Zelený čtvrtek je podle křesťanské tradice pátý den Svatého týdne a předvečer velikonočního tridua. Přívlastek zelený vznikl podle některých teorií zkomolením původního německého názvu Greindonnerstag na Gründonnerstag.

Tento den byl dnem odpuštění. Rodiny se modlily a všichni se omyli ranní rosou, která bránila onemocnění šíje a dalším nemocem.

Uklízelo se a smetí se odnášelo na křižovatku cest, aby se nedržely v domech blechy. Aby stavení opustil hmyz a myši, zvonilo se paličkou o hmoždíř.

Na Zelený čtvrtek utichaly zvony – „odlétaly do Říma“. Znovu se rozeznívaly na Bílou sobotu. Místo zvonů se však ozývaly ve vsích dřevěné řehtačky a klapačky – „klapání“.

V odpoledních hodinách se scházeli chlapci a dívky a říkali říkanky o  Jidášovi. Dodneška se právě tento den objevuje na pultech pečivo – „jidáše“, které se i dříve podávalo namazané medem.