Ruku na srdce. Staráme se o své zdraví a srdce dobře?

Více než 60 % pacientů s chronickým srdečním selháním zemře do 5 let od první hospitalizace pro srdeční selhání.1 Nemoc je způsobena oslabením srdce, které nezvládá rozvádět dostatek krve po těle. Pro pacienty může být obtížné nemoc rozpoznat, příznaky totiž přicházejí nenápadně a zdánlivě se srdcem nesouvisejí. Chronické srdeční selhání se přitom rozvine u 1 z 5 lidí nad 40 let2,3 a každý rok přibude 40 tisíc nových pacientů.4 Včasná diagnóza je zásadní pro další průběh nemoci. Klíčem je přestat omlouvat zdánlivě nesouvisející příznaky onemocnění, které je nejčastějším důvodem hospitalizace lidí nad 65 let, a spojit je do správné diagnózy.5

Většina nádorových onemocnění má lepší prognózu než srdeční selhání.6 Právě chronické srdeční selhání ale často lidé nevnímají jako hrozbu. Pro nás Čechy je stále neznámou chorobou, kterou si nikdo jako onemocnění srdce nevybaví.7 Příznaky chronického srdečního selhání, jakými jsou dušnost, únava, otoky nohou a kotníků, náhlý nárůst váhy nebo také ztráta chuti k jídlu, častější nutkání k močení nebo zrychlené bušení srdce,8 nás často dovádějí k jiným lékařským specialistům než ke kardiologovi. Podle průzkumu STEM/MARK je častěji omlouváme stářím, s chronickým srdečním selháním si je spojí málokdo.7

Dušnost při sebemenší námaze – práce pro kardiologa
Jedním z hlavních signálů srdečního selhání je dušnost a obtíže při dýchání. Dušnost se začne projevovat nenápadně, nejprve při větší námaze, později i když jsme v klidu. Typická je také dušnost vleže, která dokáže vytrhnout ze spánku a donutí nás posadit se, abychom dosáhli úlevy. Proti nočním komplikacím zpočátku pomůže vypodložení zad a hlavy polštáři, rozhodně tím ale není vyřešena příčina. „Srdeční selhání můžeme zdánlivě považovat za nemoc, která není bolestivá, a může se zdát, že pacient příliš nestrádá. To ale není pravda. Příznaky s sebou nesou značná omezení v běžném životě. V pokročilém stadiu se pacienti zadýchávají a trpí tíživou dušností při sebemenší námaze, například když se chtějí oholit nebo učesat,“ doplňuje k příznakům nemoci vedoucí Centra preventivní kardiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze prof. MUDr. Richard Češka, CSc., FACP, FEFIM.

Zadržená tekutina a únava, kterou nemáme pod kontrolou
Otoky dolních končetin trápí řadu pacientů. Jsou způsobené zadržováním tekutiny v těle, což je typický příznak srdečního selhání. Vlivem zadržování tekutiny může nemocný člověk během krátké doby výrazně přibrat na váze i přesto, že nemá chuť k jídlu. Na opasku pak pozná zvětšující se objem pasu. Nejedná se však o klasické tloustnutí. Nárůst váhy má na svědomí zadržená tekutina. Jak otoky břicha, tak končetin bývají bezbolestné. Nevyplácí se je ale jen pozorovat. „Otoků si pacienti všimnou tak, že je začnou tlačit ponožky nebo boty, které běžně nosí. Otoky jsou občas náhlé a výrazné a nemocný může mít problém s nazouváním bot, které nedávno ještě nosil. V takovém případě je velmi pravděpodobné, že se nebude jednat o nohy oteklé z dlouhého cestování nebo ze sportu, ale právě o problémy se srdcem,“ vysvětluje prof. Richard Češka.

Nemoc provází celková únava a malátnost. Oba příznaky mohou vypovídat o tom, že naše srdce nezvládá plnit svou funkci. Únavu si často vysvětlujeme náročným dnem a spoustou povinností, ve skutečnosti ale naše tělo může volat o pomoc.Více než polovina Čechů vyhledá svého lékaře až v případě, že se příznaky opakují či přetrvávají delší dobu.7 Včasná diagnostika chronického srdečního selhání je ale zásadní pro další vývoj onemocnění. Je možné jej kontrolovat a i přes nepříznivou diagnózu může pacient žít kvalitním životem.

5 rozdílů mezi infarktem a srdečním selháním
Určitě si umíte představit, co se stane s přístrojem, který vypojíte ze zásuvky. Baterie se vybije a přístroj přestane fungovat. Naše tělo sice není stroj, ale s některými jeho částmi je to podobné. I naše srdce bije neúnavně, každý den, každou minutu, bez jediného zastavení. Umíte si představit, co se stane, pokud srdci začne docházet energie a přestane plně fungovat? Když vypne náhle, jako třeba při infarktu, k lékaři se dostaneme velmi brzy. Pokud se u něj ale nepozorovaně rozvíjí chronické srdeční selhání a baterie tak dochází postupně, nemusíme to vůbec poznat a lékař přichází na řadu často až velmi pozdě.

Infarkt si vybaví každý, srdeční selhání nikdo
Infarkt je onemocnění, kterého se obává většina z nás. Přichází náhle a je doprovázen typickou bolestí u srdce. Češi si pod onemocněním srdce vybaví nejčastěji právě infarkt, dále srdeční arytmie nebo vady chlopně, nikdo si však nevzpomene na srdeční selhání.1 Srdeční selhání je onemocnění, které se na rozdíl od infarktu projevuje nenápadně, plíživě a často tak uniká naší pozornosti.6

Při infarktu trpí srdce, při srdečním selhání celé tělo
Aby mohlo srdce plnit svou funkci, potřebuje být dostatečně prokrveno, k čemuž slouží věnčité tepny. Infarkt nastává ve chvíli, kdy je jedna z věnčitých tepen neprůchodná. Ucpání nejčastěji způsobuje krevní sraženina, která tepnu zneprůchodní, a do srdeční svaloviny se proto nedostane potřebné množství živin a kyslíku. Neprokrvená část svalu přestává fungovat a odumírá. Chronické srdeční selhání je nemocí, při které srdce nezvládá pokrýt potřeby našeho organismu a dostat nutné množství krve dále do těla. Samotné srdce je zásobeno dobře, ale nedokáže krev z různých příčin pumpovat dostatečně rychle a rovnoměrně ji rozvádět po těle. Krev se potom hromadí na nežádoucích místech a my začínáme mít problémy.

Infarkt se projeví u srdce, srdeční selhání nikoliv
V případě infarktu můžeme k přístroji, který byl odpojen od zdroje energie, připodobnit naše srdce. Srdce nemá dostatek krve a problémy se tak projeví přímo u něj. Nemocný, jehož srdeční svalovina není dostatečně zásobena a odumírá, pociťuje bolest u srdce nebo na hrudníku, která neodeznívá. Bolest trvá dlouho, přestože jsme v klidu a může se rozšiřovat dále do hrudníku, krku či horních končetin. U srdečního selhání je srdce oslabené a nezvládá plnit svou funkci. Jak srdce slábne, dochází energie postupně celému našemu tělu. Omezené množství krve, které postižené srdce rozvede po těle, jde primárně k životně důležitým orgánům, nedostává se ale svalům a naopak se hromadí tam, kde nemá. Příznaky jsou tak méně nápadné než v případě infarktu. Nemocný začne pociťovat únavu, dušnost a obtíže s dýcháním, mohou mu natéct kotníky a břicho. Všechny tyto signály bývají nesprávně spojovány s věkem nebo vyčerpáním, ne však se srdeční chorobou. Srdeční selhání se může projevit také nechutenstvím, při kterém paradoxně přibíráme na váze, a častějším močením.1, 6

Infarkt může předcházet srdečnímu selhání
Téměř polovina Čechů (44 %)1 se domnívá, že infarkt je to samé, co srdeční selhání. Pětina populace (19 %)1 si myslí, že srdeční selhání je smrt na zástavu srdce nebo že srdeční selhání předchází infarktu. Ve skutečnosti jsou to dvě zcela rozdílná onemocnění, která mají odlišný průběh. Jediným významnějším případem, který tyto dvě nemoci spojuje, je prodělaný infarkt myokardu, jenž přejde v chronické srdeční selhání. Při infarktu může nemocnému odumřít část srdeční svaloviny, což může vyústit právě v srdeční selhání.

Infarkt lze zachránit, srdeční selhání kontrolovat
Není žádným tajemstvím, že medicína je obor, který se neustále mění a zdokonaluje. Lékaři umí léčit nemoci, na které se před několika desítkami let umíralo. S technologickým a vědeckým pokrokem se posouvají hranice a zachraňují životy. Jedním z příkladů nemoci, jež byla kdysi smrtelná, ale dnes se lékařům daří pacienty ve většině případů zachránit, je infarkt myokardu. Čím více pacientů s infarktem lékaři vyléčí, tím více je lidí, u nichž se může rozvinout chronické srdeční selhání. To lze kontrolovat, základem ale je dostat se včas do lékařské péče. Přestože se onemocnění srdce daří léčit a kontrolovat, na nemoci oběhové soustavy stále umírá nejvíce lidí. Srdeční selhání je onemocnění, které nelze zcela vyléčit, ale jeho včasné odhalení dává možnost prožít kvalitní a dlouhý život.

Srdeční selhání
Srdeční selhání je onemocnění, které postihuje až 200 tisíc Čechů.2 Během života se rozvine u jednoho z pěti.3,4 Hlavní funkcí našeho srdce je udržovat krevní oběh a zásobovat tak všechny naše orgány kyslíkem a živinami. Při srdečním selhání srdce nezvládá tuto úlohu plnit a orgány nejsou dostatečně prokrvené. Mezi příznaky se řadí dušnost, únava, otoky nohou a kotníků, nárůst váhy, nechuť k jídlu, nadměrné bušení srdce, vyšší frekvence močení.5 Když není silné vaše srdce, nebudete ani vy. Ruku na srdce, staráte se o něj? Mluvte se svým lékařem.

Zdroje:
1 Owan TE, NEJM 2006,355: 251-9
2 Go et al. Heart Disease and Stroke Statistics−−2014 Update: A Report From the American Heart Association, Circulation 2014; 4;129:e28–e292
3Lloyd-Jones DM et al. Lifetime risk for developing congestive heart failure: the Framingham Heart Study. Circulation 2002; 106:3068–72
4Hradec J. Heart failure – epidemic of the 21st century. Vnitr Lek 2004; 50(Suppl. 1):S23–31
5 Zannad F et al. Heart failure burden and therapy. Europace 2009;11;v1–v9
6 Stewart S et al. More ‚malignant‘ than cancer? Five-year survival following a first admission for heart failure. European Journal of Heart Failure. 2001; 3:315–322
7 STEM/MARK, Češi a srdeční selhání, duben 2017
8 BHF website http://bit.ly/g1fOpW Accessed August 2013. AHA website http://bit.ly/d54MDM Accessed August 2013

Zdroj: www.rukunasrdce.cz

Komentáře