Knižní tipy nejen na prázdniny

Přínášíme vám knižní novinky, které si můžete o prázdninách nebo na dovolené přečíst.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“10052″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“313″}}]]

Petr Feldstein: Zlaté hroty
Kniha Petra Feldsteina Zlaté hroty představuje čtyři velké sportovní individuality, mimořádné osobnosti historie a současnosti naší i světové atletiky: Danu Zátopkovou, Jana Železného, Barboru Špotákovou a Vítězslava Veselého. Zlaté hroty vychází nejen proto, že je letos olympijský rok a světový rekord Jana Železného byl vytvořen právě před dvaceti lety, ale také třeba proto, že uplynulo neuvěřitelných sedmdesát let, kdy paní Dana Zátopková, zakladatelka slávy českého oštěpu, vzala jako třiadvacetiletá házenkářka toto náčiní poprvé do ruky a svým výkonem se na dosah přiblížila tehdejšímu československému rekordu.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“10053″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“335″}}]]

Hana Marksová: Sdílej
Knižní debut mladé české autorky Hany Marksové připomíná, že sdílení patří především do osobní komunikace, až v druhé řadě na sociální sítě. Zkusme se rozpomenout, jací jsme byli jako děti – jak jsme si v jednom kuse hráli a byli autentičtí, bez ohledu na to, co nám kdo říkal,“ podotýká Hana Marksová.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“10054″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“283″}}]]

Darina Hamarová: Životem nekráčím sama
V románu Životem nekráčím sama se autorka Darina Hamarová inspirovala skutečným příběhem, vlastním životním osudem, který poznamenala rakovina. Zákeřná nemoc nemilosrdně zasahující do života mnohých rodin. Nemoc, která přináší bolest a těžké chvíle nejen trpícímu, ale i jeho nejbližším. Román podle skutečného příběhu ukazuje, jak se hlavní hrdinka Danica postaví nemoci čelem, s nebývalou silou a humorem. Nepodléhá sebelítosti a ještě navíc dokáže pomáhat ostatním kolem sebe.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“10055″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“287″}}]]

C. L. Taylor: Lež
„Tato kniha mi připomíná Pláž. Jen je temnější a napínavější. Na člověka až padne klaustrofobie.“ Čtenářská recenze z Británie
Jane Hughesová je se svým životem naprosto spokojená. Bydlí v malé vesnici ve Walesu, má milujícího partnera a zajímavou práci ve zvířecím útulku. Taková idylka, řeklo by se. Věc má ale háček: celý její život je lež. Jane Hughesová ve skutečnosti neexistuje. Před pěti lety se společně s přáteli vypravila na cestu do Nepálu. Od pobytu ve svobodomyslné komunitě vysoko v horách si každý z nich sliboval něco jiného, ale pro všechny to měl být důležitý životní milník. Vlastně se jím stal, ale v docela jiné podobě, než si představovali. Brzy po příjezdu začnou pozorovat znepokojivé věci a události gradují až k okamžiku, kdy začnou umírat lidé. Jane se podařilo přežít. S novou identitou se snaží na děsivé události zapomenout, ale kdosi jí v tom chce zabránit. Ten člověk ji pronásleduje a děsí: zjevně ví, co se tenkrát v Nepálu stalo. A nenechává Jane na pochybách, že nepřestane, dokud nebude její život v troskách.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“10056″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“287″}}]]

John Lutz : Skládačka
Sériový vrah, který ze svých obětí vytváří morbidní skládačky. A detektiv, který se snaží poskládat celý případ dřív, než pachatel udeří znovu. I ve svém nejnovějším románu přivádí klasik žánru na scénu soukromého detektiva Franka Quinna, který se proslavil jako neomylný lovec sériových vrahů. Tentokrát proti Quinnovi stojí drobný mužík s podivně odstávajícím uchem, který od médií dostal příznačnou přezdívku Skřet. Mysl sériového vraha je vždy, jaksi už z podstaty značně odlišná od mysli běžného člověka, ale v tomto případě to platí dvojnásob. Zvrácenost tohoto pachatele děsí i samotného Quinna. Skřet má totiž velmi podivnou zálibu. Už od dětství nesmírně rád rozebírá všemožné předměty a pak je zase úhledně skládá. Dokud tuto svou nutkavou potřebu uspokojoval prostřednictvím domácích spotřebičů, nikomu to nevadilo, ale teď je situace jiná. Skřet totiž zjistil, že ještě více ho těší vytvářet skládačky z těl zavražděných mladých žen… Ano, v jeho očích je to téměř rovno umění – a je odhodlán tvořit dál. Dokud ho Quinn nezastaví.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“10059″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“256″}}]]

Benjamin Black: Černooká blondýnka
Bylo jedno z těch úterních letních odpolední, kdy si člověk říká, jestli se Země náhodou nepřestala otáčet. Telefon na mém stole působil dojmem, že moc dobře ví, že z něj nespouštím oči. Ulicí pod zaprášeným oknem mé kanceláře proudila auta a po chodníku si to vykračovalo několik velectěných občanů našeho líbezného města – většinou muži v kloboucích, kteří bloumali jen tak nazdařbůh.“
Tak začíná nový román Benjamina Blacka ČERNOOKÁ BLONDÝNKA s Philipem Marlowem, legendárním a nenapodobitelným detektivem s cigaretou v jedné ruce a sklenkou bourbonu v té druhé… Benjamin Blackpřivedl Marlowa zpět k životu a k novému dobrodružství ve špinavých chudinských ulicích Bay City v Kalifornii. Jedině Benjamin Black, moderní mistr tohoto žánru, mohl napsat o Philipu Marlowovi nový detektivní román, který disponuje veškerým švihem a kouzlem originálu, ale zároveň přináší příběh, který je břitký, řízný a neotřelý jako současné nejlepší detektivky.
Začátkem 50. let je Marlowe neklidný, osamělý a kšefty docela váznou, pak mu ale do dveří kanceláře i do jeho života vstoupí nový klient: mladá, krásná a elegantní žena, která po něm chce, aby vypátral jejího bývalého milence. Marlowe rozjíždí pátrání, ale téměř ihned odhalí, že Petersonovo zmizení je jen první z řady zarážejících a prapodivných událostí. Záhy se zaplétá s jednou z nejbohatších rodin v Bay City…
 
Světoznámý irský spisovatel John Banville, píšící detektivky pod jménem Benjamin Black, se narodil ve Wexfordu v Irsku roku 1945. Žurnalistikou se živil od roku 1969 – pracoval jako zástupce editora v The Irish Press a The Irish Times. První kniha, sbírka povídek Long Lankin, mu vyšla v roce 1970. Je držitelem mnoha prestižních ocenění, např.: Man Booker Prize (2005) a mezinárodní literární Cena Franze Kafky (2011), a prodává tisíce knih po celém světě. Spojen je i s naším hlavním městem. Napsal knihu Prague Pictures: A Portrait of the City z roku 2003, která vznikla na základě jeho návštěv Prahy. 

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“10060″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“276″}}]]

Leif GW Persson: Jak to bylo doopravdy s Pinokiovým nosem
Tento román je ošklivá pohádka pro dospělé děti, která by se nikdy neodehrála, nebýt posledního ruského cara Mikuláše II., britského premiéra sira Winstona Churchilla, ruského prezidenta Vladimíra Putina a kriminálního komisaře Everta Bäckströma ze Stockholmu. Každý žil ve svém světě, nikdy se nesetkali (nejstarší z nich byl zavražděn o čtyřicet let dříve, než se narodil nejmladší z nich, a jejich životy dohromady pokrývají více než sto let). Příběh je vyústěním událostí, které uvedli do pohybu právě tito čtyři muži…
Klasik skandinávské detektivní literatury a zároveň špičkový kriminalista Leif GW Persson dodnes pravidelně vystupuje v médiích jako přední odborník z oblasti kriminologie. V rodném Švédsku byl zapojen do všech významných případů, zná výborně svou branži a psaním poskytuje necenzurovaný přístup do propletených chodeb policie, které zůstávají běžným smrtelníkům nepřístupné. Za svou literární činnost obdržel mnoho význačných cen, jeho knihy se pravidelně umísťují na seznamech bestsellerů. 
K autorovým nejznámějším dílům patří unikátní trilogie zabývající se vraždou švédského premiéra Olofa Palmeho, tvořená tituly Mezi touhou léta a chladem zimy, V jiném čase, v jiném životě a Volně padat jako ve snu. Byla přeložena do mnoha jazyků a jen v samotném Švédsku se prodalo více než milion výtisků. Na tyto úspěšné romány navazuje volná trilogie Linda, Ten, který zabil draka (práva na vydání románu se prodala do 27 zemí světa, televizní a filmová práva koupila společnost 20th Century Fox Television) a aktuální novinka JAK TO BYLO DOOPRAVDY S PINOKIOVÝM NOSEM.
Ve všech zmiňovaných titulech má hlavní roli svérázný vyšetřovatel, „legendární“ komisař Evert Bäckström.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“10061″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“273″}}]]

Cecilie Enger: Matčiny dary
Román MATČINY DARY Cecilie Enger je úžasnou cestou časem i obrazem jedné neobyčejné rodiny. Až zestárneš a nikdo tě nebude chtít, posaď se na střechu a nech se odnést vránou.
………Odvracím se od okna a pohledem zavadím o jednu zásuvku u zdi. Bývala v jejím psacím stole, který je už vyhozený. Zásuvka je plná papírů. Několik jich vytáhnu; maturitní vysvědčení z roku 1952 a lékařská zpráva o bolestech zad. Písničky k výročím, konfirmacím a svatbám, a taky zápisník označený roky 1942-1948….
Poté, co je matka Cecilie Enger v pokročilém stádiu Alzheimerovy choroby přijata do sanatoria, rozhodne se Cecilie dát do pořádku rodný dům. Během úklidu narazí na matčiny úhledně zaznamenané seznamy všech vánočních dárků, které rodina v průběhu čtyř desetiletí nejen darovala, ale také dostala. A ke každému dárku se váže životní příběh nějakého člověka. S pomocí seznamů Enger sepsala rodinnou kroniku od konce devatenáctého století až po současnost. Zároveň se v knize odvíjí příběh Ceciliiny matky, která následkem choroby přichází o paměť i svoji osobnost.
Cecilie Enger napsala silný a napínavý příběh nejen o historii jedné rodiny, ale také o možném osudu každého z nás a právem patří mezi nejzajímavější autorky současné norské literatury.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“10062″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“258″}}]]

G.F. Unger: Divoké časy
Překvapením a dárkem pro čtenáře zcela mimo ediční plán je jubilejní vydání legendárního westernu Gerta F. Ungera DIVOKÉ ČASY, které z originálu Die Canons přeložil do češtiny Marek Pavka.
Autorův život by sám o sobě vydal na dobrodružný román. Držitel titulu mládežnický mistr Německa v plavání a obdivovatel Jacka Londona, Marka Twaina či Louise L’Amoura se dobrovolně pod vlivem propagandy přihlásil do armády a během druhé světové války pracoval na ponorkách jako mechanik. Po propuštění z britského zajetí se postupně z dělnických pozic vypracoval a řídil velké stavební projekty a zároveň psal. Čtyři roky po válce vyhrál regionální literární soutěž, která mu pomohla v nastartování spisovatelské kariéry. Jen westernových románů napsal více než 650. Postupně jeho romány začaly vycházet po celém světě, nejvíce ceněné jsou překlady pro čtenáře v USA. Podle posledních čísel bylo vydáno přes 300 miliónu kopií knih autora, který zemřel již před 11 lety. Počet se neustále zvyšuje díky dotiskům, kterých se čtenáři dožadují ve všech možných jazycích.

Krásná vdova Sue Canonová a její tři synové se rozhodli ovládnout Missouri. Za vytyčeným cílem šli úporně, tvrdě a neohroženě. Najali si ty nejlepší špehy a pistolníky a ničili každou konkurenci, zlomili každý odpor. Podpláceli politiky, městské rady i maršály, a tak během několika let vzrostl jejich vliv a moc přímo nezměrně. Žádný strom však neroste až do nebe. Bezohledné počínání bratrů Canonových se nakonec obrátilo proti nim – vzbudili postupně takovou nenávist, že jim přivodila krutý pád…

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“10063″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“277″}}]]

Markéta Nocourová: Nahá před bohem lásky
Tahle knížka bude s vašima životama souviset. A navíc nad ní nestrávíte se znuděnýma ksichtamapůl života. Ne, budete jí mít přečtenou, než řeknete Addis Abeba.“ Nahá před Bohem lásky vypráví romantické příběhy čtyř mileneckých dvojic, s nimiž si pohrál všemocný Bůh lásky. Milujeme opravdu toho, komu to říkáme? Anebo je to jen náhradní řešení za všechny ty slavné herce, zpěvačky či sportovce, po nichž toužíme, leč marně? K těmto příběhům navíc mladá vypravěčka přidává – humorně podané – vlastní milostné eskapády, protože jí nechybí odvaha stanout před Bohem lásky úplně odhalená.

Markéta Nocourová (1994) se narodila v Praze. Po absolvování gymnázia pracovala ve filmové profesi. Nyní studuje ve Velké Británii. Nahá před Bohem lásky je její první a zároveň i poslední kniha.

Komentáře

Knižní tipy nejen na prázdniny

Knihy, které stojí za to přečíst, třeba na dovolené.

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“9061″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“287″}}]]

Jesse Kornbluth: Manželský sex
Únik z nudy manželského sexu může nabýt rozličných podob. Málokterá z nich se ale obejde bez následků…
David Greenfield je rozvodový právník z Manhattanu, takže velmi dobře ví, kam až může člověk klesnout. Za léta praxe už vyslechl bezpočet nechutných a intimních příběhů, které provázejí rozpadlá manželství. On sám je v tomto ohledu naprosto spokojený: svou ženu Blair si vzal před dvaceti lety a nikdy toho rozhodnutí nemusel litovat.
I ti nejvyrovnanější z nás jsou ale občas vystaveni pokušení, kterému je téměř nemožné odolat. V Davidově případě má podobu atraktivní fotografky Jean, která ho požádá, aby se stal jejím milencem. Jen na šest týdnů, pak ji zase pracovní povinnosti odvedou do světa.
David váhá. Nechce se dopustit nevěry, vždyť přece až moc dobře ví, kam až to může vést. Ovšem na druhou stranu… Kdyby se přidala i Blair, už by to přece nebyla nevěra. Chvíle strávené ve třech by naopak mohly být vítaným oživením rutiny, do které manželský sex po mnohaletém soužití neodvratně upadne. Nikomu přece neublíží, když si splní svou celoživotní sexuální fantazii. Anebo se v tomto úsudku David trestuhodně mýlí?

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“9062″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“284″}}]]

Lucy Diamond: Bude to dobrý rok
Do nového roku vstupujeme vždy s nadějí, že se něco změní. Jako bychom opakovaně zapomínali, že něco změnit můžeme pouze my.
Děláme to všichni: na konci roku sestavujeme seznamy předsevzetí a věříme, že během nadcházejících dvanácti měsíců si užijeme mnohem více radosti než tomu bylo letos, loni a předloni. Stejně si počínají i tři ženy, které se sešly na společném silvestrovském večírku.
Hostitelka Gemma byla až donedávna spokojenou ženou v domácnosti. Poslední dobou však cítí, že potřebuje něco víc, a je odhodlána vrátit se ke své někdejší profesi.
Saffron se nachází ve zcela opačné situaci: až doposud se věnovala úspěšné kariéře, ale teď má tajemství, které jí v blízké budoucnosti převrátí celý život naruby.
A Caitlin? Ta je momentálně úplně na dně – zemřela jí matka, přišla o práci a rozpadl se jí vztah. Jako jediná vlastně vůbec netuší, kam se pohnout dál. Jediný důvod k optimismu spatřuje v jistotě, že hůř už být nemůže.
A tak s nadějí hledí do nového roku všechny tři hrdinky. Bude to dobrý rok, ujišťují se navzájem. Ano, čeká je spousta změn. A některé naprosto nečekané…

[[{„type“:“media“,“view_mode“:“colorbox“,“fid“:“9063″,“attributes“:{„alt“:““,“class“:“media-image“,“height“:“450″,“typeof“:“foaf:Image“,“width“:“313″}}]]

Lenka Stránská: Život s nepřítelem
Byla jsem ženou tyrana

Když si začínala psát deník, možná již tušila, že její manželství je omyl. Přesto v něm vytrvala osmapadesát let. Po manželově smrti bilancuje život se sebestředným sobcem, fakticky a téměř bez emocí popisuje ústrky, schválnosti, nadávky a hrubé zacházení, občas vrcholící fyzickým napadením. Některé ze zaznamenaných příhod jsou sotva uvěřitelné, z jiných až mrazí. Hrdinka však dokáže hodnotit svůj osud s nadhledem a smyslem pro humor…
Její deník právě držíte v ruce. Varuje všechny, kdo se domnívají, že násilnického partnera změní, vychovají, polepší. Apeluje i na lhostejné svědky domácího násilí, kteří nezasahují s poukazem na heslo co se doma navaří, to se doma sní.

 

 

Komentáře