Dluh obyvatel ČR v uplynulém roce vzrostl o 177,5 miliardy korun

Celkový dluh obyvatel ČR činil ke konci roku 2017 celkem 2,14 bilionu korun a meziročně vzrostl o 177,5 miliardy korun, tedy o 9 %. Současně se opět výrazně snížil objem dluhu ohroženého nesplácením, který dosahoval 39 miliard korun, tedy o 5 miliard méně než ke konci roku 2016. Za poklesem stojí především rekordní snížení ohroženého dlouhodobého dluhu o 18 %. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací.

„Objem celkového dluhu obyvatel se začal výrazněji zvyšovat přibližně před dvěma lety. V roce 2015 došlo k meziročnímu nárůstu dluhu o 87 miliard korun, což je o polovinu méně než v loňském roce. Dynamika meziročního nárůstu dluhu obyvatel se tedy loni zvýšila z 5 % na 9 %. Oproti minulosti pozorujeme zvyšování dluhu nejen u dlouhodobých úvěrů, ale také u úvěrů určených ke krátkodobé spotřebě. V souvislosti s účinností nového Zákona o spotřebitelském úvěru i regulatorních opatření České národní banky prozatím nedochází k ochlazení úvěrového trhu a postupné zpomalení dynamiky zadlužování obyvatelstva očekáváme nejdříve v druhé polovině tohoto roku,“ říká Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací. Na celkové výši dluhu se čtyřmi pětinami (79,5 %) podílel dlouhodobý dluh. Jeho výše poprvé v historii dosáhla 1,7 bilionu korun, když se meziročně zvýšila o 147,7 miliardy korun (9 %). Na krátkodobý dluh připadalo 439,5 miliardy korun, tedy o 29,8 miliardy korun (7,3 %) více než před rokem.

Za rychlým nárůstem objemu celkového dluhu přitom stojí především zvyšující se částky, které si lidé půjčují. Zatímco počet lidí s úvěry stagnuje, průměrná částka krátkodobého dluhu (tedy dluhu určeného na spotřebu) vzrostla meziročně o 7,4 % a dosáhla 180 tisíc korun na jednoho klienta. Průměrná částka u dluhů určených na bydlení vzrostla meziročně o 9,4 % a poprvé v historii přesáhla výši 1,5 milionu korun na jednoho klienta. Dluh určený na bydlení představují zejména hypoteční úvěry doplněné úvěry ze stavebního spoření, přičemž průměrná částka u hypotečních úvěrů přesahuje 2 miliony korun. „Na zvyšování průměrné částky dlouhodobého dluhu se podílejí především stále rostoucí ceny nemovitostí ve velkých městech. Je přitom pozitivní, že banky a finanční instituce prověřují schopnost žadatele splácet své úvěry a snižují tak rizika plynoucí z případného budoucího poklesu ekonomiky a cen nemovitostí,“ vysvětluje Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací.

Ohrožený dluh nadále strmě klesá
Objem dluhu ohroženého nesplácením, tedy takového, u kterého nebyly zaplaceny tři po sobě jdoucí splátky nebo který byl zesplatněn, klesl ke konci roku 2017 na 39 miliard korun. Meziročně se tak jeho výše snížila o 5 miliard, respektive o 11,3 %. Za poklesem stojí především rekordní snížení dlouhodobého ohroženého dluhu, jehož objem se meziročně snížil o 18 %, respektive o 2,5 miliardy na 11,7 miliardy korun. Objem krátkodobého ohroženého dluhu se zároveň meziročně snížil o 2,4 miliardy korun (‑8,2 %) na 27,2 miliardy. „Stejně jako zaznamenáváme v posledních dvou letech výrazný nárůst objemu celkového dluhu, zaznamenáváme na druhé straně také stále rychlejší snižování objemu ohroženého dluhu. Za poslední dva roky se jeho objem snížil o pětinu, tedy téměř o deset miliard korun. Podíl objemu dluhu ohroženého nesplácením vůči celkovému dluhu se tak nyní nachází na 1,8 %, u dlouhodobého dluhu dokonce pouze na 0,7 %,“ říká Lenka Novotná. Podíl krátkodobého ohroženého dluhu na celkovém krátkodobém dluhu potom činí 6,2 %.

Vývoj počtu klientů s ohroženým dluhem byl v uplynulém roce u dlouhodobých a krátkodobých úvěrů odlišný. U úvěrů na bydlení se jejich počet meziročně snížil o 4 335 na 24 651 klientů. Jde o meziroční pokles o 15 %. Své dluhy na bydlení tak nesplácelo celkem 2,2 % klientů. Naopak počet klientů s ohroženým krátkodobým dluhem stagnoval, když na konci roku 2017 dosahoval 296 904 osob, o 820 více než před rokem. Ohrožený dluh tak mělo 12,2 % všech klientů s krátkodobým úvěrem. „Lidé, kteří si půjčují finanční prostředky na nákup vlastního bydlení, tak zpravidla činí po zralé úvaze a je u nich větší pravděpodobnost, že si dokážou v dlouhodobém horizontu správně rozvrhnout své finance,“ vysvětluje Jiří Rajl.

Počet lidí s úvěry i počet smluv stagnuje
Bankovní a Nebankovní registr společně evidovaly koncem roku 2017 celkem 3 046 186 klientů s nějakou formou úvěru, což je o 3 928 klientů méně než před rokem. 614 tisíc z nich mělo pouze dlouhodobý dluh, 1,93 milionu klientů pouze krátkodobý dluh a 506 tisíc klientů potom mělo jak úvěr určený na bydlení, tak krátkodobou spotřebitelskou půjčku. Celkový počet smluv evidovaný v obou registrech meziročně stagnoval na 5,81 milionu smluv. Počet smluv s dlouhodobým dluhem se meziročně zvýšil o 22 tisíc (1,7 %) na 1,37 milionu, zatímco počet smluv s krátkodobým dluhem se meziročně o 21 tisíc snížil (‑0,5 %) a dosahoval koncem minulého roku 4,43 milionu smluv.

Czech Banking Credit Bureau, a. s.
Společnost CBCB – Czech Banking Credit Bureau, a. s., provozuje Bankovní registr klientských informací. Jejími akcionáři je pět zakladatelských bank (Česká spořitelna, a. s., Československá obchodní banka, a. s., MONETA Money Bank, a. s., UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a. s. a Komerční banka, a.s.). Jeho prostřednictvím si české banky vyměňují informace o bonitě a důvěryhodnosti svých klientů. CBCB byla založena 13. září 2000.

Zdroj: www.cbcb.cz

Komentáře