Knižní speciál aneb máte co číst?

Přinášíme vám knižní novinky, ať se můžete přippravit na relax u dobré knihy.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“16496″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“320″}}]]

Georgia Pritchettová: FREDY 2. Největší strašpytel bojuje s pirátem
Druhý díl oblíbené knížky pro děti od 7 let. Fredy je pěkný strašpytel! Není se čemu divit. Mezi jeho předky patří Anička Úzkostná i Norman Nervák! Teď ale není čas na žádné strachování! Alan má totiž další zlotřilý zloplán. Tentokrát si umanul, že se stane nelítostným pirátem. V pirátské lodi, kterou si objednal přes internet i s papouškem a páskou přes oko, se vydává na plavbu na ostrov pokladů. Navíc si chce vyrobit tu největší dělovou kouli na světě a vystřelit ji z toho největšího kanonu na světě a celý svět s ní potopit! Naštěstí je tu Fredy, jako černý pasažér, aby ho zastavil!  Vydává Knižní klub, 208 stran. Cena 199 Kč.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“16497″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“280″}}]]

Michelle Cuevasová: Zpověď Jonatána Papírníka
Jedna z deseti nejlepších dětských knih podle časopisu TIME. Nevšední dobrodružství chlapce, který nečekaně zjistí, že existuje pouze v představách malé holky. Jonatán Papírník je přesvědčený, že ho všichni nenávidí. Učitelé, spolužáci, jezevčík… a možná i rodiče! Jediný, kdo ho má opravdu rád, je jeho dvojče, sestra Florentýna. Nevšímavostí svého okolí se Jonatán hodně trápí, ale pak jednoho dne potká v parku na kolečkových bruslích Kovbojku, která mu zcela změní pohled na svět… Díky ní, Ponožce Smraďošce, Všeckovi, panu Žalostňákovi, Strašáku strašlivému a Magickému Mořici začíná Jonatánovi zábavné hledání jeho pravého já. Vydává Knižní klub, 192 stran. Cena 199 Kč.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“16498″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“279″}}]]

Jean-Christophe Rufin: S LEOPARDEM V PATÁCH. Zápisky lékaře nomáda.
Autor Nesmrtelné túry do Compostely (Prostor 2015) se v této knize ohlíží za zákrutami vlastního života a zachycuje je se stejným vtipem, uměním zkratky a neokázalou hloubkou. Nahlédneme do pozadí fakultní medicíny i akademické politologie, humanitárních aktivit i vojenských misí OSN, nemocničního provozu i kabinetní politiky, literární branže i vrcholné diplomacie. Rufin ale nepředkládá reportáž ani autobiografii, nýbrž mozaiku výjevů a zkušeností propojených jeho sebeironií a svěžestí jeho jazyka. Svou životní cestou, která ho zcela doslova zavedla do chýší i paláců a na mnoho dalších významných i zvláštních míst, Rufin prochází tak trochu jako šibal z pikareskního románu – ovšem šibal, který současně patří mezi nejvýznamnější postavy světového humanitárního hnutí. Vážnost, kterou za jeho historkami nakonec tušíme, je o to působivější.

Předloni okouzlil české čtenáře moderní cestopis francouzského lékaře a spisovatele Jean-Christopha Rufina Nesmrtelná túra do Compostely (bestseller Velkého knižního čtvrtka; vydal PROSTOR 2015).  Nakladatelství PROSTOR nyní přichází s autorovým dílem S LEOPARDEM V PATÁCH. ZÁPISKY LÉKAŘE NOMÁDA, opět ve skvělém překladu Martina Pokorného. Sledujeme v něm proměnu chlapce, vyrůstajícího bez rodičů v domě strohého dědečka, ve výjimečného neurologa, průkopníka humanitárního hnutí Lékaři bez hranic a nositele Goncourtovy ceny.  Rufin nešetří sebeironií a s odzbrojující upřímností a svěžím jazykem dává nahlédnout do nitra člověka, jehož posláním i břemenem je léčit.    

Z francouzského originálu Un léopard sur le garrot. Chroniques d’un médicin nomade, vydaného nakladatelstvím Gallimard v Paříži v roce 2008, přeložil Martin Pokorný.
Počet stran 264, MOC 297 Kč. Vydalo nakladatelství PROSTOR roku 2016.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“16499″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“349″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“600″}}]]

Jean-Christophe Rufin (*1952), hlavní profesí neurolog, je zakládajícím členem a průkopníkem humanitárního hnutí Lékaři bez hranic, pro které vedl řadu misí ve východní Africe a v Latinské Americe. 2007–2010 působil jako francouzský velvyslanec v Senegalu. Roku 2008 byl zvolen do Académie Française, nejprestižnější francouzské instituce s fixním počtem čtyřiceti členů. Je autorem esejistických knih o otázkách humanitárního hnutí a mezinárodní politiky, ale u širší francouzské veřejnosti se proslavil především jako romanopisec: v roce 1997 obdržel Goncourtovu cenu za prvotinu, v roce 2001 „plnoprávnou“ Goncourtovu cenu (tj. nejvýznamnější francouzskou literární cenu), v roce 1997 Prix Méditerranée ad.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“16500″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“311″}}]]

Paul Du Noyer: PAUL McCARTNEY
Kniha je výsledkem nesčetných setkání a rozhovorů, které její autor, významný anglický hudební novinář a rovněž rodák z Liverpoolu, vedl  s Paulem McCartneyem většinou při neformálních příležitostech od roku 1979 do současnosti. Není tak pouhou strohou biografií jednoho slavného hudebníka, ale poskytuje čtenářům vhled do záležitostí, které by jinak zůstaly laikovi utajeny. V první části knihy máme možnost podívat se Paulovýma očima na vlivy, jež ho v průběhu jeho dětství a dospívání formovaly, na působení v Beatles a jejich neslavný konec v roce 1970, na znovunastartování kariéry v kapele Wings a McCartneyho sólovou dráhu, ale opomenuty nejsou ani vztahy a spolupráce s jinými umělci, včetně mnohdy problematického přátelství s Johnem Lennonem. Druhá část pak dává v krátkých tematických kapitolách nahlédnout do McCartneyova přemýšlení o vlastním životě i dnešním světě obecně, z čehož nakonec vyplývá, že jeho hudba i život mají něco společné – nezměrný, všudypřítomný optimismus a celoživotní odhodlání překonávat překážky. Tím, že autor většinou nechává promlouvat samotného hlavního protagonistu vlastními slovy, poskytuje kniha Paul McCartney nejenom fanouškům Beatles jedinečnou možnost, jak proniknout do mysli jedné z největších hvězd hudebního nebe současnosti.

Ke sblížení slavného hudebníka a významného hudebního novináře Paula Du Noyera pomohlo, že jsou oba z Liverpoolu. Dělilo je dvanáct let, ale chodili do stejných škol. Občas ve svých rozhovorech, které vedli v průběhu posledních pětatřiceti let, do absurdních detailů probírali linky městských autobusů, přístavní doky nebo obchodní domy. Na základě jejich setkání vznikla ojedinělá biografie PAUL McCARTNEY.  V překladu Ladislava Šenkyříka, s bohatou fotografickou přílohou, vydává VYŠEHRAD.    

Z anglického originálu Conversations with McCartney, vydaného v Londýně v roce 2015, přeložil Ladislav Šenkyřík. Vydalo nakladatelství Vyšehrad roku 2016, Počet stran 320 (text 304, bar. příl. 16), MOC 398 Kč.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“16501″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“417″}}]]

PAUL DU NOYER se narodil v roce 1954 v severoanglickém Liverpoolu a již v dětství se stal zapáleným fanouškem Beatles. Láska k rockové hudbě předurčila i jeho budoucí kariéru – stal se redaktorem slavného britského hudebního časopisu NME a o několik let později stál u zrodu magazínů Q a Mojo. Během své dlouhé kariéry novináře vedl rozhovory s hvězdami současné hudby jako David Bowie, Bruce Springsteen, Van Morrison nebo Madonna. Vedle Paula McCartneyho úzce spolupracuje i s Yoko Ono a na svém kontě má i několik knih o Johnu Lennonovi. Mj. je autorem hudebních dějin Liverpoolu a Londýna.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“16504″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“312″}}]]

Jaron Lanier: „Komu patří budoucnost? Nejste zákazníkem internetových firem: jste jejich produktem“
Za svou nenasytnou poptávku po informacích a zábavě zdarma musíme zaplatit vysokou cenu. Svým soukromím a svobodou.

Takto devastačně se internet a související technologie už projevily devalvací tvůrčí práce a potlačením autorských práv. Podle Jarona Laniera budou po hudbě a žurnalistice, kde se tyto tendence již naplno projevily, následovat další obory a oblasti našeho života. Ve své knize „Komu patří budoucnost“ tento vědec a vizionář připomíná, že původní idea průkopníků internetu hlásala rovnostářství a vymanění se kontrole establishmentu.

Jeho výpověď je o to silnější, že Lanier přiznává, že sám pomáhal formulovat procesy, které ve své knize kritizuje. Předpokládal, že svět bude lepším místem k životu, „když budou všichni sdílet co nejvíce informací bez komerčních omezení“. Jak se ale ukázalo, ideály průkopníků a propagátorů internetu narazily na samotnou povahu práce s výpočetními technologiemi. Jednoduše: v přístupu k nejmodernějším a nejvýkonnějším počítačům si nejsme rovni.

Za naší aktivní podpory se domnělý nástroj demokracie mění v diktaturu geeků a těch, kteří ovládají „Sirény“ (tedy vysoce výkonné servery, které řídí provoz ve své podsíti, jako např. Google, Facebook a další). V době, kdy jsou data pro rozvoj ekonomiky důležitější než manuální práce, očekávají sociální sítě (přesněji jejich majitelé), že jim svoje autorská i osobní data budeme bezplatně odevzdávat. Že se vzdáme svého honoráře. A my, aniž bychom se příliš zamýšleli, to děláme. Ruku v ruce s tím jde fakt, že náklady na zajištění osobních údajů jsou nepřiměřeně vysoké.

Podle Laniera je pro udržení moci internetu důležitá zejména prosperující střední třída. Dále vysvětluje také například často zmiňovaný zdánlivý paradox postmoderní společnosti, kterou ovládá několik jedinců, zatímco moc jako taková je decentralizovaná. Jaron Lanier tvrdí, že stojíme na prahu dramatu. V hlavní roli jsme my a naše (ne)schopnost odolat vábení „Sirén“.

Když varuje před snadnými možnostmi, navrhuje tak zároveň východisko z blížícího se zotročení. Podle Laniera je nutné změnit systém hodnot. Tento proces vyžaduje jiný typ i úroveň vyspělosti, disciplíny a kolektivní odpovědnosti: „Internet se často srovnává s Divokým západem, s jeho snílky a podvodníky, se skvělým příslibem půdy zdarma (přístupné ovšem po monopolizované železnici). Takové systémy, kde se dává něco za nic, jsme ale překonali už dříve a můžeme to udělat znovu.“

Z anglického originálu „Who Owns the Future?“ přeložil Petr Holčák. První vydání, vázaná kniha s přebalem, 328 stran, MOC 399 Kč. V roce 2016 vydala v edici ZIP nakladatelství Argo a Dokořán.

Jaron Lanier (*1960) je americký odborník na informační technologie, hudebník a spisovatel. Stál u zrodu virtuální reality a je jedním z architektů internetu. V současné době pracuje pro Microsoft a zabývá se perspektivami společnosti v éře informatiky.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“16505″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“297″}}]]

Patti Smith: „M Train. Vzpomínky“
Nový titul zpěvačky, básnířky a spisovatelky Patti Smith, autorky slavné knihy Just Kids, je ojedinělým autobiografickým záznamem. Kontemplativní odyseu, která vznikala přibližně v letech 2011–2013, sama autorka nazvala „automapou svého života“. Příslovečný vlak vzpomínek „M Train“ se dává do pohybu v malé kavárničce v Greenwich Village, kam Patti Smith každé ráno vyráží na šálek černé kávy. V prozaickém vyprávění se sen plynule mísí se skutečností a minulost s přítomností; Patti Smith zavádí čtenáře na místa, která drží v nejvyšší úctě: do Casa Azul, modrého domu malířky Fridy Kahlo v Mexiku, do Berlína na setkání obskurního společenství polárníků, do zchátralého domu na Rockaway Beach, který si autorka pořídí těsně před tím, než na východní pobřeží udeří ničivý hurikán Sandy; a k hrobům milovaných autorů, Jeana Geneta, Sylvie Plathové, Artura Rimbauda nebo Jukia Mišimy. Patti Smith v knize vykresluje mozaiku tvůrčích aspirací a inspirací. Textem se proplétají také vzpomínky na její život v Michiganu a autorka se poprvé dělí o bolest spojenou se ztrátou manžela, hudebníka Freda Sonica Smithe. Své putování po krajinách snových i skutečných ilustruje polaroidovými snímky. M Train je meditací o cestování, detektivních seriálech, literatuře a kávě, ale především intimní a hluboce působivou sondou do vnitřního světa jedné z nejvýznamnějších současných umělkyň. První vydání, vázaná kniha s přebalem, 248 stran, 60 ilustrací, MOC 298 Kč. V překladu Lýdie Kárníkové vydává v roce 2016 nakladatelství Dokořán.

Patti Smith (*1946) je americká zpěvačka, básnířka a výtvarnice a jedním z nejvýraznějších umělců 20. století. Před více než 40 lety se proslavila jako rocková zpěvačka. Její první album Horses (1975), které bylo časopisem Rolling Stone zařazeno mezi sto nejlepších debutových alb všech dob, patří k milníkům rockové historie. Následovaly desky Radio Ethiopia, Easter a Wave. V březnu 1980 se jejím manželem stal Fred „Sonic“ Smith, bývalý člen skupiny MC5. Pro oba to znamenalo dlouhé přerušení hudební kariéry: vůbec nekoncertovali, společně vydali jen jedno album (Dream of Life, 1988). Žili v ústraní, narodili se jim syn Jackson (1982) a dcera Jesse (1987). V listopadu 1994 Fred Smith zemřel. Roku 1995 začala Patti Smith opět vystupovat (turné zahrnulo v létě 1996 i Prahu, později se na pražská pódia ještě třikrát vrátila). Od roku 1996 vydala desky Gone Again, Peace and Noise, Gung Ho, Trampin‘ a Twelve, kompilace Land a Outside Society. Dvojalbum The Coral Sea obsahovalo recitaci dlouhé básně, kterou věnovala Robertu Mapplethorpovi. Velkou pozornost vzbudila její kniha „Just Kids“ (2010).

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“16506″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“299″}}]]

Viktor Pelevin: SNUFF. Utøpie
V groteskním postapokalyptickém románu SNUFF skloubil Viktor Pelevin jedinečnou společenskou satiru a trefnou karikaturu současného rozložení geopolitických sil. Damilola Karpov je bojový pilot-kameraman z Byzantia, gigantického bohatého města, které se vznáší nad zaostalou a barbarskou Urkajinou. Svými záběry se podílí na udržování neustálého válečného napětí a na utváření umělé reality. Vyprávěním o osudech dvou mladých ukrajinských Orků a jedné byzantinské kybernetické ženy se špičkovou umělou inteligencí nám Damilola odhaluje mozaiku společenských manipulací, mechanismy mediálního zotročení a deformaci dekadentní doby, kdy pornografie a smrt diváka nudí a filmy přerostly v náboženský obřad. Román obsahuje mnoho narážek na dnešní sociální a politické poměry v Rusku i na Západě a na pozadí jejich vzájemné nevraživosti nám klade otázky o souvislostech mezi válkami a médii, o povaze zábavního průmyslu, ale i o vztahu lidství a technologie. Z ruského originálu „S.N.U.F.F. Utøpia“ přeložil Libor Dvořák. První tištěné vydání, vázaná kniha s přebalem, 412 stran, MOC 399 Kč. V roce 2016 vydává nakladatelství Dokořán. V češtině dosud vyšlo: Čapajev @ Prázdnota (2001), Omon Ra (2002), Generation P (2002), Helma hrůzy (2006) a Svatá kniha vlkodlaka (2011). 

Viktor Olegovič Pelevin (*1962) je jeden z nejčtenějších a nejpřekládanějších ruských autorů. Spojuje narážky na život v postsovětském Rusku, populární kulturu, prvky science fiction a odkazy na východní náboženské směry, ale i aluze na ruské či sovětské literární klasiky. Jeho ironický styl a hra s žánry mu zajistily mnohá ocenění ze strany literárních kritiků i čtenářů.
Viktor Pelevin jen velmi zřídka poskytuje rozhovory a nerad se ukazuje na veřejnosti. To dokonce vedlo ke zpochybňování jeho skutečné existence. Studoval elektromechaniku a literaturu, živil se jako novinář.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“16507″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“317″}}]]

Radka Maňáková, Miloš Pícha: Adam a Eva v práci
Profesionální koučové Radka Maňáková a Miloš Pícha ve své druhé knize otevírají genderové tabu. Když si rozdíly mezi pohlavími uvědomíme, namísto toho, abychom je potírali nebo přehlíželi, můžeme restartovat firmu i atmosféru v ní!

Při své práci s vrcholovými manažery vypozorovali, že skutečnost je všechno jiné než politická korektnost a že rozdíly mezi ženami a muži existují. Existují v přístupu k práci a plnění úkolů a hlavně v oblastech, na které mají zaměřenou pozornost. Tyto rozdíly ovšem nemají kvantitativní charakter. Jejich poznání otevírá cestu  k efektivnější spolupráci i lidsky hodnotnějšímu pracovnímu prostředí. Autoři sami si ostatně své teorie vyzkoušeli nejen ve vlastní firmě, ale například i při psaní své první knihy o koučinku „Husa v čele“. V prvním vydání vychází v nakladatelství TT PUBlising. Brožovaná vazba, 154 stran, MOC 290 Kč

Mgr. Radka Maňáková, Ph.D. (*1970) byla instruktorkou přežití a sebeobrany pro letecký personál, posléze se přes manažerské pozice propracovala ke koučingu.

Mgr. Miloš Pícha MBA (*1965) vystudovaný učitel matematiky pracoval jako finančník a manažer. Spolupracuje se vzdělávací společností TeamTest s.r.o., kde se společně s Radkou Maňákovou a dalšími věnuje osobnostnímu rozvoji a koučingu.

 [[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“16508″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“308″}}]]

Peter Pomerantsev: Nic není pravda a všechno je možné. Surreálné srdce nového Ruska
Peter Pomerantsev strávil počátkem jednadvacátého století takřka deset let v Rusku. Jeho britsko-ruský původ mu otevřel dveře do jedné tamější komerční televize, kde produkoval dokumentární filmy a reality show. A díky tomu získal i přístup do soukromí mnoha lidí, Rusů z nejrůznějších prostředí a nejrůznějších koutů země – od sibiřského gangstera-filmaře přes topmodelku v zajetí sekty až po nahodile uvězněnou bezúhonnou podnikatelku. Na všech těchto postavách ukazuje současnou ruskou mentalitu a její proměny. Pomerantsev byl fascinován zemí, která přišla o starou vládnoucí ideologii, aby ji následně ustavičně nahrazovala nějakou ideologií novou, a to se stejnou rychlostí, s jakou mrakodrapy mění panorama současné Moskvy. Měl rovněž možnost zblízka sledovat, jak se v ruských médiích vyrábějí informace, jež vytvářejí úplnou alternativní realitu. V knize Nic není pravda a všechno je možné ukazuje současné Rusko s pochopením, ale zároveň s obavami, které tato zcela nová civilizační mutace vzbuzuje.

Z anglického originálu „Nothing Is True and Everything. Is Possible“ přeložil Martin Weiss. První vydání, vázaná kniha s přebalem, 260 stran, MOC 299 Kč. V roce 2016 vydává nakladatelství Dokořán

Peter Pomerantsev (*1977) se narodil v Kyjevě. Jeho otcem je ruský básník a novinář Igor Pomerantsev. Když mu byl necelý rok, rodina opustila Rusko a usadila se v Británii. Po univerzitních studiích se v roce 2001 přestěhoval do Ruska, kde natáčel dokumentární filmy a pracoval pro televizní kanál TNT. Kvůli rodině a rostoucímu Putinově autoritářství se o několik let později vrátil do Londýna. Kromě tvorby nových televizních formátů je považován za předního znalce ruské propagandy, jíž se věnuje v londýnském Legatum Institute. Pravidelně přispívá do řady světových médií včetně London Review of Books, The Atlantic nebo The Guardian. V knize Nic není pravda a všechno je možné popsal právě své zkušenosti s ruským mediálním byznysem a propagandou.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“16509″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“298″}}]]

John O’Farrell: Muž, který zapomněl, že má ženu
Zatímco většina manželů snadno zapomene, že jejich žena má ráno důležitou schůzku, že měli dojít nakoupit, někdy dokonce i na výročí svatby, hrdina O’Farrellova románu v jediném okamžiku ztráty paměti zapomene manželčino jméno i tvář, všechno, co spolu prožili, i to, že vůbec nějakou manželku má. Bohužel už si nepamatuje ani na to, že se se svojí ženou právě rozvádí, a znovu se do ní zamiluje. Muž, který zapomněl, že má ženu je zábavný i dojemný příběh muže odhodlaného udělat cokoli, aby vrátil ručičky hodin a získal zpět život, o který přišel.

Jack Vaughan trpí ztrátou paměti. Kniha začíná kdesi, v neznámém bodě, neznámé situaci. Společně s hlavním hrdinou – učitelem, manželem  a otcem pátráme po jeho životě. Poznáváme přátelé, nechápeme, proč se chtěl věnovat historii, seznamujeme se s rodinou. Taková zápletka nabízí mnoho momentů, ve kterých John O´Farrell skvěle úročí svůj smysl pro humor. Škodolibý britský spisovatel nechá Vaughna, aby se znovu zamiloval do své manželky. V situaci, kdy se rozvádějí.

Přestože toto rozvržení slibuje dobrý humoristický román, pointy příběhu jeho rámec přesahují. Co nás definuje jako konkrétního člověka? Sumář našich vzpomínek? Jak píše britský Independent, tento román přináší velké poučení: vždy si musíte zachovat svůj smysl pro humor a z domu nevycházejte bez svých identifikačních údajů. Je to mimořádný zážitek, narazit na humoristický román, který je vtipnou a zároveň skvěle promyšlenou zprávou o lásce a životě, a tak. (…) Vtipná kniha, která chytí za srdce.
The Guardian

Přináší pozitivní poselství – historie nemusí nutné být to, co se stalo. (…) Někdy je třeba přestat se utápět v maličkostech a vzpomenout si na to, co je opravdu důležité.
The Daily Mail

Z anglického originálu „The Man Who Forgot His Wife“ přeložili Pavla a Matouš Iblovi. Brožovaná kniha, 368 stran, MOC 260 Kč. V prvním vydání vychází v roce 2016 v nakladatelství Garamond.

John O’Farrell (*1962) je britský spisovatel a scénárista, autor humoristických románů, ale i literatury faktu a historických knih. Spolupracoval na animovaném filmovém hitu „Slepičí úlet“, publikuje v prestižním deníku Guardian.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“16541″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“311″}}]]

MUDr. Kenneth S. Kosik, Alisa Bowmanová: Jak přelstít Alzheimera
Jak nemoc včas rozpoznat, jak snížit riziko jejího výskytu, jak ji zpomalit a udržet co nejdéle kvalitu života? Kniha profesora neurologie na Harvardské lékařské fakultě Kennetha S. Kosika Jak přelstít Alzheimera je dosud nejkomplexnější knihou zabývající se touto nemocí. Je pomocníkem ukazujícím možnosti, jak snížit riziko Alzheimerovy choroby – obsahuje 80 jednoduchých rad, jak co nejvíce zpomalit postup symptomů a jak s onemocněním kvalitněji žít a úspěšně bojovat. Kniha Jak přelstít Alzheimera odhaluje, jak vytvořit optimální prostředí pro neustálou údržbu mozku. „Pokud změníme k lepšímu životní styl, změní se k lepšímu také náš mozek. Já jsem posledních 25 let strávil výzkumem Alzheimerovy choroby, nejprve na Harvardské lékařské fakultě a poté na Kalifornské univerzitě v Santa Barbaře. Jako neurolog jsem léčil pacienty, kteří už měli diagnostikovanou Alzheimerovu chorobu nebo měli velké riziko jejího propuknutí. Během té doby jsem s potěšením sledoval nové fascinující výzkumné trendy. Na jedné straně nám nové studie stále znovu a znovu dodávají naději, co se týká objevů zdravotnické či technologické léčby Alzheimerovy choroby. A na druhé straně nám rozsáhlý a stále rostoucí výzkum ukazuje, že životní styl – to, co jíte, jestli cvičíte, jak spíte, jak kvalitní máte společenské styky, co děláte k potlačení stresu a jak si trénujete mysl – může dramaticky redukovat vaše rizika propuknutí této choroby,“ říká autor knihy, neurolog Kenneth S. Kosik.
V knize Jak přelstít Alzheimera dále najdete:
• Osobní třítýdenní plán, jenž vám pomůže naučit se využívat dané postupy v osobním životě.
• Více než 40 snadných a velice chutných receptů pro posílení funkce mozku.
• Téměř 30 interaktivních her trénujících mozek.
• Jednoduché a efektivní sedmiminutové cvičení.
• Rady určené speciálně pro pečovatele o pacienty s Alzheimerem.

Pro český trh knihu doporučili přední odborníci – doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D. a generální ředitel Zdravotní pojišťovny MV ČR, MUDr. David Kostka, MBA.
MUDr. Kenneth S. Kosik je od roku 2004 profesorem neurologického vědeckého výzkumu v Harrimanu a jedním z ředitelů Neurologického výzkumného institutu v Santa Barbaře. Předtím přednášel jako profesor neurologie na Harvardské lékařské fakultě a pracoval jako primář v Brighamské a Ženské nemocnici, kde byl jedním z lékařů, kteří zakládali kliniku poruch paměti. Jeho celoživotním dílem je výzkum příčin a léčení neurologických degenerací, zvláště Alzheimerovy choroby. Doktor Kosik založil a vedl neziskovou skupinu Kognitivní fitness a inovativní terapie, která pomáhá klientům udržet a zlepšit kognitivní funkce.  Nyní publikuje v New York Times, Wall Street Journal a vystupuje jako specialista na zdraví mozku v CNN. Žije a pracuje v kalifornské Santa Barbaře.
Alisa Bowmanová je novinářka, spoluautorka několika knih. Několik členů její rodiny trpí Alzheimerovou chorobou. Žije a pracuje v Pensylvánii.  Vydává Práh, 400 stran, doporučená cena 369 Kč.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“16510″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“424″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“600″}}]]

Výjimečná kniha Svět dinosaurů – Skicář pro děti a dospělé
Arden Alexander Zadrick je osmiletý chlapec, který od svých čtyř let projevoval mimořádný zájem nejen o vytváření vlastních světů, ale i o to, jak je výtvarně vyjádřit na papíře. Ardenova talentu pro kresbu si všimla jeho matka, fotografka a výtvarnice Karin Zadrick. Společně vytvořili nádhernou knihu s názvem Svět dinosaurů a podtitulem Skicář pro děti a dospělé.
Skicář Svět dinosaurů Ardena a Karin Zadrickových je výzvou pro zapojení všech, kterým se knížka dostane do ruky, do procesu jejího utváření. Svět dinosaurů je inspirativní vstupenkou do uměleckého světa, podněcuje fantazii čtenářů každého věku.  „Série skic dinosaurů je vytvořena tak, aby ji každý mohl sám spoluutvářet. Výsledným dílem by měla být vizuální kniha, jejímž autorem je nejen malý chlapec, ale také čtenář samotný. Skicářem provází pozorovatele postava autora, malého dítěte, které si osedlá svého dinosaura a odhodlaně se řítí do všech dobrodružství, jež ho v napůl bájném a napůl historizujícím prostředí dinosaurů čekají,“ představuje knihu Karin Zadrick. Nedílnou součástí projektu je propojení s mezinárodní neziskovou nadací Pink Crocodile, jež podporuje děti se sluchovým a těžkým kombinovaným postižením. Zakoupením knihy Svět dinosaurů v době konání výstavy UNKNOWN nadaci Pink Crocodile podpoříte. Publikace vychází v limitovaném nákladu 100 kusů, cena je 490 Kč.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“16511″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“296″}}]]

John Hart: TÍHA NENÁVISTI
Elizabeth Blacková nemá přátele ani obvyklé záliby. Má ráda boj a hon. Posledních třináct je policistkou v rodném městě v Severní Karolíně. Právě vysvobodila ztýranou osmnáctiletou dívku ze sklepa opuštěného domu, kde ji mučili dva únosci. Oba muži zůstali na místě mrtví – s těly provrtanými osmnácti střelami. Někteří lidé obviňují Elizabeth z policejní brutality a vyhrožují obviněním z dvojnásobného zabití. O pár dní později je na oltáři polorozpadlého kostela v lese za městem nalezeno tělo uškrcené mladé ženy. Vražda připomíná dávný zločin, za který byl odsouzen policista Adrian Wall, někdejší kolega Elizabeth. Ten byl právě po třinácti letech ve vězení propuštěn na podmínku a okamžitě se ocitá  v podezření. Všichni až na Elizabeth jsou přesvědčení, že začal znovu vraždit. Překvapivé zvraty vedou čtenáře do temných zákoutí zdánlivě poklidného maloměstského života i do nelítostného světa věznice a rozsáhlých neprostupných bažin. Příběhem zároveň prochází muž, který jako sotva postřehnutelný přízrak sleduje svůj vlastní hrozivý cíl. Z anglického originálu Redemption Road, vydaného v New Yorku v roce 2016, přeložil Jindřich Manďák. Vydalo nakladatelství Vyšehrad roku 2016. Počet stran 432, MOC 368 Kč 

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“16533″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“319″}}]]

John Hart (*1965) vyrůstal a žije v Severní Karolíně, kam umístil své dosavadní romány. Za první dva z nich dostal jako jediný autor v historii dvakrát za sebou ocenění Edgar Allan Poe Award, udělované největším sdružením profesionálních autorů detektivek ve Spojených státech. Rovněž získal ceny Barry Award, SIBA Book Award a Ian Fleming Steel Dagger. Jeho knihy vyšly
ve třiceti jazycích a znají je čtenáři ve více než sedmdesáti zemích.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“16512″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“505″}}]]

Vychází druhý díl knihy Slavné dny vyprávějící příběhy, které psaly dějiny. „Kostky jsou vrženy“ a „Překročit Rubikon“ jsou proslulá rčení odkazující  na jeden z příběhů, které psaly dějiny. Byl jím ten o Gaiu Juliovi Ceasarovi, jenž 10. ledna roku 49 př.n.l. vstoupil se svými legiemi do mělkých vod severoitalské říčky jménem Rubikon symbolizující pomyslné demilitarizované pásmo. Jeho překročení v doprovodu ozbrojených mužů přitom znamenalo jediné – vojenský konflikt. Válku, jejíž nevyhnutelnost přirovnal římský vojevůdce k hodu kostkami, latinsky „Alea iacta est“. Dvaapadesát takových osudových rozhodnutí, okamžiků, objevů i setkání, které měnily historii lidstva, vypráví už podruhé kniha Slavné dny 2. 

Nesnadné výzvě čelil po úspěchu svého knižního debutu také Pavel Zuna. „Když jsme v září 2010 odvysílali na internetové televizi Stream.cz první díl Slavných dnů, příliš jsme od něj neočekávali. Měli jsme pocit, že dokumentární cyklus nemůže konkurovat zábavným videím. Dnes má pořad na svém kontě bezmála tři sta dílů  a přes sto milionů zhlédnutí. Mimořádné oblibě se navíc těší nejen u diváků, ale také učitelů, kteří jednotlivé epizody zařazují do výuky, a jejich žáků. To je víc, než jsme, kdy doufali, a proto jsme se rozhodli doplnit a převyprávět dalších 52 dílů a vydat je v knižní podobě,“ objasňuje autor, novinář a moderátor důvody, které ho vedly k sepsání Slavných dnů 2.

Pokračování s podtitulem 50 + 2 nových příběhů, které psaly historii, obsahuje kromě poutavého popisu zásadních milníků a strhujících událostí světových i tuzemských dějin, mezi něž patří například první cesta kolem světa, sarajevský atentát na Františka Ferdinanda D´Este, který vedl k vypuknutí první světové války, nebo dění kolem takzvané karibské krize, kdy se svět ocitl jen krůček od jaderné katastrofy, množství dobových fotografií, map a nákresů. Obrazový materiál tak spolu s textem tvoří celek, jenž dokáže výstižně a v souvislostech postihnout jedinečné dny, které jsou nedílnou součástí naší minulosti a neměly by upadnout v zapomnění. Kniha Slavné dny 2 vychází v edici Stream.cz a je v prodeji exkluzivně na Alza.cz za 499 Kč.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“16513″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“407″}}]]

U Knižního klubu vyšla ilustrovaná edice tří slavných mafiánských románů Kmotr, Příběhy rodiny dona Corleona. U Knižního klubu vyšlo jedinečné zpracování tří mistrovských mafiánských thrillerů: Kmotr, Sicilián a Corleone. Součástí luxusního vydání, které je vloženo do pouzdra ve tvaru dárkové krabice na whisky, je 50 originálních ilustrací inspirovaných kultovním filmem a červená lacetka s mosazným nábojem 9mm Luger.
 
Kmotr Maria Puza a jeho hlavní hrdina, don Corleone, patří už více než čtyřicet let ke kultovním dílům, resp. postavám světové literatury. Historie krvavé války jeho klanu proti několika dalším famigliím ve 40. letech 20. století dokázala zachytit klasickou mafii v konkrétní době a místech, kde existuje dodnes. Stejnou popularitu i ocenění si získala také třídílná filmová adaptace této „americké ságy“ newyorského podsvětí, k níž scénáře napsal sám Puzo a režie se ujal Francis Ford Coppola. Ve snímcích zazářili mimo jiné Marlon Brando, Diane Keatonová a Al Pacino.

Knihou si můžete zalistovat zde. Vydal Knižní klub, 952 stran, 1969 Kč

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“16514″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“283″}}]]

Christoph Ribbat: V RESTAURACI aneb Příběhy z břicha moderny
Kniha představuje spojení kulturní historie, literatury faktu a esejisticky pojatých příběhů s románovými prvky. Autor předestírá pojem restaurace jako sociologický fenomén doby, který ilustruje zajímavými příběhy z gastronomického prostředí, v nichž vystupuje například Émile Zola, Joseph Roth, Edward Hopper nebo Robert Walser. Poučeně a s vtipem líčí také konkrétní příběhy číšníků, slavných kuchařů i samotných restauratérů, věnuje se proslulým podnikům a jejich historii, uvádí desítky proslavených pokrmů a receptů. Jeho pozornosti neuniká ani pozadí vnějšího společenského pozlátka, tj. těžká práce a špatné výdělky obsluhy, jejich různorodé slabosti a zlozvyky, jakož i negativní hygienické poměry. Přechází z jednoho kontinentu na druhý, aby zachytil vývoj a zvyky spojené s gastronomií v mnoha zemích světa.

Autorovi však nejde jen o výčet pozoruhodností, nýbrž i o hlubší sociologický pohled na úlohu restaurace jako takové: co symbolizuje, co prezentuje ve společnosti a jak se v ní odráží chování a očekávání hostů během stolování, při rozhodování či konverzaci o tom, kam zajít a které podniky raději vynechat.Z německého originálu Im Restaurant. Eine Geschichte  aus dem Bauch der Moderne, vydaného nakladatelstvím Suhrkamp  v Berlíně v roce 2016, přeložila Daniela Petříčková. Odpovědná redaktorka Stanislava Moravcová. Na přední straně obálky použita reprodukce obrazu Edwarda Hoppera New York Restaurant z roku 1922. 284 stran, 297 Kč. Vydal PROSTOR roce 2016.

O knize napsali:
„V restauraci jde o mnohem víc než jen o jídlo. Kdo nevěří, ať si přečte tuto výbornou knihu.“ 
Thomas Andre, HAMBURGER ABENDBLATT ONLINE

„Tato zajímavá kniha servíruje kuriozity, anekdoty, teorie a fakta stravitelné pro čtenáře bez předchozích znalostí.“
Jens Bisky, SÜDDEUTSCHE ZEITUNG

„Zřejmě nejoriginálnější a každopádně co do formy i obsahu nejvytříbenější kniha letošního jara…“ 
Judith von Sternburg, LESART

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“16515″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“301″}}]]

Christoph Ribbat (*1968) je profesorem amerikanistiky na univerzitě v německém Paderbornu, předtím působil také v Bochumi, Bostonu a v Basileji. Do oblastí jeho zájmu spadá nejen literatura, ale také sport, kulturní historie, vizuální kultura a nově také gastronomie, kterou považuje za „zrcadlo společnosti“. Je autorem populárně naučných publikací Flackernde Moderne. Die Geschichte des Neonlichts (Blikající moderna. Historie neonu, 2011) a Basketball. Eine Kulturgeschichte (Basketbal. Kulturní dějiny, 2013).

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“16516″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“296″}}]]

František Kalenda: VRAŽDY VE ZNAMENÍ HVĚZDY
Středem zájmu slibného prozaika Františka Kalendy (* 1990) je historie  ve spojení s detektivním příběhem, což mu v minulosti vyneslo nominaci  na Cenu Jiřího Ortena. Tentokrát nás zavádí na dvůr Karla IV. a do ulic staré Prahy krátce po morové ráně, kde řádí vrah s nožem a obviněno je židovské ghetto. Vydává Vyšehrad.

Postarší doktor Siegfried z Wölfelsdorfu, který tají pohnutou minulost, doufá, že své dny dožije v poklidu ve službách Anny Falcké na dvoře Karla IV. Rád by se nořil do učených spisů, bitvy sváděl leda s vínem a dobovými šarlatány, jimiž se na to na Pražském hradě hemží, a rovněž by chtěl přivést k rozumu nezdárnou neteř, jež vlastně neteří není. Jenže hned třikrát chyba lávky! Neblahá minulost se brzy ozve a žádá dodržet dávné závazky k mocným. Ve městě začal v listopadu roku 1349 kdosi vraždit a do těl mrtvých vyrývá symbol Davidovy hvězdy, což v pověrami opředeném středověku hrozí pogromem. Nejprve zlobu pachatele pocítí kněz Štěpán a poté dva nádeníci ze stavby Svatovítské katedrály, avšak tím není s podřezanými hrdly konec. S přispěním podezřelého anglického žoldnéře Gabriela z Yorku, jemuž by občas taky rád zatnul tipec, se Siegfried pouští do šetření případu, které se v duchu nelítostné doby vede nevybíravě, zato nenápadně, aby potoky krve a sběhy lidu nenarušily majestát šťastného údobí vlády nejoblíbenějšího českého panovníka. Vraždí opravdu někdo z ghetta kvůli víře nebo nitky vedou až k elitám země? Anebo je na vině úpadek společnosti? O deziluzi totiž Praha krátce po morové ráně nemá navzdory tvrzením učebnic nouzi…

Rok 1350. Mladému králi Karlovi se konečně podařilo ukončit letité boje  a sjednotit rozpolcenou Říši. České království si vydechlo a také pražská města se probudila z noční můry morové nákazy. Obchází je však nový strašák – vrah, který za sebou nechává těla zohavená znamením židovské hvězdy. A tak zatímco pražští židé opět trpí falešným nařčením, arcibiskup Arnošt z Pardubic povolává zpět do  služby svého nejschopnějšího vyšetřovatele, aby vraha dopadl, dokud je ještě čas. První z řady detektivních příběhů ze středověké Prahy za vlády Karla IV.
Vydalo nakladatelství Vyšehrad roku 2016. Počet stran 208, MOC 248 Kč.

František Kalenda (* 1990) absolvoval obor kulturní antropologie na FHS UK, kde nyní působí jako doktorand. Jazykové znalosti a zahraniční stáže ho podněcují ke komentářům dění v Latinské Americe pro internetový Deník Referendum. Žije střídavě v Roztokách u Prahy a v zahraničí. Slibný mladý prozaik se profiluje jako autor knih zasazených zpravidla do vrcholného středověku a kladoucích důraz na každodennost a mentalitu onoho údajně „temného středověku“. Debutoval románem Despota (2011) o intrikaření v Byzantské říši 14. století. Za historickou detektivku Ordál (Vyšehrad 2012) z časů tatarských nájezdů do východní Evropy byl nominován na Cenu Jiřího Ortena. Prózou Pes, kocour a sirotek (Vyšehrad/ Meander 2016), která s humorem sleduje putování nesourodé trojice až na kraj středověkého křesťanského světa, se poprvé představil i dětským čtenářům.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“16517″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“296″}}]]

Charles Cumming: RUSKÉ KOLO
Thomas Kell, agent britské tajné služby, je poslední měsíce bez práce. Volný čas tráví přemítáním nad minulostí a pravidelnými návštěvami blízkého baru. Zdá se, že jeho nedobrovolná dovolená nebude mít konce, když se od bývalé nadřízené Amelie Leveneové dozví o smrti svého kolegy a vynikajícího špiona Paula Wallingera, s nímž se nad Tureckem za nevyjasněných okolností zřítilo letadlo. Odjíždí do Turecka, aby záhadnou smrt kolegy vyšetřil, a v nelítostném souboji západní a ruské zpravodajské služby se dostává do bezprostředního ohrožení života. Záhy zjišťuje, že za zmařenými operacemi v regionu je něco jiného než pouhá shoda náhod – zrádce ve vlastních řadách. A právě na Kellovi je, aby zjistil, kdo je pro západní informační služby tolik nebezpečným krtkem.

Z anglického originálu A Colder War vydaného nakladatelstvím HarperCollinsPublishers v roce 2014 přeložil Pavel Kolmačka. Vydalo nakladatelství Vyšehrad roku 2016.Odpovědný redaktor Martin Žemla.Počet stran 360, MOC 298 Kč.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“16518″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“390″}}]]

Charles Cumming se narodil v roce 1971 ve Skotsku a vystudoval anglickou literaturu na Edinburské univerzitě. V roce 1995 ho kontaktovala britská tajná služba MI6 a nabídla mu spolupráci. Současně působil jako asistent editora časopisu Week (1996–2011). Na základě svých zkušeností v MI6 napsal a publikoval román A Spy by Nature (2001). Jeho hrdinu, mladíka po dvacítce Aleca Miliuse, najme britská tajná služba, aby prodal americké CIA zfalšované údaje o těžbě ropy v Kaspickém moři.  V roce 2001 se Cumming odstěhoval do Madridu, kde pokračoval špionážním románem The Hidden Man (2003), příběhem bratrů, vyšetřujících vraždu svého otce, bývalého důstojníka tajné služby, v rukou ruské mafie. Autor se zde zabývá skrytou rolí britských a amerických služeb v sovětské válce v Afghánistánu.  V dalším románu The Spanish Game (2006) se znovu objevuje anti-hrdina Alec Milius, který se tentokrát zaplete do bojů baskické separatistické organizace ETA proti španělské vládě. Britské The Times ho zařadily mezi nejlepší špionážní romány všech dob.  Politický thriller Tajfun (Typhoon, 2008, česky vydal BB art 2009) líčí úsilí CIA destabilizovat Čínu před olympiádou v Pekingu. Americký deník The New York Times vybral titul do stovky nejlepších knih roku 2009.
Cummingův pátý thriller The Trinity Six (2011) vypráví o objevu dosud neznámého člena slupiny sovětských špionů. Podle The Washington Post patří román mezi nejlepší knihy roku 2011. Cumming příběh přepracoval do scénáře pro připravovaný film.  V následujícím roce vyšla Cizí země (A Foreign Country, 2012, česky 2015 vydal Vyšehrad), první svazek trilogie propojené hlavními postavami – šéfkou britské tajné služby Amelií Leveneovou a problematickým agentem Tomem Kellem. V Cizí zemi Leveneová beze stopy zmizí šest týdnů před svým jmenováním první šéfkou MI6 v historii a pro Kella, kterého tajná služba propustila jen několik měsíců předtím, je její nalezení poslední šance, jak se očistit. Román získal ocenění Nejlepší skotská detektivka roku 2012 (Scottish Crime Book of the Year) a současně mu britská asociace autorů detektivek udělila ocenění Thriller roku 2012 (The CWA Ian Fleming Steel Dagger). Filmová práva zakoupila produkční společnost Colina Firtha Raindog Films.  V románu o souboji západní a ruské rozvědky o pozici na Blízkém a Středním východě Ruské kolo (A Colder War, 2014, česky Vyšehrad 2016) opět vystupují šéfka MI6 Amelie Leveneová a agent Thomas Kell. Kniha získala cenu Nejlepší britská e-detektivka roku, udělovanou na festivalu CrimeFest (The CrimeFest eDunnit Award).  Třetí román s touto dvojicí A Divided Spy vyšel v Británii letos. Knihy Charlese Cumminga byly přeloženy již do více než deseti jazyků. Spisovatel žije s rodinou v Londýně.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“16519″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“247″}}]]

Renáta Fučíková: WILLIAM SHAKESPEARE
12 převyprávěných her v historických souvislostech s více než 400 ilustracemi. Renomovaná ilustrátorka a autorka knih pro děti a mládež Renáta Fučíková převyprávěla dvanáct Shakespearových nejznámějších dramat svěžím stylem pro dnešní mladé čtenáře a jejich rodiče. Představuje je  v chronologickém pořadí (Kupec benátský, Jak se vám líbí, Mnoho povyku pro nic, Romeo a Julie, Sen noci svatojánské, Večer tříkrálový, Zkrocení zlé ženy, Hamlet, Král Lear, Mackbeth, Othello a Bouře) a přibližuje také jejich inspirační zdroje a okolnosti jejich vzniku. Každá ze Shakespearových divadelních her je doplněna vstupy věnovanými vnějším projevům doby – např. renesanční módě, architektuře, italské literatuře, cestám Angličanů na jih, vztahu starého kontinentu ke koloniím  – a historickým souvislostem. Životem a dílem geniálního dramatika provází kromě textů více než 400 originálních ilustrací Renáty Fučíkové. S jejich pomocí autorka předkládá barvitý obraz evropské pozdní renesance. Výpravná publikace je první z nové ediční řady Vyšehradu Největší dramatici. Následují Molière a Čechov. S použitím překladu Jiřího Joska převyprávěla, historickými vstupy doplnila a ilustrovala Renáta Fučíková. Vydalo nakladatelství Vyšehrad roku 2016. Počet stran 208, MOC 398 Kč.

Renáta Fučíková (*1964) byla za svou tvorbu mnohokrát oceněna v zahraničí i doma (zápis na čestnou listinu IBBY, cena na bienále ilustrací v Teheránu, nominace na cenu Astrid Lindgren, ocenění Zlatá stuha, cena White Raven od International Jugendbibliothek, cena Ministra školství ČR, trojnásobná nominace na cenu Magnesia Litera). Mezi její nejvýznamnější autorské tituly, které doprovodila výpravnými ilustracemi, patří Historie Evropy – Obrazové putování, série životopisných knih Karel IV., T. G. Masaryk, J. A. Komenský, Antonín Dvořák, Ludmila a Václav, Hus a Chelčický a kniha 189 příběhů města a lidí Praha v srdci. Ilustrovala též knihy Václava Cílka, Aleny Ježkové, Josefa Krčka a mnoha dalších autorů. Ilustrace Renáty Fučíkové vycházejí
i v zahraničních publikacích, například ve Francii, v Německu, v Jižní Koreji, v Polsku či v USA.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“16520″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“296″}}]]

Jan Karonová: VETERINÁŘ Z MITFORDU SE ŽENÍ
Před 22 lety americká spisovatelka Jan Karonová čtenářům poprvé představila půvabné městečko Mitford s místním farářem otcem Timem, který s pochopením a snahou pomoci sleduje starosti svých sousedů. Laskavý humoristický román U nás v Mitfordu se dočkal více než 80 dotisků a tří nominací na cenu ABBY (American Booksellers Book of the Year Award). Jeho popularita přiměla autorku k dalším pokračováním. Všechny svazky, s ilustrací Adolfa Borna na obálce, u nás vydal Vyšehrad.      

V posledním, třináctém, a možná závěrečném díle mitfordské ságy, zve americká autorka Jan Karonová své čtenáře na farmu Meadowgate. A hned k velké události. Dooley a Lace se budou brát. Ten malý vzpurný chlapec urazil dlouhou cestu, při níž se změnil v nadějného studenta a splnil si svůj cíl stát se veterinářem. A z Lace, zanedbávané dívky bez budoucnosti, se v péči adoptivních rodičů stala uznávaná malířka. Otec Tim i Cynthie, stejně jako doktor Harper s Olivií si představovali pro své děti pohádkovou svatbu ve velkém stylu, ale Dooley a Lace mají jiné představy, chtějí se vzít na farmě, která se stane jejich celoživotním domovem. Svatba má být neokázalá a hostina bude skládaná z jídla, které přinesou hosté. Tak to bude nejzábavnější. A o zábavu je opravdu postaráno, neboť na farmu těsně před svatbou přibyde obávaný býk Mašina, štěně jako svatební dar pro Lace a ještě jedno velké překvapení. Znovu se čtenáři potkají s postavami, jež je provázely předchozími díly, připomenou si jejich osudy a prožijí se všemi zábavné a příjemné chvíle, které Jan Karonová umí tak vlídně a vtipně vylíčit.

Z anglického originálu Come Rain or Come Shine, vydaného nakladatelstvím G. P. Putnam’s Sons, New York, v roce 2015, přeložila Vlasta Hesounová. Obálku s použitím ilustrace Adolfa Borna navrhl Vladimír Verner. Počet stran 240, MOC 278 Kč. Vydalo nakladatelství Vyšehrad roku 2016.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“16521″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“317″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“600″}}]]

Americká autorka Jan Karonová (*1937 v Lenoiru v Severní Karolíně) vyrostla na farmě a podle vlastních slov to bylo to nejlepší, co ji mohlo potkat; i když se jako mladá dívka nemohla dočkat, až bude moct odejít do Hollywoodu a New Yorku, je vděčná, že mohla vyrůstat v prostředí tak blahodárném pro kreativní myšlení. Vždycky chtěla být spisovatelkou a první román sepsala už v deseti letech. V osmnácti se stala recepční v reklamní agentuře a tak dlouho vnucovala své texty šéfovi agentury, až si všiml jejích schopností. Tak začalo čtyřicet úspěšných let Jan Karonové v reklamě, které jí vynesly i nejrůznější ocenění. Poté se odstěhovala do městečka Blowing Rock v Severní Karolíně, které se stalo předobrazem Mitfordu. Od té doby se věnuje pouze literatuře, a že rovněž úspěšně, o tom svědčí nejen mitfordská sága, ale i další řada románů s otcem Timem.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“16522″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“322″}}]]

Martin Šandera: JINDŘICH STARŠÍ Z MINSTENBERKA. Třetí ze synů krále Jiřího z Poděbrad.
Syn husitského krále. Velký hráč s nízkými kartami. Jindřich starší z Minsterberka, třetí syn krále Jiřího z Poděbrad, zažil vzestup i úpadek českého státu, ztroskotání otcových plánů a nástup nové vládnoucí dynastie. Kniha Martina Šandery přibližuje knížete Jindřicha jako zajímavou a poněkud opomíjenou osobnost českých dějin. Horlivější kališníci Jindřichovi zazlívali opuštění víry předků, otce i děda. Přesto právě Jindřich zdědil nejvíce z povahy krále Jiřího, svými vlastnostmi, stylem života, uvažováním i chováním se mu nejvíce podobal. Nikdy nebyl fanatikem, a i když se nebál tasit meč a vést vojsko do bitvy, dával přednost diplomacii. Byla to vysoká a nebezpečná hra, v níž dominovali Jagellonci, Matyáš Korvín, Habsburkové, římská kurie i kurfiřtské rody a Jindřich měl většinou v ruce jen nízké karty, navzdory tomu se v ní však dokázal uplatnit. I když jeho velké mocenské ambice a plány ochromoval vleklý, úmorný a ponižující zápas s dluhy, dokázal zachránit prestiž rodu a nalézt mu nové postavení i budoucnost. Odpovědný redaktor Filip Outrata. Počet stran 288, MOC 348 Kč. Vydalo nakladatelství Vyšehrad v edici Velké postavy českých dějin (21. svazek) v roce 2016

Doc. PhDr. Martin Šandera, Ph. D. (* 1973) působí na Historickém ústavu Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové, kde přednáší české středověké a raně novověké dějiny a vede tým pro výzkum dějin utrakvismu ve východních Čechách. Jeho badatelské a publikační aktivity jsou zaměřeny především na problematiku české šlechty ve vrcholném a pozdním středověku, světské i duchovní elity v období husitské revoluce a vůdčí osobnosti i správně politické struktury polipanského bezvládí a poděbradské éry. Je autorem monografií Zikmundovi věrní na českém severovýchodě (2005); Páni z Dobrušky a z Opočna. Kolonizátoři, dvořané, válečníci  (2007) a Hynce Ptáček z Pirkštejna. Opomíjený vítěz husitské revoluce (Vyšehrad, 2011) a spoluautorem řady kolektivních děl.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“16523″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“312″}}]]

Jan Rychlík, Magdaléna Rychlíková: PODKARPATSKÁ RUS V DĚJINÁCH ČESKOSLOVENSKA 1918–1946
Hutné představení dějin regionu, který nám zůstává stále blízký. Další z knih uznávaného historika a odborníka na česko-slovenské dějiny. 20. století a na utváření národů v prostoru východní a jihovýchodní Evropy se zaměřuje na dvacetiletí, kdy součástí Československa bylo i území Podkarpatské Rusi. Dějiny kraje pověstného svou přírodní krásou a zvěčněného mimo jiné v prózách Ivana Olbrachta vykládá Jan Rychlík z hlediska politického, sociálního a ekonomického vývoje. Sleduje průběh začlenění Podkarpatské Rusi do československého státu, vývoj za první světové války a v době rozpadu Rakouska-Uherska. Zabývá se otázkou autonomie území v rámci ČSR, politickými stranami na Podkarpatské Rusi i jejím národnostním složením. Detailně sleduje rozvoj a strukturu zemědělství, mapuje stav průmyslu, obchodu, bankovnictví i dopravy. V kapitole o sociální situaci se srovnává životní úroveň na Podkarpatské Rusi a ve zbytku ČSR, kapitola o školství rozebírá komplikovanou jazykovou otázku a pozornost je věnována též působení českých úředníků na území Podkarpatské Rusi. Kniha Jana Rychlíka, napsaná společně s jeho ženou, etnoložkou Magdalénou Rychlíkovou, je hutným a informativním představením dějin regionu, který nám zůstává stále blízký, jakkoli jeho spojení s našimi zeměmi trvalo jen dvě desetiletí. Odpovědný redaktor Filip Outrata. Počet stran 240, MOC 328 Kč. Vydalo nakladatelství Vyšehrad v roce 2016.

Prof. PhDr. Jan Rychlík, DrSc. (* 1954) vystudoval historii a etnografii na Filozofické fakultě UK v Praze, doktorát z etnologie a folkloristiky získal v Ústavu pro folklor Bulharské akademie věd a na Univerzitě sv. Klimenta Ochridského v Sofii, doktorát historických věd v Historickém ústavu Akademie věd ČR v Praze. Vědecky působí v Masarykově ústavu a Archívu AV ČR, přednáší na Ústavu českých dějin FF UK a na Technické univerzitě v Liberci. Specializuje se na české a slovenské dějiny 19. a 20. století a dějiny Balkánu. Je autorem řady studií, článků a knižních monografií. Je spoluautorem syntéz Dějiny Bulharska (2000), Dějiny Makedonie (2003), Dějiny Srbska (2004), Dějiny Chorvatska (2007) a Dějiny Slovinska (2011). Ve Vyšehradu vyšlo jeho zpracování dějin balkánských národů habsburské a osmanské monarchie Mezi Vídní a Cařihradem (spolu s třemi bulharskými autory, 2009), nová vydání jeho prací věnovaných dějinám slovensko-českých vztahůČeši a Slováci ve 20. století. Spolupráce a konflikty a Rozdělení Československa 1989 –1992 (obě 2012). Spolu s bulharským bohemistou V. Penčevem vydal v roce 2012 syntézu českých dějin v bulharštině Istorija na Čechija (Sofia 2010), jejíž upravená podoba vyšla ve Vyšehradu jako Od minulosti k dnešku. Dějiny českých zemí (2014). Pravidelně se věnuje popularizaci historie formou vystupování v televizních či rozhlasových pořadech a komentování událostí v novinových článcích. Odpovědný redaktor Filip Outrata. Počet stran 288, MOC 348 Kč. Vydalo nakladatelství Vyšehrad v edici Velké postavy českých dějin (21. svazek) v roce 2016.

PhDr. Magdaléna Rychlíková (* 1955), etnografka zabývající se slavistikou a středoevropskými studii, zabývá se otázkou vystěhovalectví a krajanů, autorka článků s tématikou střední Evropy. Pracovala sedm let v Záhorském muzeu ve Skalici a třicet let v Národním muzeu v Praze, kde  v historické expozici v Lobkovickém paláci spolupracovala nebo samostatně připravila řadu výstav. Podílela se na širším výzkumu česko-slovenských vztahů, etnických a krajanských vztahů. Je mj. autorkou studií a článků o rodině, postavení ženy, sociálních vztazích, svátkování, lidové stravě, diverzity etnických skupin a menšin a knih Slováci v Praze. Vliv velkoměsta na jejich integraci do českého prostředí, nebo Životní anabáze jednoho krajana, kde sledovala život českého obchodníka žijícího ve Lvově Ludvíka Feigla.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“16524″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“317″}}]]

U Arga vychází temný komiks Reinharda Kleista Johnny Cash: I See a Darkness
V nakladatelství Argo vychází v těchto dnech unikátní oceňovaný komiks německého ilustrátora Reinharda Kleista Johnny Cash – I See a Darkness, který přibližuje životní cestu legendárního Muže v černém. Formát: 224 stran, vázaná. Doporučená cena: 298,- Kč.

Johnny Cash, nejznámější countryový zpěvák všech dob, rebel a idol mnoha generací hudebních fanoušků, se stal už za svého života legendou. Jeho tvorba ovlivnila další vývoj populární hudby. Na vrcholu kariéry měl vlastní televizní pořad, do něhož si zval nejznámější muzikanty té doby. Reinhard Kleist líčí jeho pohnutý osud velmi poutavě a naléhavě: od jeho dětství, prvního jamování s Elvisem Presleyem přes koncert ve vězení Folsom, neobyčejně úspěšný přelom šedesátých a sedmdesátých let, kdy Cash ale zároveň stále více propadal závislosti na alkoholu a drogách, až k jeho mimořádném comebacku po boku producenta Ricka Rubina.

Ani Reinhard Kleist (*1970) není českým čtenářům neznámý: v roce 2015 vyšel jeho zásadní komiks o holocaustu Boxer, inspirovaný skutečným životním příběhem polského židovského boxera a vězně koncentračního tábora Hercka Hafta. Ještě před napsáním Boxera ovšem Kleist uspěl také mezinárodně s komiksem o životě countryového zpěváka Johnnyho Cashe. Kniha byla přeložena do 14 jazyků a získala řadu ocenění, mj. nejvýznačnější německou komiksovou cenu „Max und Moritz“, cenu Prix des Ados na literárním festivalu ve francouzském Deauville a americké komiksové ceny Eisner a Harvey.

 [[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“16535″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“311″}}]]

Bryan Talbot: „Grandville 1“
Ze stejnojmenného anglického originálu přeložil Jan Kantůrek.
Vázaná s potahem, 104 barevných stran, MOC 599,- (u nakladatele s výraznou slevou)
Vydává nakladatelství Comics Centrum
+
Bryan Talbot: „Grandville 2: Mon Amour.“
Ze stejnojmenného anglického originálu přeložil Jan Kantůrek.
Vázaná s potahem, 104 barevných stran, MOC 399 ,-
V předplatitelské edici „Na přání“ vydá 21. 3. 2017 nakladatelství Comics Centrum

LeBrock, inspektor Scotland Yardu, přijíždí na odlehlé místo vyšetřovat zdánlivou sebevraždu. Na rozdíl od místních strážníků je mu jasné, že smrt diplomata je jen střípkem z celého případu. Vyšetřování ho přivádí do velkoměsta Grandville a změti spletitých vztahů podsvětí, předních mozků své doby a politiky. Přestože hrdinové jsou představitelé zvířecí říše, komiks zdaleka není určený dětem. Dospělí ocení například karikované narážky na symboly Francouzské revoluce, Muchovy plakáty nebo zobrazení lidí jakožto krajně podivných tvorů. I aluze na současná politická témata. Názvem grafického románu „Grandville“ vzdává britský tvůrce hold karikaturistovi Jeanu Ignaci Isidoru Gérardovi (1803 – 1847), který se pod pseudonymem. J. Grandville, proslavil sérií obrazů figur s lidskými těly a zvířecími hlavami. Talbot také cituje Alberta Robida (1848 – 1926) a jeho vědeckofantastické vynálezy, jejichž koncept by mohl dojít naplnění až v současnosti. „Grandville“ je první (byť samostatně fungující) knihou série, jejíž pátý, závěrečný díl právě Bryan Talbot dokončuje. České vydání „Grandville 1“ bylo vůbec první na světě, britský tvůrce tak poděkoval svému tuzemskému nakladateli Comics Centru za mimořádnou péči, kterou věnovalo restaurování a digitalizaci jeho předchozí práce. Comics Centrum nyní chystá vydání celé grandvillovské série. Aktuálně proto, ve velmi omezeném množství, dotisklo představovaný první díl a zároveň do objednatelské edice „Na přání“ zařazuje díl druhý s podtitulem „Mon Amour“. Zájemci mají tři týdny na to, aby si objednali titul, ve kterém inspektor LeBrock pátrá po uprchlém sériovém vrahovi. Platba předem není nutná, akce končí 12. února 2017.

Bryan Talbot (*1952) je považován za zakladatele formátu „Grafický román“ a za kmotra moderního britského undergroundového komiksu. První kresby mu otiskly už v 17 letech, k jeho vlivu se hlásí takoví autoři jako Alan Moore nebo třeba Neil Gaiman. V našem kontextu je mimořádně zajímavá sága „Dobrodružství Luthera Arkwrighta“, definitivní podoba legendárního prvního románu v obrazech pro dospělé totiž vznikla až díky Talbotově spolupráci s českým vydavatelem (Comics Centrum), který jeho práci digitálně zrestauroval. Právě české vydání je také hodnoceno jako to absolutně nejlepší (Art Of Bryan Talbot, vydavatelství NBM, New York 2007). Za svou práci získal Talbot jako první na světě doktorát „Doctorate in Arts“ a obdržel také řadu ocenění, například Eisner Award, cenu Comic Creators’ Guild a Eagle Award. Česky dosud vyšlo: „Dobrodružství Luthera Arkwrighta“, „Srdce Impéria aneb Odkaz Luthera Arkwrighta“ a „Pohádka o zlobivé kryse“. 

Sexuální dobrodružství mladé kajícnice, hrdinky románu TEREZA FILOZOF, patří k nejznámějším a zároveň nejvíce pronásledovaným textům 18. století
„Tereza filozof je atraktivní čtení na hranici pornografie (jak bychom řekli dnes), a přitom cituje filozofické nauky stejně smělé a převratné, jako byly ty, jichž se dovolávali encyklopedisté. Spis lze považovat za příklad zvláštního žánru, jímž je libertinský román,“ píše v doslovu knihy TEREZA FILOZOF její překladatel, filozof a vysokoškolský profesor Miroslav Petříček.  Dílo z roku 1748, za jehož autora je nejčastěji považován Boyer d’Argens, vydává s dobovými ilustracemi PROSTOR.

Román Tereza filozof vyšel v polovině 18. století ve Francii, kde bylo osvícenství v plném proudu a blížila se revoluce. Kvůli cenzuře vyšel anonymně a ilegálně, byl ve své době jedním z nejpronásledovanějších děl: „V archivech Bastily, v nichž se shromažďovaly i raporty agentů, lze najít četné zmínky snad o všech, kdo k republice vzdělanců patřili. Například jistý Bonin, který pracoval v tiskárně a současně donášel policejnímu komisaři Berryerovi, poslal 14. listopadu 1748 zprávu, která se týká Terezy filozofa: ´Počítáme, že do tří neděl budeme mít hotovou Terezu filozofa. Dneska mezi šestou a sedmou hodinou večerní se budou převážet tištěné archy řečeného díla. Budu sledovat povoz, abych odhalil sklady,´“ uvádí v doslovu k českému vydání Miroslav Petříček. Záhadou je dosud identita autora románu. Původně byl za něj považován Denis Diderot, avšak jako nejpravděpodobnější původce textu se zdá být Jean-Baptiste de Boyer, markýz d’Argens, voják, který po pádu z koně utrpěl vážné zranění, opustil vojenskou službu a věnoval se literatuře. Byl velmi vzdělaný a četl volno¬myšlenkáře 17. století. Tereza filozof je často považována za pornografický román, přestože její druhý rozměr vysvětluje již sám název. S erotickými pasážemi se zde střídají (ba i prolínají) smělé úvahy postav o morálce, náboženství a metafyzice.

Mladá žena Tereza v románu vypráví svůj život, protože se osvíceně rozhodla sdělit své zkušenosti ostatním, tedy dát příklad a poučit. Vedle poselství myšlenkového zde najdeme také praktické rady (např. jak zabránit početí). Velký prostor je věnován morálce představitelů církve. Spisovatel se inspiroval dobovou událostí (názvy postav jsou pouhými anagramy): v roce 1731 otřásl Francií skandál, když vyšlo najevo, že jezuita Jean-Baptiste Girard (Dirrag) zneužíval v Toulonu svou dvacetiletou kajícnici Marii-Cathérine Cadièreovou (Eradice), již jako zpovědník prohlédl poté, co se jí na boku objevila krvavá rána   Kapitoly filozoficko-erotického díla odpovídají jednotlivým „lekcím“ (ať teoretickým, či praktickým) Tereziny výchovy – viz Poučení ženám, dívkám i mužům, kteří si přejí překonat bez úhony úskalí slasti či Proč je žárlivost směšná.  Sexualita Terezu provází od útlého dětství; pobyt v klášteře měl její sklony potlačit, avšak dívka chřadne a vrací se domů „nevyléčená“. Svěří se duchovní péči otce Dirraga, naváže přátelství se slečnou Eradice a stane se nadšeným svědkem dívčina zneužití. Nenechá si ujít ani hrátky jisté paní C*** a abbého T***, stejně tak ji poznamenají abbého rady i výklady na témata jako příroda a náboženství. Její matka záhy zemře a Terezy se ujímá sousedka Bois-Laurierová. Zde začíná druhá část, kde tato kurtizána vypráví svůj příběh, aby dívku (a nejen ji) poučila. Otevřeně všem odhaluje vztahy ve zkažené společnosti i prapodivné choutky svých zákazníků…

Autor pojal ženskou postavu v rozporu s konvencemi: nechce se stát manželkou ani matkou, do popředí dává smyslnost a ukazuje, že žena může poznat rozkoš i bez přičinění muže.
„Typ libertinské prózy, který představuje Tereza filozof, má na jedné straně zcela zjevné kořeny v Rozpravách o mravech hříšných kurtizán Pietra Aretina (1536), tedy zprostředkovaně sahá až k Dekameronu, avšak navazuje rovněž na své starší předchůdce, například na Dámskou akademii (v latině je tento text doložen již před rokem 1655, francouzsky vyšel kolem roku 1680) anebo na Venuši v klášteře aneb Jeptišku v košili (1685). Všechny tři se pak dokonce stanou předstupněm k románům markýze de Sada,“ píše v doslovu  Petříček, „Tato linie erotických vyprávění velmi často prostředky satiry či ironie demonstruje rozumnost a smyslovost jako dva aspekty jedné a téže nedělitelné lidské podstaty, a proto za podmínku štěstí pokládá schopnost co možná intenzivního prožitku.“

 [[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“16536″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“291″}}]]

Boyer d’Argens: TEREZA FILOZOF
Román Tereza filozof z roku 1748, za jehož autora je nejčastěji považován Boyer d’Argens, patří k nejznámějším a zároveň nejvíce pronásledovaným textům 18. století. Byl šířen ilegálně, přičemž důvodem nebyly jen jeho silně erotické pasáže, ale zejména „libertinství“ v původním slova smyslu, to jest ideje, které šířil – problematičnost křesťanské morálky, náboženství jako lidský výtvor apod. Román má blízko k markýzovi de Sade, ale v zásadě v něm jde mnohem více o svobodu myšlení v duchu osvícenství. Vychází s dobovými ilustracemi a doslovem profesora Miroslava Petříčka.
Z francouzského originálu Boyer d’Argens, Therèse philosophe ou Mémoires pour servir à l’histoire du père Dirrag et de mademoiselle Éradice, publikovaného v knize Raymond Trousson (ed.), Romans libertins du XVIIIe siècle, Paříž 1993, přeložil Miroslav Petříček.  Na obálce použita dobová ilustrace k románu Tereza filozof z německého  vydání Die philosophische Therese  (Mnichov 1980). 192 stran, 347 Kč. V českém jazyce vydání druhé. Vydal PROSTOR v roce 2016.

 [[{„type“:“media“,“view_mode“:“media_original“,“fid“:“16537″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“299″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“229″}}]]

Jean-Baptiste de Boyer, markýz d’Argens (1704–1771)
V roce 1731 otřásl Francií skandál, když vyšlo najevo, že jezuita Jean-Baptiste Girard zneužíval v Toulonu svou dvacetiletou kajícnici Marii-Cathérine Cadièreovou. Byl však po dlouhém procesu zproštěn viny a dívka byla svěřena do péče matky. Aféra byla široce komentována v tisku, vyšlo i několik pamfletů a satir převážně ze strany odpůrců jezuitů a veršem se jí dotkl i Voltaire. Roku 1748 vyšel bez uvedení jména autora román Tereza filozof, v němž bylo za průhlednými anagramy snadné rozpoznat aktéry tohoto skandálu (Girard-Dirrag, Cadière-Eradice). Vydali jej tiskaři Joly a Boscheron. Kniha byla zřejmě vytištěna v Liège, archy tajně dopraveny do Paříže, kde byly doplněny rytinami a svázány. Nelze však vyloučit ani to, že Tereza filozof kolovala mezi čtenáři již dříve jako rukopis. Největší literární záhadou je však identita jejího autora. Původně byl za něj považován Arles de Montigny, jenž však pouze prostředkoval její vytištění, byla připisována i Diderotovi, avšak jako nejpravděpodobnější původce románu se zdá být Jean-Baptiste de Boyer, markýz d’Argens, voják, který po pádu z koně utrpěl vážné zranění, opustil vojenskou službu a věnoval se literatuře. Byl velmi vzdělaný, četl volno­myšlenkáře 17. století, obdivoval Montaigne, Gassendiho i Descarta a byl autorem nejen učených spisů, například Kabalistických listů z roku 1769, ale i četných románů. Friedrich II. jej později povolal do Berlína, kde se věnoval reorganizaci Akademie a předsedal sekci krásné literatury. Jakkoli však Tereza filozof vykazuje jisté podobnosti s jeho pojednáními i romány, dodnes není jeho autorství jisté.

 [[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“16534″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“309″}}]]

Jaká budoucnost čeká EU po brexitu?
Co způsobí vlna imigrace a jak se k ní máme postavit? Jak řešit vyčerpávání přírodních zdrojů? Nejen na tyto otázky hledají odpověď přední čeští vědci, intelektuálové a armádní specialisté
v knize NA ROZHRANÍ Krize a proměny současného světa.

„Nedělejme si iluze, svět se nám skutečně mění před očima,“ píší v úvodu knihy NA ROZHRANÍ. Krize a proměny současného světa její autoři. Dvaadvacet špičkových českých odborníků velmi odlišných profesí se v ní pečlivě zamýšlí nad vážnými výzvami, kterým musíme čelit, ať chceme nebo ne. Navazují v ní na loňskou mimořádně úspěšnou knihu Povaha změny. Bezpečnost, rizika a stav dnešní civilizace. S předmluvou rektora UK Tomáše Zimy vydává Vyšehrad.

Miroslav Bárta, Martin Kovář, Otakar Foltýn /eds./: 
NA ROZHRANÍ. Krize a proměny současného světa
Náš svět se ocitl v mnoha ohledech na rozhraní. Stojíme tváří v tvář naléhavým problémům, které probouzejí obavy a otázky. Jaká budoucnost čeká Evropskou unii, již se Velká Británie rozhodla opustit? Co způsobí vlna imigrace a jak se k ní máme postavit? Jak řešit otázku vyčerpávání přírodních zdrojů, klimatických změn a ekonomické bezpečnosti? Jakým výzvám čelí současný právní stát a jaké jsou jeho historické kořeny? A jaká má být role a podoba naší armády? Po mimořádně úspěšné knize Povaha změny se pod edičním vedením egyptologa Miroslava Bárty, historika Martina Kováře a vojenského specialisty Otakara Foltýna znovu sešel tým odborníků, aby hledali odpovědi na naléhavé otázky dneška. Kniha s názvem Na rozhraní je určena všem, jimž není lhostejný současný stav světa. Jejím cílem není bít na poplach, ale hlouběji se zamyslet nad vážnými výzvami, kterým musíme čelit, ať chceme nebo ne. Vydalo nakladatelství Vyšehrad roku 2016. Odpovědný redaktor Martin Žemla. Počet stran 352, MOC 498 Kč.

 [[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“16538″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“400″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“600″}}]]

Prof. Mgr. Miroslav Bárta, Dr. (*1969)
Egyptolog a archeolog, ředitel Českého egyptologického ústavu FF UK a vedoucí multidisciplinárních archeologických expedic v Egyptě a Súdánu. Zabývá se dále i srovnávacím studiem civilizací. Přednášel na řadě světových univerzit, od USA po Japonsko, je nositelem řady mezinárodních cen, v České republice pak ceny rektora UK a ceny Bedřicha Hrozného. Je zakladatelem think tanku Komplexní společnosti. Je autorem a spolueditorem řady odborných monografií  i populárněvědeckých prací, v poslední době v češtině například Kolaps a regenerace. Cesty civilizací a kultur (s M. Kovářem, Academia 2011; Cena rektora UK za tvůrčí počin roku 2012), Civilizace a dějiny (s M. Kovářem, Academia 2014), Povaha změny (s M. Kovářem a O. Foltýnem, Vyšehrad 2015) nebo Příběh civilizace (Academia 2016), monografie srovnávající vývoj civilizací minulých i současných.

 [[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“16539″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“303″}}]]

Prof. PhDr. Martin Kovář, Ph.D. (*1965)
Historik moderních světových a obecných dějin, ředitel Ústavu světových dějin  FF UK, prorektor UK pro vnější vztahy. Věnuje se především politickým, hospodářským, sociálním a kulturním dějinám Anglie (Velké Británie) a jejího impéria v 16.–21. století, dějinám Evropy a transatlantických vztahů 20. a 21. století a problematice kolapsů komplexních společností. Je autorem
a spolueditorem řady odborných monografií i populárněvědeckých prací, z posledních například Město a hry. Příběh londýnských olympiád (FF UK a Togga 2012), Kolaps a regenerace. Cesty civilizací a kultur (Academia 2012; Cena rektora UK za tvůrčí počin roku 2012), Civilizace a dějiny (Academia 2012), Povaha změny (Vyšehrad 2015).

 [[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“16540″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“319″}}]]

Pplk. Mgr. Otakar Foltýn (*1976)
Důstojník Generálního štábu Armády ČR a doktorand Ústavu světových dějin FF UK. V současné době působí ve Společném operačním centru MO. Je expertem na problematiku mezinárodněprávních aspektů vojenských operací. Byl nasazen v Kosovu a v Afghánistánu. Mimo výkon služby se angažuje v neziskových organizacích zabývajících se ochranou přírody. Je absolvent Právnické fakulty UK a externě přednáší předměty právo ozbrojeného konfliktu a teorie ozbrojených konfliktů. Autorsky i jako editor se podílel na knize Povaha změny (Vyšehrad 2015).

Autoři příspěvků:
Miroslav Bárta, archeolog a egyptolog, ředitel Českého egyptologického ústavu
David Batěk, důstojník AČR, účastník zahraničních misí
Václav Cílek, geolog, klimatolog, spisovatel, filosof, krajinný ekolog
Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, politička
Roman Fiala, právník a soudce Nejvyššího soudu
Otakar Foltýn, důstojník generálního štábu AČR a právník
Petr Gazdík, politik, místopředseda Poslanecké sněmovny
Karel Havlíček, právník a nakladatel odborné literatury
Pavel Holländer, bývalý soudce a místopředseda Ústavního soudu ČR
Pavel Kohout, ekonom, spolumajitel investičního fondu QUANT
Stanislav Komárek, biolog, filozof, vysokoškolský pedagog a popularizátor vědy
Martin Kovář, historik moderních světových a obecných dějin
Jakub Landovský, náměstek pro řízení Sekce obranné politiky a strategie MO ČR
Milan Marko, daňový, ekonomický a organizační poradce, politolog
Vladimír Mařík, ředitel Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky
Aleš Michl, ekonom, spolumajitel investičního fondu QUANT
Václav Moravec, žurnalista, působí na Institutu komunikačních studií a žurnalistiky
Jiří Padevět, nakladatel a badatel, držitel literárních ocenění
Petr Pokorný, přírodovědec a paleoekolog
Martin Riegl, odborný asistent na UK se zaměřením na geopolitiku a politickou geografii
Karel Řehka, velitel Speciálních sil Ministerstva obrany
Matyáš Zrno, novinář a odborník na oblast Balkánu

Komentáře