Výstavní sezóna 2020 v Národní galerii PRAHa zahajuje velkolepě

Národní galerie Praha startuje letošní výstavní sezónu se jmény Gebauer, Kolíbal, Poe. Důkladně se bude věnovat tématu pražské architektury ovlivněné brutalismem, která aktuálně vzbuzuje nadšení architektů a ocenění odborníků, stejně tak jako emoce u široké veřejnosti. Slavnostní zahájení hned čtyř výstav proběhne 5. března ve Veletržním paláci. Od 6. března se otevřou veřejnosti.

Gebauerovo svítící Srdce pro Václava Havla, které se nachází na stejnojmenném náměstí v Praze či v Pražské křižovatce, zná snad každý. Sochař a pedagog Kurt Gebauer vysvětluje své životní poslání dvojsmyslnou nadsázkou „obecního sochaře“.

Retrospektivní výstava s prostým názvem Kurt Gebauer nyní představí jeho dílo zatím nejucelenějším souborem jeho prací. Autor již šest desítek let kultivuje a obhospodařuje veřejný prostor, často i na úkor svého vlastního postavení. Jeho těžko zařaditelné pojetí živé figurace mátlo nejen politické cenzory předlistopadového režimu, ale i uměleckou scénu. Pečlivé studie prožívané skutečnosti lidského těla, jednou oslavy radostného života a přírody, jindy bryskní obžaloby společenské absurdity, groteskní, ironické i poeticky smutné, jej řadí mezi velké postavy českého 20. století.

„Kurtova díla vždy vyvolávají úsměv. Avšak s typicky českým vědomím vlastní konečnosti, nicoty, která zůstává vždy na dosah. Jeho osobnost nemění dějiny silou, ale vyprávěním, jemným humorem a hlubokou lidskostí.“ glosuje Michal Novotný, kurátor a ředitel Sbírky moderního a současného umění.

Gebauer se celý život soustředěně rozvíjí, střídá a opakovaně se vrací k překrývajícím se technikám a tématům. Ať je to vznášející se tělo i mysl plavkyň a létavců, těkavé pulzování života dívek na prahu mezi dětstvím a dospělostí, strnulost a nabubřelost gest a těl pomníkových konvencí, nebo do jednoduchosti a lehkosti vybroušená hloubka jeho satirických alegorií.

Neméně zvučnou osobností, která dlouhé roky ovlivňovala a stále ovlivňuje veřejný prostor, je Stanislav Kolíbal, český sochař a výtvarník, který se řadí k významným představitelům českého minimalismu a abstraktního geometrického umění.

Praha otevře výstavu Ozvěny Benátského bienále: Stanislav Kolíbal. Ta byla pod názvem Bývalé Nejisté Tušené prvně představena v rámci Českého a Slovenského pavilonu na 58. ročníku mezinárodního bienále v Benátkách v květnu 2019. V roce 1925, kdy se Stanislav Kolíbal narodil, začala stavba Veletržního paláce v Praze a zároveň i československého pavilonu v Benátkách. Jak název současné výstavy napovídá, nejedná se o reprízu, ale spíše o přehodnocení jejích ozvěn z enigmatického italského města v české metropoli. Instalace v interiéru Veletržního paláce opisujícím velikost benátského pavilonu, byla původně koncipovaná v reakci na architekturu budovy včetně nového díla inspirovaného jeho fasádou. Malou dvoranu oživí jasné nástěnné kresby, jež motivicky vycházejí z rozměrů budovy, zatímco jedna z Kolíbalových konstruktivistických soch z 90. let ve formě modelu jeho Stavby zdůrazňuje umělcovo důležité propojení malby, kresby, sochy a architektury. Návštěvníci Národní galerie Praha získají nový pohled na umělcovu hlubokou vizi.

 

Výstava Sen ve snu. Edgar Allan Poe a umění v českých zemích, umístěná ve 4. patře Veletržního paláce se věnuje reflexím tvorby amerického spisovatele, básníka a teoretika Edgara Allana Poea (1809–1849) ve výtvarném umění v českých zemích, stejně jako obecnějšímu fenoménu hrůzy a strachu. Poe vyvolává dodnes živý zájem, jeho povídky a básně stále inspirují nejen literáty, ale i výtvarníky, filmaře a hudebníky. Hlavní zásluhu na tom jistě nese překladatel jeho díla do francouzštiny básník Charles Baudelaire, jeho básněmi a povídkami byl inspirován malíř František Kupka a mnoho dalších. Ze současných umělců jmenujme například malíře a grafika Františka Štorma.

Projekt, jehož cílem je demonstrovat úzké vazby, které může moderní a současné umění mít k tvůrci z 19. století, představí široké spektrum umělců, vedle již zmíněných také Krištofa Kinteru, Josefa Bolfa nebo Martina Zeta, stejně jako příslušníky nejmladší generace Jana Vytisku či Marka Škubala.

Aktuálním tématem je bezesporu architektura tzv. brutalismu v Praze, obdivovaná i nenáviděná architektura 60. až 80. let 20. století. „Budovy ovlivněné brutalismem v Praze jsou jedinečnou architekturou, špičkovými technickými a uměleckými díly. Výstava chce tyto kvality představit široké veřejnosti, odkrýt ideologický nános doby a poukázat na jejich špatný stav, případně ohroženou existenci,“ říká kurátorka výstavy NEBOURAT! Podoby brutalismu v Praze, Helena Doudová.

Návštěvníci mohou vidět pražské stavby, které byly ovlivněny brutalismem a pokrokovými vlivy ze zapovězeného, ale pro tvůrce inspirativního Západu. Zastoupeny jsou objekty jako např. OD Kotva, bývalá Ústřední telekomunikační budova na Žižkově (aktuálně určená k demolici), budova bývalého Federálního shromáždění, hotel Intercontinental, Barrandovský most či nedávno zbořený soubor staveb Transgasu. Unikátní video zachycující dekonstrukci budovy bude exkluzivně součástí výstavy. Ambicí projektu je krok za krokem odkrýt, v čem spočívají prostorové, kompoziční a konstrukční hodnoty této architektury. Představuje stavby, které výrazným způsobem vstupují do obrazu města a které zásadně ovlivňují kvalitu veřejného prostoru kolem sebe. Na dvě stě padesát originálních noblesních plánů, fotografií a modelů, z nichž mnohé jsou vystaveny poprvé, pochází převážně ze sbírky architektury Národní galerie Praha.

Národní galerie Praha připravila ke komplexu výstav množství doprovodných programů: diskuze, komentované prohlídky a workshopy, jejichž kompletní seznam je k dispozici na www.ngprague.cz a také site–specific performance MATMO panamské akrobatky Eleonory Dall`Asta k zahájení festivalu Fun Fatale 2020. Představení, které je součástí doprovodných programů k výstavě Kurt Gebauer, se koná 16. dubna 2020 od 19.30 v Korzu v prostorách Veletržního paláce.

ZAHAJUJÍCÍ VÝSTAVNÍ PROJEKTY

Kurt Gebauer 6. 3. – 2. 8. 2020 | Veletržní palác – 1. patro (kurátor: Michal Novotný)

NEBOURAT! Podoby brutalismu v Praze 6. 3. – 6. 9. 2020 | Veletržní palác – 3. patro (kurátorka: Helena Doudová)

Sen ve snu: Edgar Allan Poe a umění v českých zemích 6. 3. – 30. 8. 2020 | Veletržní palác – 4. patro (kurátorka: Veronika Hulíková)

Ozvěny Benátského bienále: Stanislav Kolíbal 6. 3. – 19. 7. 2020 | Veletržní palác – Malá dvorana (kurátorka: Julia Bailey)

Manet v černobílé 6. 3. 2020 – 7. 6. 2020 | Veletržní palác – grafický kabinet, 4. patro (kurátorka: Petra Kolářová)

Odilon Redon – À Edgar Poe 6. 3. 2020 – 7. 6. 2020 | Veletržní palác – grafický kabinet, 4. patro (kurátorka: Zuzana Novotná)

 

Prodloužená otevírací doba ve všech budovách NGP – středy 10.00–20.00.

Nejbližší výstavou bude Rembrandt: Portrét člověka, která se pro veřejnost otevře v paláci Kinských na Staroměstském náměstí 17. dubna 2020.

Komentáře