátila z USA, rozhodla jsem se, že to všechno dokončím a splním si i svůj další velký sen. Vyrazím do světa sama s batohem na zádech! Procestovala jsem Thajsko, Sumatru, Kambodžu, mrkla se do Malajsie, Singapuru nebo Dubaje a konkrétně navštívila například buddhistický chrám nebo deštné pralesy na Sumatře.

V touze lidem přiblížit svoje cestování a myšlenky, začala jsem o své Cestě po jihovýchodní Asii psát a o tom mimo jiné bude i tato rubrika v JO MAGAZÍNU. Můžete se těšit například na příspěvky o buddhismu, o meditaci a mindfulness, osobním rozvoji, o životě, o fungování mozku. Jsme ochromeni počítači a tím vším, co umí, ale přitom ten nejlepší počítač nosíme stále při sobě a je naší součástí! Mozek, potažmo mysl. Teď se s ním ještě naučit správně a kompetentně pracovat! A to je mimo jiné mojí vášní. Předávat to, co jsem se já po Cestě o mozku, myšlení, vědomí a podvědomí naučila. Proto teď lidem pomáhám jako osobní koučka s uskutečňováním jejich snů, ve vytváření jejich nových návyků a zbavování se zlozvyků a posouváním hranic myšlení a mysli.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“20941″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“535″}}]]

Budu ráda, když se do rubriky začtete a budeme alespoň chvilku nebo klidně i déle kráčet po společné Cestě.

Vaše Veronika Nikita

Komentáře