V Česku máme ročně 1400 sebevražd. Proč je jich nejvíc v lednu?

Ročně se jen v České republice stane téměř 1400 sebevražd. Pokud byste čekali, že nejvíce jich je v období Vánoc, jste na omylu. V lednu bývá totiž oproti prosinci evidován nárůst dokonaných sebevražd o 16 procent. Může za to nejen bilancování uplynulého roku, tma, ale také komunikační technologie.  

„Vysoký počet sebevražd v lednu může souviset s obvyklým bilancováním uplynulého roku a s plány na rok nastupující,“ říká psycholožka Mgr. Klára Gajdušková z Polikliniky na Národní a vysvětluje: „Pokud je někdo dlouhodobě v depresi, může vidět uplynulý rok velmi černě a nastupující rok zbytečně, beznadějně a bezvýchodně.“ Dalším faktorem je zejména pocit osamění a tma. Psychicky nestabilní člověk tak snadno udělat nenávratný krok. Právě proto páchá každý rok sebevraždu na Nový rok průměrně 32 lidí. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) za posledních 5 let.

Faktor sociálních sítí na vzestupu

Významnou negativní roli hrají také sociální sítě. Lidé totiž mají tendenci vnímat zářivý obsah sociálních sítí jako realitu, která podtrhává jejich pocit nedostatečnosti, osamění a zbytečnosti. A není divu, vždyť k sebevraždě se uchylují především ti, které již delší dobu pronásleduje deprese, smutek, trpí pocity osamění a nemají sílu předstírat pozitivní myšlenky. Dokonalé životy jejich „přátel“ pak tyto negativní pocity ještě více prohlubují.

Chuť do života bere i jaro

Druhým nejkritičtějším obdobím je květen a říjen. „Těm, kdo se cítí osaměle a smutně, může všeobecná radost z jara jen podtrhovat vědomí, jak hluboký je příkop mezi tím, jak se cítí oni a jak se cítí ostatní. Naproti tomu říjen je měsícem nastupujícího chladu, úbytku světla a nepříznivého „depresivního“ počasí, které budou trvat několik dalších dlouhých měsíců,“ říká psycholožka. Za loňský rok si podle ČSÚ vzalo život za tyto dva měsíce 282 lidí, což je téměř třetina všech sebevražd za celý rok!

Buďte pozorní a všimněte si včas

Na jednu sebevraždu ženy připadá čtyři až pět sebevražd mužů. Jedním z důvodů je fakt, že muži volí účinnější metody. A také to, že ženy jsou více než muži zvyklé o svých potížích a trápení mluvit, ať už s odborníkem nebo s kamarádkou. A to je stejně důležitý způsob prevence jako pozornost, neboť dotyčný na svůj úmysl často poukazuje.

„Signálů, které lidé před sebevraždou vysílají, může být velmi mnoho,“ říká Mgr. Gajdušková a dále popisuje: „Tito lidé mluví například o tom, že nechtějí žít, nebo dokonce rozvíjejí konkrétní plány. Dávají do pořádku svoje věci, nebo se jich zbavují. Nepochopitelně se loučí s blízkými lidmi, jako by je už neměli nikdy vidět. Straní se společnosti. Nadmíru užívají alkohol nebo drogy.  Zajímají se najednou o prostředky, jak lze sebevraždu provést a mluví o smrti atd.“

Aktivně naslouchejte, pokládejte otázky a citlivě pojmenujte problém. Jak se ti daří? Jak to zvládáš?  Co pro tebe můžu udělat? Uvažuješ někdy, že už nechceš žít? A podpořte daného člověka, aby vyhledal odborníka. Rozhodně nikdy potíže nebagatelizujte a nezlehčujte, ani nedělejte závěry typu: „To nic není!“ „Co bych dal za tvoje problémy!“ a podobně.

Pokud se někdo chová tak, že by se vážně mohl pokusit o sebevraždu nebo o tom mluví, nepokoušejte se situaci řešit sami a vyhledejte odbornou pomoc. Může to být praktický lékař, psychiatr, psycholog anebo – zvlášť v případě akutní krize – linka důvěry nebo krizové centrum. Pomoc nonstop poskytuje na telefonu například Centrum krizové intervence v Bohnicích, má číslo 284 016 666 nebo Pražská linka důvěry 222 580 697.

Komentáře